Článek
Největší krveprolití mezi Izraelci a Palestinci v historii změnilo rozložení sil a geopolitickou mapu na Blízkém východě. Írán je slabší, stoupá vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale zároveň je Izrael mezinárodně ve větší izolaci.
Gaza jako Drážďany v roce 1945
Pásmo Gazy připomíná svou devastací Drážďany nebo Berlín v květnu 1945. Celé bloky a ulice jsou v troskách, jen ve městě Gaza a okolí izraelská armáda zničila podle satelitních fotografií přes 1800 budov.
Reportéři televize CNN se v srpnu připojili k jordánským vojákům, kterým Izrael dovolil shazovat do Gazy potraviny a humanitární pomoc z helikoptér. „Celé čtvrti jsou jen hromadou suti,“ uvedla televize.
S izraelskými vojáky se dostal reportér britské televize Sky News Adam Parsons do čtvrti Tel Havá, která bývala jednou z nejlepších adres v Gaze. „Všechno je zničené a neobyvatelné. Jsou to ruiny pod vrstvou prachu. Neviděl jsem žádného místního obyvatele Gazy, jen izraelské vojáky,“ uvedl reportér.
Dva roky od teroristického útoku ze 7. října
Krvavý útok teroristické organizace Hamás proti jižnímu Izraeli přinesl také debaty o selhání izraelských tajných služeb, které nedokázaly událost předvídat. Politickou zodpovědnost za to nesl premiér Benjamin Netanjahu. Dva roky po útoku ho ale část Izraelců stále vnímá jako nejvhodnějšího muže pro zajištění jejich bezpečnosti.
Dva roky po útoku se zraněná země ocitla v izolaci. Jak je to možné, rozebírá komentátor Pavel Novotný:
V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 se izraelská veřejnost podle australského analytika a experta na válečné konflikty a terorismus Eyala Mayroze zradikalizovala.
„Mezi Izraelci posílila takzvaná mentalita obklíčení. Posílil pocit, že čelí existenciální hrozbě a nemohou nikomu důvěřovat. Tyto emoce daly vzniknout směsi hněvu, nenávisti a touhy pomstít se,“ uvedl Eyal ve své analýze pro agenturu Reuters.
Mezi říjnem 2023 a letošním květnem studoval pět tisíc textů, videí a rozhovorů, které se objevily v izraelských médiích. Často se v nich podle něj vyskytovala slovní spojení jako „obklopeni nepřáteli“, „nemáme na výběr“, „nezbývá nám než čelit hrozbě osamoceni“ nebo „nikdy více je teď“.
Izraelská izolace
S tím souvisí mezinárodní kritika Izraele za utrpení civilistů v Gaze a velký počet obětí jeho ofenzivy. Velmi ochladly vztahy Izraele například se Španělskem, Brazílií nebo Jihoafrickou republikou. Více než v minulosti míří do Izraele kritika například z Německa. Velká Británie, Francie, Kanada a Austrálie přes izraelské protesty uznaly Palestinu jako nezávislý stát.
Evropská unie uvažuje o sankcích na některé izraelské ministry a o pozastavení části asociační dohody o obchodu mezi EU a Izraelem. Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany (nyní již bývalého) Joava Galanta.
Spojené arabské emiráty varovaly, že dohody o navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a arabskými zeměmi - takzvané Abrahámovské dohody - jsou v ohrožení, pokud bude pokračovat ničení a zabíjení v Gaze. Saúdská Arábie podmínila jakoukoliv dohodu s Izraelem vytvořením palestinského státu, což ale premiér Benjamin Netanjahu odmítá.
Spojené státy zůstávají spojencem Izraele, ale i Washington nabádá vládu v Jeruzalémě ke změně kurzu. „Ať už si myslíme, že to bylo oprávněné, nebo ne, správné, nebo ne, nemůžeme ignorovat dopad, který to mělo na globální postavení Izraele,“ uvedl v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Bibi (izraelský premiér Benjamin Netanjahu - pozn. red.) zašel v Gaze příliš daleko. Izrael přišel ve světě o velkou část podpory,“ řekl v rozhovoru pro izraelskou televizi prezident USA Donald Trump.
Trumpův stoupající vliv a oslabení íránské osy
Americký prezident je na Blízkém východě aktivní už od svého návratu do Bílého domu. Navštívil Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty, které jsou klíčovými arabskými spojenci USA.
Z Kataru si jako dar odvezl nové prezidentské letadlo Air Force One. Do Íránu naopak poslal americké bombardéry B-2, které zaútočily na podzemní jaderná zařízení. Připojily se tak k izraelským náletům. Není jasné, nakolik jsou zničena, ale pro Teherán znamenal americký úder porážku v tom smyslu, že si Američané vůbec troufli na takový útok.
Naopak Írán a jeho spojenci jsou na ústupu a nejen kvůli izraelsko–americkému úderu přímo na íránské území. Izraelská armáda při úderech výrazně oslabila Hizballáh v Libanonu a v Sýrii padl režim Bašára Asada, držený u moci Íránem a Ruskem.
Trumpův nový mírový plán pro Gazu přivítaly evropské i arabské země v naději, že ukončí válku v Gaze a zbývající izraelská rukojmí se vrátí domů. Pokud by se tak stalo, připsal by si americký prezident velký úspěch.
