Článek
Dánsko navyšuje výdaje na obranu a investuje 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87 miliardy Kč) do posílení bezpečnosti v Arktidě, včetně Grónska. Za dalších 4,5 miliardy dolarů (přibližně 94 miliard Kč) koupí 16 stíhacích letounů F-35 od Spojených států, informuje BBC.
Stalo se tak v rámci druhé dílčí dohody o Arktidě a severním Atlantiku, kterou dánská vláda a skupina pro obrannou dohodu uzavřely v pátek večer, informuje dánský list Berlingske. Celkově bude mít země 43 letounů F-35.
Podle dánského ministra obrany jde s šestnácti novými letouny o historické posílení ozbrojených sil. Díky nové dohodě země podle něj výrazně posiluje schopnosti dánských ozbrojených sil v regionu, jak řekl v pátek v prohlášení. „V červenci jsem navštívil Spojené státy, kde jsem s vedoucím mezinárodního programu stíhacích letounů F-35 projednal možnost rychlého pořízení dalších stíhaček F-35,“ řekl médiím ministr obrany Troels Lund Poulsen.
V rámci investic do stíhacích letounů se podle listu Berlingske počítá s pořízením zbraňových systémů, letových simulátorů i dalšího personálu.
V současné době má Dánsko na svém území k dispozici 15 stíhacích letounů F-35, zatímco šest je umístěno na výcvikové základně v USA. Dodání posledních stíhaček ze současné, tedy již probíhající objednávky, kterou je 27 letounů F-35, se očekává podle Berlingske v roce 2026. Pak bude dodáno právě 16 nově dohodnutých letounů, pravděpodobně v roce 2027.
Dánsko pracovalo na novém obranném balíčku společně s vládami Grónska a Faerských ostrovů. Jako součást investice vlády pořídí dvě nové arktické lodě, námořní hlídková letadla, drony a radar včasného varování. Především však bude v grónském hlavním městě Nuuk zřízeno nové velitelství pro Arktidu a nová vojenská jednotka pod společným arktickým velením v Grónsku. Do finančního balíčku patří také financování nového podmořského kabelu mezi Grónskem a Dánskem.
Arktida je křižovatkou mezi Severní Amerikou, Ruskem a Evropou. Podle prohlášení dánského ministerstva obrany je účelem přítomnosti armády v této oblasti bezpečnost a v případě nutnosti obrana v rámci bezpečnostní aliance NATO.
„Úkolem dánských ozbrojených sil je zajistit bezpečnost celého království. A v případě potřeby bránit Grónsko, Faerské ostrovy a Dánsko v rámci NATO ve všech oblastech. Dohodou o nových akvizicích výrazně posilujeme bojovou sílu dánských ozbrojených sil a jejich schopnost plnit úkoly v Arktidě a severním Atlantiku,“ uvedl velitel obrany Michael Hyldgaard v dánské veřejnoprávní televizi DR.
Vláda podle ministra obrany Troelse Lunda Poulsena předloží plán dodatečného financování obrany a bezpečnosti začátkem roku 2026.
Dánsko se staví proti kritice USA o Grónsku
Není tomu tak dávno, co chtěl americký prezident Donald Trump Grónsko, dánský autonomní ostrov, získat. Naznačil totiž mimo jiné, že je ostrov svou polohou klíčový pro snahu armády sledovat čínské a ruské lodě.
Trumpovy výroky o Grónsku během dubna vyvolaly ve světě pobouření, včetně ostré výtky ze strany Dánska. „Prezident se domnívá, že Grónsko je strategicky důležitou lokalitou, a je přesvědčen, že by Gróňanům prospělo, kdyby je Spojené státy chránily před moderními hrozbami v arktické oblasti,“ uvedla v té době pro WP Anna Kellyová, zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu.
Představitelé Grónska se proti Trumpově snaze ostrov získat ohradili. „Musíme naslouchat, když o nás ostatní mluví. Ale nesmíme se nechat zviklat,“ komentoval dění grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
Ostrov je také od dob studené války sídlem americké radarové základny a velkého amerického kosmického zařízení. Na konci 50. let vznikl v USA plán na využití grónského ledovce pro raketové vojsko. Počátkem měla být základna Camp Century, jejíž stopy se nedávno podařilo odhalit průzkumnému letounu NASA pomocí speciálního radaru. Objekt sloužil primárně k výzkumným účelům.
Incidenty s drony v Dánsku
„To, co jsme včera v noci viděli, je dosud nejzávažnější útok na dánskou kritickou infrastrukturu,“ pronesla dánská premiérka Mette Frederiksenová následující den poté, co se 22. září objevilo ve vzdušném prostoru Kodaňského letiště několik velkých dronů. Letiště muselo být kvůli tomu na několik hodin uzavřeno. V následujících dnech musela dočasně zavřít také další menší dánská letiště, civilní i vojenská. Přítomnost neznámých dronů byla nahlášena na letištích ve městech Aalborg, Billund, Esbjerg a Sondenborg. Také na letecké základně Skrydstrup a vojenské základně Holstebro.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen incidenty považuje za „hybridní útoky“, jejichž cílem je šířit strach. Podle něj nejde o náhodu, ale o systematickou kampaň. „To je smyslem hybridní války. Nemáte vědět, kdo za ní stojí,“ řekl. „Je velmi pravděpodobné, že hybridní hrozba ze strany Ruska vůči NATO se v nadcházejících letech zvýší. To jasně vyplývá z nové analýzy dánské vojenské rozvědky (FE). Rusko se nás snaží rozdělit. To nedopustíme,“ napsal na síti X.
Zda za dronovými incidenty stálo Rusko, není jisté. Dánsko takové důkazy nezveřejnilo. Podle premiérky Mette Frederiksenové tomu však nasvědčuje celkový evropský kontext. Tím myslela například asi 20 ruských dronů, které pronikly do Polska na začátku září a další události v Pobaltí nebo v Rumunsku. „Každopádně nemohu v žádném případě vyloučit, že se jedná o Rusko,“ řekla. Dánsko podle lotyšské ministryně zahraničí Baiby Bražeové spojence v NATO informovalo, že za útoky stojí nespecifikovaní „státní aktéři“.
