Článek
Kamerunem zmítají protesty, zatímco místní obyvatelé čekají na výsledek prezidentských voleb. Demonstranti se domnívají, že při volbách došlo k podvodům. Desítky z nich byly zatčeny podle NYT poté, co ve středu vypukl požár budovy s kanceláří vládní strany.
Výsledky voleb budou nejpozději 26. října. Předpokládaným vítězem je nejstarší vůdce Afriky Paul Biya, který je kamerunským prezidentem již 43 let, od roku 1982. Pokud Paul Biya volby vyhraje, prodlouží své vládnutí o dalších sedm let. Před samotnými volbami na jeho konto však zaznívaly všeobecné výzvy k odstoupení.
Kancelář Kamerunského lidového demokratického hnutí v Dschangu v západním Kamerunu byla ve středu v noci zapálena, jak informovala kamerunská média a místní soud. Fotografie a videa hořící budovy se šířily na TikToku a dalších sociálních sítích.
Biya je současný prezident Kamerunu a zároveň kandidát Kamerunského lidového demokratického hnutí (CPDM). Vítězství voleb je nakloněno podle analytiků právě k 92letému Paulovi Biyaovi, kterému by po ukončení dalšího funkčního období bylo 99 let.
Od nedělních voleb, ve kterých se utkal s dalším kandidátem Issou Tchiromou Bakarym, narůstá v zemi napětí. Bakary je bývalým představitelem vlády Biyi, ale rezignoval v červnu, aby mohl zahájit vlastní kampaň. Dva dny po volbách se Bakary prohlásil za vítěze a vyzval prezidenta Biyu, aby uznal porážku. Vyhrožoval podle NYT, že svolá protesty proti Biyaově vládě. Vládní strana i volební komise odmítly Bakaryho vítězné prohlášení.
Podle analytiků samotné volby poznamenala četná obvinění z nesrovnalostí, manipulace s volebními záznamy, odevzdáváním falešných hlasovacích lístků a v některých případech tajným sčítáním hlasů. V nejméně šesti městech a obcích tak v reakci na to vypukly protesty s požadavky na transparentnost při sčítání hlasů a vykazování výsledků. Protesty se týkají například částí hlavního města Yaoundé a obchodního centra Douala.
Vládní strana se o protestech ani o požáru v kanceláři zatím oficiálně nevyjádřila. Přesný počet zatčených demonstrantů zatím také není známý. Zejména mladí lidé se na sociálních sítích otočili proti vládě a obvinili ji z volebních podvodů. V jednom virálním videu poukázali na výsledky sčítání hlasů, které podle všeho ukazovaly více hlasů, než byl počet lidí registrovaných v jedné volební místnosti.
Ve městě Buea odevzdalo hlasy pouze 16 000 z více než 59 000 registrovaných voličů, zatímco v Muyuce, městě považovaném za nejvíce postižené dlouholetými konflikty, se voleb zúčastnilo více než 11 000 z 19 000 registrovaných voličů.
„Pro lidi, kteří znají tuto oblast, je to skandální,“ řekl Nkongho Felix Agbor, právník zabývající se lidskými právy z této oblasti. „Ukazuje to, že je snazší falšovat hlasy ve venkovských oblastech, protože opozice tam nemá dostatečné zastoupení, které by mohlo sledovat sčítání hlasů,“ vysvětlil.
Kamerun také čelí bezpečnostní krizi. Na západě pokračuje boj mezi anglicky mluvícími separatisty a vládou, zatímco na severu zemi ohrožují útoky militantů z Boko Haram, kteří opakovaně útočí na pohraniční oblasti. Země se potýká i s rozsáhlou chudobou – podle OSN v chudobě žije přibližně 43 % obyvatel. Kamerun má přes 29 milionů obyvatel, z nichž většinu tvoří mladí. Ti však často nemají práci, a právě nezaměstnanost mladých se stala klíčovým tématem prezidentské kampaně.
