Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jednání o nové vládě ještě zdaleka nejsou u konce – spíše naopak –, poměrně hladce se ale obsazují posty v Poslanecké sněmovně. Můžeme tak už teď směle říct, že o evropské politice v Česku bude v příštích čtyřech letech rozhodovat Andrej Babiš a ODS.
Optikou ANO samozřejmě Andrej Babiš rozhoduje o všem, v evropské politice k tomu ale bude mít i formální mandát. Evropská agenda „sedí“ od schválení Lisabonské smlouvy – ano, té, kterou odmítal podepsat Václav Klaus a udělal to v tichosti jako poslední v Evropě krátce před Vánocemi 2009 – na Úřadu vlády a klíčovou roli hraje premiér.
Není to Ministerstvo zahraničních věcí, jak by si mohl někdo mylně myslet, a nebyl to končící ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Lisabonská smlouva posílila Evropskou radu, tedy schůzky hlav států a vlád, a jejím členem je za Česko právě premiér. „Šéf“ – vlády a ANO – bude spolurozhodovat o všech dalších migračních paktech nebo emisních povolenkách.
To bylo jasné už v momentu vyhlášení výsledků voleb, namítnete. Tak kde je to překvapení?
Podceňovaná popelka
Hnutí ANO dalo při rozdělování moci ve Sněmovně evropský výbor hlavní opoziční straně, ODS. Konkrétní obsazení výboru bude známo příští týden, už teď je ale jasné, že ho povede – a bude mít tak zásadní vliv na probíranou agendu – člen či členka ODS. Podle informací SZ by to mohla být bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix nebo exministr zahraničí Jan Lipavský.
Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) je typická popelka mezi sněmovními tělesy. Nikdo do něj moc nechce, protože vyžaduje na straně poslanců a poslankyň větší kompetenci – minimálně třeba umět anglicky – a je v něm hodně práce, protože z EU přijdou za jedno funkční období stovky návrhů legislativy a zpráv, ke kterým se výbor musí vyjádřit.
Důkazem nezájmu politiků o VEZ budiž to, že v jeho čele stál tři funkční období za sebou jeden a tentýž poslanec, lidovec Ondřej Benešík, což je naprosté sněmovní unikum.
„My jsme evropský výbor úplně nechtěli, ale ANO nám to předložilo jako hotovou věc,“ řekl pro SZ ostatně k novému rozdělení výborů předseda poslanců za ODS Marek Benda.
Evropský výbor je přitom jeden z nejmocnějších jak na půdě zdejší Sněmovny, tak ve srovnání s komorami v dalších členských státech. Historickým rozhodnutím ještě před českým vstupem do EU v roce 2004 mu totiž poslanci přidělili funkci celého pléna. Co to znamená?
To, že jen členové výboru, tedy naposledy 20 lidí, a nikoli všech 200 poslanců a poslankyň, rozhodují o legislativě z EU, která pak platí pro všechny obyvatele Česka. Poznámkují ji, hlasují o ní a mohou ji, spolu s dalšími parlamentními komorami, odmítnout a vrátit do Bruselu k přepracování.
Česká poslanecká dvacítka mimochodem patřila v této věci k nejaktivnějším v rámci sedmadvacítky. Za minulé období (2021–2025) sedmkrát vystavila Evropské komisi „oranžovou kartu“ – vrátila celý navrhovaný zákon – a ve 111 případech poslala výhrady.
Nikdo o tom ale neví. VEZ je trochu za bukem, jednání nepřenáší televize, na jeho půdě nedochází k mediálně přitažlivým střetům mezi lídry stran a unijní agenda ještě víc „šustí papírem“ - je často daleko od konkrétních lidí, firem, regionů - než jiné. Zájem zbytku sněmu o evropská témata a s tím související orientace v nich jsou tak naprosto minimální.
„Kdykoli jsme kolegům řekli, že bychom nějakou věc dali k debatě na plénu, říkali: Hlavně nám to sem nedávejte! Je to práce navíc a politicky se na tom nedají nahnat body,“ zmínila pro SZ svoji zkušenost bývalá místopředsedkyně výboru Lucie Potůčková (STAN).
Počet evropských ustanovení, která se v letech 2021–2025 dostala na pořad dolní komory, tak činil čistou nulu. Ano, čtete dobře: Přestože 60 procent v Česku platných zákonů začíná v Bruselu, poslanci a poslankyně se jimi svým rozhodnutím na plénu nezabývali. A to ani „velkými“ tématy, jako byl rodící se migrační pakt nebo směrnice o nových emisních povolenkách. Všechno řešil jen VEZ.
Ve vládní kuchyni
Složení budoucí dvacítky členů evropského výboru bude kopírovat rozdělení sil ve Sněmovně, takže ODS v něm nebude smět diktovat svoji vůli. Předsednictví výboru je ale strategická role. Šéf či šéfka má vliv na program zasedání, může leccos zbrzdit, odložit či přednostně zařadit, rozděluje jednotlivé návrhy mezi zpravodaje, řídí debatu.
Kromě toho si VEZ před každým summitem zve premiéra, aby obhájil, co jede do Bruselu jménem Česka prosazovat. A stejně tak vláda musí evropskému výboru předkládat svoje stanoviska ke všem unijním otázkám, které řeší.
ODS coby hlavní opozice tak bude mít pravidelnou příležitost mít Babiše-premiéra před sebou a ptát se ho. Předsednictvím v evropském výboru dostali občanští demokraté do rukou mocnou zbraň. Pokud budou chtít, uvidí zblízka do vládní kuchyně hnutí ANO a budou do ní moci zasahovat.
Nabízí se mimo jiné téma příštích unijních miliard pro české regiony a zemědělce. Právě vláda vzešlá z těchto voleb bude na evropské půdě vyjednávat s ostatními výši a složení nového víceletého rozpočtu Unie.
Takový luxus opoziční ANO nemělo, protože výbor vedl zmíněný vládní poslanec Ondřej Benešík. Ten také pro SZ řekl, že Babišovo hnutí udělalo „velkou chybu“, když teď výbor – kvůli vlastnímu nezájmu – pustilo ODS, protože „přes VEZ lze vládě zatápět“.
Budou to občanští demokraté dělat? Možná ano, evropská témata za tím ale spíš stát nebudou. ODS a ANO jsou si velmi blízké v náhledu na to, jak by země měla fungovat v EU, daleko bližší, než si byli vládní partneři ODS a STAN. Obě strany prosazují národoveckou a euroskeptickou politiku – ne přibližování se k euru, ne prohlubování evropské integrace, ne omezení práva veta; liší se momentálně jen náhledem na Ukrajinu.
A i kvůli této symbióze platí, co bylo řečeno úvodem: Evropskou politiku Česka bude mít nově v rukou Andrej Babiš a ODS.
