Článek
Nejstarší vůdce v Africe, Paul Biya, by mohl své vládnutí prodloužit o dalších sedm let, pokud vyhraje nedělní volby v Kamerunu. Volební místnosti se uzavřou v 18:00 místního času (19:00 SELČ), výsledky budou nejpozději 26. října.
Biya je současný prezident Kamerunu a zároveň kandidát Kamerunského lidového demokratického hnutí (CPDM). Vítězství voleb je nakloněno podle analytiků právě k 92 letému Paulovi Biyaovi, kterému by po ukončení dalšího funkčního období bylo 99 let, informuje AP.
Zemi vládne od té doby, kdy se poprvé dostal k moci v roce 1982 po rezignaci prvního prezidenta Kamerunu Ahmadoua Ahidja. Vyhrál tak sedm následujících voleb.
Sám v neděli odhlasoval na základní škole v hlavním městě Yaoundé spolu s první dámou Chantal Biyaovou. Registrovaných voličů je přibližně 8 milionů, přičemž jich je přes 34 000 v zahraničí. Volebních místností je přes 31 000.
Biyaovi se postavilo devět kandidátů. Mezi nimi jsou i někteří jeho bývalí spojenci a jmenovaní úředníci. Patří mezi ně Bello Bouba Maigari, který byl ministrem cestovního ruchu a Issa Tchiroma Bakary, který donedávna zastával funkci ministra práce. V Kamerunu se koná jedno kolo voleb a vítězem se stává ten, kdo získá nejvíce hlasů.
Před volbami na konto samotného Biyay zazněly všeobecné výzvy k odstoupení a kritika za to, že se zúčastnil jen jedné předvolební akce. Většinu volební kampaně totiž podle BBC strávil na desetidenní soukromé cestě po Evropě. Negativní reakce byly například směřované na předvolební video vytvořené pomocí umělé inteligence, které zveřejnil na síti X.
Chudoba, nezaměstnanost mladých a nebezpečí
Podle politického analytika Immanuela Wanaha, který se vyjádřil pro BBC, se od svého nástupu k moci Biya soustředil především na udržení u moci, a to „často na úkor snah o zlepšení životních podmínek občanů země,“ jak podotkl.
Kamerun čelí, jak píše AP, bezpečnostní krizi. V západní části země probíhá separatistická válka mezi převážně anglicky mluvícími separatisty, kteří tvrdí, že jsou utlačováni francouzsky mluvící většinou a vládou. Na severu se ze sousední Nigérie šíří nebezpečné povstání Boko Haram, kdy ozbrojené skupiny pravidelně útočí na pohraniční města. Letos v září militanti z Boko Haram podle místních úřadů zabili desítky lidí při nočním útoku na vesnici v severovýchodní Nigérii.
Chudoba je také problémem, se kterým se země potýká. Podle odhadů OSN žije nejméně 43 % obyvatelstva v chudobě. Kamerun má přes 29 milionů obyvatel, většina jsou mladí lidé. A právě mladí lidé čelí další krizi, kterou je nezaměstnanost. Nezaměstnanost mladých lidí byla podle BBC hlavním tématem většiny prezidentských kandidátů.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je téměř 40 % mladých Kamerunců ve věku od 15 do 35 let nezaměstnaných a 23 % mladých absolventů má potíže se získáním zaměstnání.
V mnoha afrických zemích se prezidenti drží u moci celé dekády. Třiaosmdesátiletý Teodoro Obiang Nguema Mbasogo stojí v čele Rovníkové Guiney už od roku 1982, osmdesátiletý Yoweri Museveni je zase hlavou státu Ugandy od roku 1986 a devětasedmdesátiletý Isaias Afwerki vede Eritreu od roku 1993.
