Článek
Očekávané rozhodnutí Ústavního soudu padlo, s nadcházejícími sněmovními volbami nezamíchá. Soudci jednomyslně odmítli ústavní stížnost uskupení Volt, které napadlo takzvané „nepřiznané koalice“ Stačilo! a SPD. Zabývali se jimi neveřejně ve středu dopoledne.
„Byli jsme postaveni do situace, kdy jsme obdrželi dvě stížnosti proti rozhodnutím 28 krajských soudů. Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou,“ sdělil Baxa.
Ústavní soud konstatoval, že zákon vymezuje koalici formálně, nikoli materiálně, a že postup krajských úřadů i soudů byl správný. Odlišné zacházení s „přiznanými“ a „nepřiznanými“ koalicemi vychází z jejich rozdílného právního postavení a není protiústavní. Výběr mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím stran.
„Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl Baxa.
Na Stačilo! i SPD se tak uplatní základní pětiprocentní klauzule pro vstup do Sněmovny.
Volební štáb Seznam Zpráv
Moderátoři Jindřich Šídlo, Marie Bastlová, Martin Jonáš a Kateřina Šafaříková.
Seznam Zprávy vás zvou do svého volebního štábu. V sobotu 4. října od 13:30 v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově můžete spolu s námi sledovat, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny.
Předvolební kampaň, průběžné výsledky i to, kam případný vítěz může zavést Českou republiku po volbách, budou komentovat hosté z řad politiků a odborníků i známé tváře Seznam Zpráv a vašich oblíbených podcastů.
Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Těšíme se na vás!
Baxa rovněž zdůraznil, že vyjasnění pravidel před vyvrcholením volebního klání, je mnohem lepší než rozhodnout až po hlasování. „Chtěli jsme zajistit právní jistotu. Aby voliči měli jistotu, že svoje základní právo volit mohou uplatnit v klidu,“ řekl Baxa.
Předseda soudu také uvedl, že je třeba dbát na svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, proto zásahy veřejné moci musí být vedeny s velkou zdrženlivostí.
„Zákon nijak výslovně neomezuje politické strany v tom, aby na svých listinách uváděly kandidáty, kteří nejsou této členy této nebo jiné. Postup krajských úřadů a soudů byl správný,“ konstatoval Baxa.
Při neveřejném rozhodování v plénu posuzovali soudci dvě základní otázky, tedy zda soudy porušily práva stěžovatele, když pojem koalice vyložily jen s přihlédnutím k formálním znakům a na základě toho zaregistrovaly kandidátní listiny. Řešily také, zda není problematická sama právní úprava.
Soudci sdělili, že „přiznané koalice“ jsou sice znevýhodněné existencí uzavírací klauzule ve výši 8 procent, respektive 11 procent. Na druhou stranu uvedli, že jiné odlišnosti jdou naopak k tíži nepřiznaným koalicím. „A to zejména v oblasti financování a v oblasti parlamentního práva,“ píše se v rozhodnutí.
Uskupení Volt dříve u krajských soudů zpochybnilo kandidátky Stačilo! a SPD. Upozornilo, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.
Kandidátky jednotlivých stran a hnutí potřebují pro vstup do Sněmovny překonat pětiprocentní hranici. Dvoučlenná přiznaná koalice musí překročit osm procent, tříčlenná a vícečlenná koalice 11 procent.
Stačilo! má na kandidátce jen 12 procent svých členů
Volt namítá, že SPD a Stačilo! nepřiznanými koalicemi obcházejí zákon. Strana se proto obrátila na Ústavní soud. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení.
Středeční rozhodnutí zástupce Voltu zklamalo. „Pro nás je to velké zklamání. Ústavní soud řekl, že zákon je k ničemu a každý si může dělat, co chce, protože je to otázka taktiky. Přenášíme sem západní pohled na právo, z toho pohledu je ta klauzule pro uzavírající koalice naprosto zbytečná,“ sdělil Pavel Petrásek, který za Volt do sněmovních voleb kandiduje na Vysočině. Strana rovněž nevyloučila, že se obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Na kandidátkách Stačilo! je zhruba 12 procent členů stejnojmenného hnutí, zatímco zhruba 45 procent je členů KSČM a 11 procent členů SOCDEM. Do voleb jdou pod touto značkou také nestranicí, členové České strany národně sociální, Moravanů a Komunistické strany Československa.
SPD má kandidátky tvořené zhruba z 96 procent vlastními členy, na každý ze spolupracujících subjektů, tedy PRO, Svobodné a Trikoloru, připadá necelých šest desetin procenta kandidátů. Další dvě procenta jsou nestraníci.
Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazují na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.
Stížnosti kvůli údajně nepřiznaným koalicím
Na Ústavní soud se obrátila strana Volt Česko, podala dvě stížnosti. Žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Jednu stížnost hnutí podalo kvůli kandidátkám Stačilo!
Nejprve se obrátili na správní soudy v různých krajích a žádali zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. Jde prý o skryté koalice, a tedy obcházení zákona. Koalice musejí ve volbách překonat vyšší uzavírací klauzuli než základních pět procent. Koalice dvou subjektů potřebuje k zisku mandátu osm procent a koalice tří a více uskupení 11 procent z celkového počtu platných hlasů.
Soudy ve všech krajích návrhy zamítly, většina poukázala na to, že v Česku je společná, avšak nikoliv koaliční kandidatura poměrně běžnou a zavedenou praxí. Ovšem některé senáty daly argumentům za pravdu a v rozhodnutích zkritizovaly obcházení zákona. Registraci ale nezrušily, aby se vyhnuly razantnímu zásahu do voleb.
Podle právníka a odborníka na ústavní právo Ondřeje Preusse bylo nejpravděpodobnější, že soud stížnost úplně zamítne. Odkázal se u toho na podobné případy v minulosti, kdy takto například v roce 2013 kandidovala TOP 09 s podporou Starostů, ODS si o čtyři roky později pozvala na své kandidátky Stranu soukromníků. „Ta praxe tu byla. Tím pádem by mi teď rušení voleb nebo nějaké významné zásahy do přepočtení přišly jako extrémně neproporcionální,“ uvedl.
Podobný názor zastává i Zdeněk Červínek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Očekával, že soud stížnostem nevyhoví, navzdory tomu, že jsou koalice protiprávní. „Obchází totiž pravidla, která jsou ve volebním zákoně stanovena pro formování předvolebních koalic,“ vysvětlil.
