Článek
Když Ústavní soud na sklonku září rozhodl, že kandidátky více stran pod jednou hlavičkou nejsou automaticky koalice, udělal radost hnutí SPD a Stačilo!. Zároveň ale ve svém rozhodnutí použil argumentaci, která nepotěšila hnutí ANO.
Svým výkladem totiž soudci zkomplikovali plán hnutí Andreje Babiše na „naschvál“ koalici Spolu v příští Sněmovně.
Jak již zástupci ANO v minulosti opakovaně ohlásili, mají v plánu zabránit koalici Spolu, aby si po volbách ve Sněmovně znovu ustanovila tři samostatné poslanecké kluby - zvlášť pro ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
„Uděláme vše, aby k rozdělení Spolu na poslanecké kluby nedošlo. Nejde o Spolu, ale o princip. Pokud kandidují (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) společně, je fér, aby to tak bylo i po volbách,“ říká například místopředseda hnutí Karel Havlíček.
Volební štáb Seznam Zpráv
Moderátoři Jindřich Šídlo, Marie Bastlová, Martin Jonáš a Kateřina Šafaříková.
Seznam Zprávy vás zvou do svého volebního štábu. V sobotu 4. října od 13:30 v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově můžete spolu s námi sledovat, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny.
Předvolební kampaň, průběžné výsledky i to, kam případný vítěz může zavést Českou republiku po volbách, budou komentovat hosté z řad politiků a odborníků i známé tváře Seznam Zpráv a vašich oblíbených podcastů.
Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Těšíme se na vás!
Jenže právě možnost ustavit si více poslaneckých klubů zmínili ústavní soudci jako jednu z výhod, která náleží přiznané koalici. A naopak strany, které pouze kandidují na kandidátce jedné z nich, o tuto výhodu přijdou.
„V rovině parlamentního práva je pak klíčové to, že politické strany, jež prostřednictvím svých členů kandidují na kandidátních listinách jiné politické (volební) strany, nemohou založit poslanecký klub podle § 77 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Toto ustanovení totiž stanoví, že poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím, za něž kandidovali ve volbách,“ napsali ústavní soudci ve svém rozhodnutí.
Soudci argumentovali tím, že každá z variant kandidatury má své výhody a nevýhody. Přiznaná koalice musí dosáhnout na více procent, jako „odměnu“ za riziko ale může založit více klubů a čerpat z toho plynoucí výhody. Více stran na jedné kandidátce má nižší volební kvorum, ale o tyto výhody přijde.
„Možnost volby mezi formalizovanou koalicí více politických stran a neformalizovanou spoluprací politických stran sdružených na kandidátní listině jedné volební strany je za současné právní úpravy akceptovatelná i proto, že každá z těchto možností s sebou přináší jiné přínosy a nevýhody. Neplatí tedy, že by ‚nepřiznané‘ koalice tvrzeným obcházením zákona získaly pouze výhody, aniž by tím cokoliv obětovaly,“ argumentují soudci.
Pokud by hnutí ANO ustavení více klubů znemožnilo, zrušilo by tím zásadní výhodu pro přiznané koalice - taková koalice by pak de facto pozbyla smyslu. „Odůvodnění Ústavního soudu by mělo být argumentem pro povolební vznik tří klubů z koalice Spolu,“ domnívá se Marek Benda (ODS).
Hnutí ANO se ovšem svého plánu vzdát nechce. Podle Karla Havlíčka proberou s právníky, jak rozdělení klubů zabránit i přes aktuální výrok soudu. „Náš pohled je stejný, je to nefér,“ stojí si za svým.
Havlíček: Je to vyčůranost
Havlíček argumentuje tím, že lidovci a TOP 09 nemusí díky koalici řešit, že by samy nepřekročily pět procent potřebných pro vstup do Sněmovny.
„Ať už je to koalice přiznaná či nikoliv, pokud jdou do boje s výhodou, že nemusí mít tolik procent, mělo by to platit i poté, co se dostanou do Sněmovny. V opačném případě je to vyčůranost,“ dodává druhý muž ANO.
Zástupci koalice Spolu už dříve řekli, že pokud by jim utvoření více klubů bylo znemožněno, obrátí se na Ústavní soud.
Spor o počet poslaneckých klubů není jen legislativní cvičení. Samostatný sněmovní klub poskytuje stranám řadu výhod. Klub má vyhrazené prostory ve Sněmovně, nárok na úhradu nákladů a také nárok na zastoupení v orgánech dolní komory. Předsedové a místopředsedové klubu dostávají příplatky a hlavně - disponují přednostním právem řečnit u pultíku bez obvyklých omezení.
Jednací řád ohledně pravidel není zcela jedoznačný - na jednom místě uvádí, že nárok na klub mají poslanci za stranu, za kterou kandidují. Což je v případě přiznané koalice jejich domovská strana. V jiném paragrafu se ovšem hovoří o „samostatně kandidující straně.“
Existuje precedens z roku 2021, kdy si Sněmovna odhlasovala, že právo na samostatný klub mají právě i poslanci ze stran koalic. Tento postup nyní potvrdil Ústavní soud.
