Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kromě postů ve vládě je po volbách tradičně přetlak o vliv v dolní komoře. Klíčové jsou pozice v jejím vedení. Jak vyplývá z informací Seznam Zpráv, součástí dohody Andreje Babiše s SPD má být právě post šéfa Sněmovny pro předsedu strany Tomia Okamuru. Kromě toho by hnutí mohlo obsadit dvě ministerstva nezávislými experty.
Pro Okamuru by vedení dolní komory mohlo být vlastně satisfakcí. Když totiž usiloval minulé funkční období o pokračování v pozici jejího místopředsedy, tehdejší koaliční Spolu i Starostové se shodli na tom, že je hnutí extremistické, a nemá mít proto poslance ve vedení.
Zadostiučinění pro Okamuru
„Pro Okamuru by nyní šlo o zadostiučinění za to, jak se k němu tehdy ‚zachovala‘ dosluhující vládní koalice. Myslím si, že to může být jedním z důvodů, proč o tu pozici může stát,“ poznamenává politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Předsedu Sněmovny si noví poslanci zvolí na první ustavující schůzi Sněmovny, kterou prezident už svolal na 3. listopad. Volí ho nadpoloviční většinou. Je to klíčový moment v celém povolebním dění, protože až po jejím skončení může dosavadní vláda Petra Fialy podat demisi. Ta přitom vede zemi až do té doby, než je jmenován nový kabinet. Nejprve prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády. Do třiceti dnů od svého jmenování pak musí vláda získat důvěru Sněmovny.
Funkce předsedy Sněmovny je přitom v českém ústavním systému poměrně silná. Často se mimochodem během vyjednávání o vládě považuje v podstatě za ekvivalent ministerského postu.
„Obecně předseda řídí schůzi Sněmovny. Jsou tam ale asi dva momenty, kdy je předseda Sněmovny také klíčový. Zaprvé, když se ze začátku nepodaří sestavit vládu, předseda Sněmovny má třetí pokus pro jmenování premiéra. Kdyby se tedy nepovedlo sestavit většinovou vládu, může být pozice velmi důležitá. A zadruhé, kdyby došlo k neschopnosti prezidenta vykonávat úřad, tak se pravomoci rozdělují mezi předsedu Senátu a předsedu Sněmovny,“ vysvětluje také politolog Michal.
„Sesekáme místa ve Sněmovně“
Oproti současné Sněmovně by letos mohlo v jejím vedení mimo jiné ubýt funkcí. Místo šesti místopředsedů by mohlo jít jen o pět pozic. Seznam Zprávám to řekl Patrik Nacher, kterého ANO nominovalo jako jednoho z místopředsedů. Šéfkou poslaneckého klubu ANO se stala Taťána Malá.
V uplynulém období měly všechny tři strany koalice Spolu ve vedení Sněmovny své politiky. Vedla ji šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Doposud opoziční ANO mělo dvě místa, naopak hnutí SPD neobsadilo žádné.
Kromě SPD v podobě šéfa Sněmovny by nyní každá strana, která se dostala do Sněmovny, získala po jednom postu. „Nemůžeme teď dělat to, co jsme kritizovali předtím. Sesekáme místa ve vedení Sněmovny. I za ANO budeme mít jednoho, tak jako každá strana, i když proporčně bychom jich mohli chtít víc,“ popsal Nacher.
„Zvláštní ale je, že ODS zatím nikoho nenominovala,“ doplnil Nacher. Veřejně si občanští demokraté, kteří sestaví nejsilnější opoziční klub, o místo ve vedení dolní komory řekli. Ale jméno zatím není jasné.
„Předpokládám, že jako druhý nejsilnější klub bychom měli mít nárok na vedení Sněmovny, současně si uvědomuju, že o tom rozhoduje vládní koalice,“ uvedl Marek Benda, který opět usedne do křesla šéfa poslanců ODS.
Zatím není jasné, které jméno by ODS do vedení Sněmovny chtěla, ale půjde o důležitou roli. Logicky by se mohl nabízet dosluhující premiér a šéf ODS Petr Fiala, který současně s rozhodnutím, že nebude kandidovat na předsedu strany, také oznámil, že bude řadovým poslancem v klubu ODS.
Jenže Fiala je v současnosti jako končící šéf ODS ve specifické pozici. Proto by strana jako pomyslného lídra opozice mohla do vedení Sněmovny chtít spíš někoho nového.
„Jde o to, že Fiala o roli lídra opozice vlastně poměrně rychle přijde tím, že nebude kandidovat na lednovém kongresu strany. Z jeho pohledu proto místopředseda Sněmovny nedává příliš logiku, byť si to dovedu představit přechodně,“ popisuje politolog Michal.
Naopak si dovede v pozici představit třeba poslance ODS Jana Skopečka, který ve funkci navíc působí v tomto funkčním období. Jako o možném kandidátovi na Fialova nástupce v čele ODS se mluví o Martinu Kupkovi, který to ale zatím nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Na post ve vedení Sněmovny by z budoucí opozice měli mít nárok také Starostové, jakožto třetí nejpočetnější klub o 22 poslancích, a Piráti s 18 poslanci, které povede jako šéfka klubu Olga Richterová. Za STAN ambici na místo ve vedení Sněmovny potvrdil i šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Konkrétní jméno nominanta, kterého by Starostové chtěli do vedení dolní komory, bude známé po ustavujícím jednání poslaneckého klubu v pátek.
Poslanci STAN si zatím ještě jako jediní nezvolili také svého předsedu klubu. V té souvislosti se podle zdrojů Seznam Zpráv mluví například o poslankyni Michaele Šebelové.
Společný klub pro Spolu?
Jednou z klíčových otázek ohledně rozložení příští Sněmovny je pak zastoupení koalice Spolu. Hnutí ANO hlavně ústy svého druhého muže Karla Havlíčka totiž před volbami avizovalo, že bude chtít zabránit koalici, aby ve Sněmovně měla tři oddělené poslanecké kluby, zvlášť za ODS, TOP 09 i lidovce, jako tomu bylo doposud.
„Uděláme vše, aby k rozdělení Spolu na poslanecké kluby nedošlo. Nejde o Spolu, ale o princip. Pokud kandidují (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) společně, je fér, aby to tak bylo i po volbách,“ řekl Havlíček.
Záměr ale komplikuje rozhodnutí ústavních soudců z konce září, podle nichž je možnost oddělených klubů výhodou za otevřené přiznání koalice. A naopak strany, které pouze kandidují na kandidátce jedné z nich, o tuto výhodu podle něj přijdou.
„Beru to tak, že jsme tři strany, mají podle mě omezené možnosti, jak nám v tom zabránit, možná jen autonomním usnesením,“ řekl k tomu redakci poslanec TOP 09 Michal Zuna.
K tomu, jakou moc bude ta která strana mít v budoucí Sněmovně, přispívá i rozložení poslanců ve výborech. „Minimálně jeden z těch silnějších by opozice měla obsadit, aby vláda neukazovala přílišnou dominanci. Jeden z těch silových může být rozpočtový výbor, zdravotnický nebo výbor pro sociální věci. Byť v případě rozpočtového tipuju, že v prvním kole u rozdělování funkcí předsedů výborů půjde o uspokojení potřeb menších vládních partnerů, tedy Motoristů s SPD. A až ve druhém kole spíš dojde na domluvu s opozicí,“ odhaduje politolog Aleš Michal.
Pozn.: V textu byla upřesněna věta popisující, podle jakých pravidel dochází podle zákona k předání moci.
