Článek
Pavla Blažka, dříve vlivného člena ODS, stálo přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun, pozici ministra spravedlnosti. Dárce Tomáš Jiřikovský je ve vazbě a je obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti. Přesto Pavel Blažek tvrdí, že z jeho pohledu je v podstatě vše v pořádku.
„Smlouva je platná, nikdo ji nezrušil. Stát má bitcoiny a to je všechno,“ prohlásil exministr spravedlnosti při příchodu do Senátu.
Auditoři, jejichž analýzu si před časem vyžádala Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS), ale naopak poukázali na to, že podle nich ministerstvo dar od Tomáše Jiřikovského, už dříve odsouzeného za provozování internetového tržiště, kde se prodávaly drogy či zbraně, přijmout nemělo. Resort podle závěrů auditu měl vyhodnotit, že jde o rizikový dar, což se ale nestalo, a tak úřad neudělal ani kontroly, které podle auditorů udělat měl.
Tomáše Jiřikovského policie v srpnu zadržela, obvinila a soud jej poslal do vazby. Hrozí mu tři až deset let vězení za to, že zamlčel původ bitcoinů a chtěl je skrze stát legalizovat.
Bitcoiny, které poslal Ministerstvu spravedlnosti, totiž podle policie, ale i podle veřejných webů, které se zabývají problematikou kryptoměn, pocházejí z nelegálního tržiště Nucleus. Jak už Seznam Zprávy popsaly, anonymní prodejci skrytí za přezdívkami tam prodávali drogy, zbraně, různé jedy nebo třeba falešné doklady.
Bývalý politik Pavel Blažek před novináři mluvil o tom, že rizikovost ministerstvo prověřovalo, ale byla prý podle něj ne právní, ale „politická“. Víc to nevysvětlil. Podle něj se nedá mluvit o tom, že bitcoiny od Jiřikovského jsou problematické.
„Neexistuje žádné rozhodnutí, že ty bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Musíme počkat na rozhodnutí soudu. Do té doby já v klidu trvám na tom, že ta suma byla právně v pořádku,“ tvrdil Blažek.
Seznam Zprávy dříve ale informovaly o tom, že v Česku existují rozsudky, ze kterých vyplývá, že se na tržišti Nucleus, se kterým byly propojené Jiřikovského bitcoinové peněženky, obchodovalo s drogami. Právě to má policii pomoci při dokazování nelegálnosti původu kryptoměny.
Pro Pavla Blažka to ale bude prokázáno až rozhodnutím soudu v kauze Tomáše Jiřikovského. A to, jak sám připouští, bude trvat roky. Podotkl ovšem, že nikdy neřekl, že jsou darované bictoiny „ultračisté“, tvrdí jen, že smlouva je „ultralegální“.
Na otázku reportérky Seznam Zpráv, zda nebylo chybou takový dar přijmout, odpověděl, že ne. „Ten resort si tu miliardu zasloužil. Tak jsme to měli nechat panu Jiřikovskému? Byla byste spokojená? Aspoň tu miliardu už nemá,“ prohlásil a odešel na jednání senátního výboru.
Daňhel: Neviděli jsme problém
Na jednání senátního výboru pro zahraniční věci a bezpečnost přišel na pozvání senátorů společně s exministrem i jeho bývalý ekonomický náměstek Radomír Daňhel. Právě ten podle závěru auditorů nesl přímou zodpovědnost za celou transakci, nicméně i Pavel Blažek měl klíčové informace.
Auditoři upozornili na to, že postup ministerstva vykazoval závažné nedostatky, protože úřad neprovedl povinnou předběžnou kontrolu podle zákona o finanční kontrole a nevyžádal si ani komplexní právní stanovisko, což je v rozporu s předpisy.
„Absence centrální koordinace a celkového posouzení transakce vedla k tomu, že dar nebyl vyhodnocen jako rizikový, ačkoliv takto měl být posouzen,“ stojí v manažerském shrnutí auditu, které resort zveřejnil na konci srpna.
Bývalý náměstek Daňhel se ale k materiálu vyjadřovat nechce, protože ho dosud nečetl. Prohlásil ovšem, že na ministerstvu rizikovost daru zkoumali.
„My jsme se poměrně intenzivně zabývali tím darem a vyhodnocovali jsme všechny rozhodnutí soudu, která v té době byla k dispozici, a na základě těch jsme dospěli k závěru, že tam nevidíme zásadní problém v tom, proč by ten dar nemohl být přijat,“ uvedl Daňhel.
Mluvil o rozhodnutích soudů, které se zabývaly žalobou Jiřikovského, ve které se po návratu z vězení domáhal vrácení počítačové techniky. V jednom z nich, konkrétně v rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z roku 2022, se přitom píše, že Jiřikovskému zločin vynesl víc bitcoinů, než se podařilo zabavit.
„Zbývající část výnosů v podobě virtuální měny bitcoin (přesahující 600 milionů korun) se dosud nepodařilo zajistit,“ stojí v usnesení.
Jiřikovský, který nejprve policii odmítal počítače odheslovat, a pak po propuštění soudům tvrdil, že přístupové kódy zapomněl, získal nakonec techniku zpět. Jeho advokát už mezitím obesílal ministerstvo spravedlnosti s nabídkou bitcoinového daru „vysoké hodnoty“.
Dar přijmout neměli
Senátoři se bitcoinovou kauzou zabývají už od června. Zítra chtějí k tomuto tématu schválit závěrečné usnesení. Vyslechnout chtěli i ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), ale ten se už podruhé omluvil a na jednání nedorazil.
Senátorku z hnutí ANO Janu Mračkovou Vildumetzovou vysvětlení Pavla Blažka a jeho bývalého spolupracovníka příliš neuspokojila.
„Mě určitě nepřesvědčili, protože ten člověk páchal trestnou činnost a s největší pravděpodobností ty bitcoiny byly z výnosu z trestné činnosti,“ prohlásila po skončení výboru senátorka.
Za chybu označil přijetí daru i další senátor Václav Láska, který zdůraznil především to, že nechápe, jak mohlo ministerstvo přijmout kryptoměnu od odsouzeného zločince, aniž by po něm nechtělo prokázat, že ji získal legálně.
„To znamená minimálně chtít daňové přiznání, kde vidí, že ty peníze nabyl legální činností a zdanil. To prostě to ministerstvo neudělalo a minimálně tím si zadělalo na průšvih,“ prohlásil člen bezpečnostního výboru Láska.
