Víc lidí než dnes už nikdy pracovat nebude

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před novináři na konci září vypíchl milník: zaměstnanost žen v Česku se dostala na nejvyšší úroveň v historii. „Je vidět, že opatření státu a podporované částečné úvazky proměňují pracovní trh,“ bilancoval.

Detailnější pohled do dat však ukazuje, že trend je dokonce ještě širší: velmi pravděpodobně se nacházíme v období s nejvyšším absolutním počtem pracujících. Jinými slovy, český trh práce je na maximu. V budoucnu už bude faktický počet zaměstnanců spíše pouze klesat. A v době, kdy porostou výdaje spojené se stárnutím populace, budou státu klesat i příjmy od pracujících.

„Nyní prožíváme demografickou dividendu v podobě historicky nejvyšší zaměstnanosti, která tu kdy byla. A to se nebude opakovat, pokud se nestane něco zásadního,“ všímá si Petr Mazouch, statistik působící na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické.

Podle něj to může zvrátit jen razantní zvýšení zaměstnanosti žen ve věku 25–40 let, tedy v typickém věku pro mateřství (v roce 2024 byl průměrný věk matky při narození dítěte podle Českého statistického úřadu 30,5 let). Nebo do Česka musí začít proudit zahraniční pracovníci.

Analytik Jakub Grossmann zaměřující se na trh práce v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu je ve svém hodnocení opatrnější. „Za nezměněných podmínek bychom se měli pohybovat okolo maximálních hodnot. To je však konstatování, které zohledňuje dosud známý demografický vývoj a počítá se zachováním současných podmínek,“ poznamenává.

Magdalena Klimešová, ředitelka Centra veřejných financí při Karlově univerzitě, která se profesně zabývá stárnutím populace, pak dokonce konstatuje, že v letech 2018 a 2019 mohlo ve skutečnosti pracovat ještě více osob než v roce 2024.

„Již nyní poměrně výrazně chybí pracovníci v řadě profesí a regionů. Se stárnutím populace a ztenčováním ročníků ekonomicky aktivních bude nutné pokusit se udržet a naopak získat pro trh práce mnoho lidí,“ dodává ovšem ředitelka centra. A souhlasí, že cestou je buď větší podíl zkrácených úvazků a distanční práce, nebo přijímaní zahraničních pracovníků.

Nejistoty odborníků lze chápat. Rozchází se totiž i data. Zatímco odborníky respektované Výběrové šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad za účelem získávání pravidelných informací o trhu práce, skutečně vykazuje, že zatím nejvíce lidí pracovalo v roce 2019, data z národního účtu Českého statistického úřadu ukazují, že v národním hospodářství pracovalo nejvíc lidí loni.

Rozdíl podle metodik vzniká v dopočítávání na celkovou populaci, roli hraje i dopočet práce na černo.

Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal přitom z praxe hlásí, že trh práce už v Česku teď postrádá zhruba 200 tisíc pracovníků.

„Každý rok odchází do důchodu přibližně 120 tisíc lidí, zatímco mladých pracovníků přichází pouze 90 tisíc. Tento rozdíl se v příštím desetiletí může více než zdvojnásobit, což povede k ročnímu úbytku až 70 tisíc pracovníků. Navíc Češi ztrácejí zájem hlavně o manuální profese,“ říká Hrbáčková. Mizí tak podle ní třeba zedníci, tesaři, elektrikáři, instalatéři, ale chybí i strojní operátoři a technici.

Současně projekce české populace ukazují, že obyvatel v produktivním věku bude ubývat a v budoucnu dokonce velmi strmě.

„Do deseti let dramaticky narostou počty těch, kteří mohou odcházet do starobního důchodu, protože se do důchodového věku posunou silné ročníky takzvaných Husákových dětí,“ připomíná Magdalena Klimešová.

Statistik Petr Mazouch navíc připomíná, že do deseti let má výrazně vzrůst počet lidí ve věku nad 80 let – a to z 500 tisíc na 800 tisíc.

Stejný nárůst podle nejnovější odhadů na základě propojených dat Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví nastane i u lidí vyžadujících sociální a zdravotní služby – z 500 tisíc na 804 tisíc obyvatel vyžadujících určitou míru péče nebo dopomoci.

„Rizikem je to, že pokud nezajistíme institucionalizovanou terénní i pobytovou péči, tak to budou dělat lidi tak, že prostě přestanou pracovat a budou pečovat o své rodiče,“ zdůrazňuje Mazouch. A přidává kalkulaci: kdyby se měl někdo postarat jen o každého čtvrtého z 300 tisíc lidí vyžadujících péči, znamenalo by to výpadek 80 tisíc pracovníků.

Ke všemu už v roce 2030 bude podle prognóz prakticky celá Česká republika postrádat pracující obyvatelstvo. Výjimkou bude jen Praha a Středočeský kraj, které by měly mít za pět let v součtu o více jak 42 tisíc pracovníků víc.

Změnu odborníci vypočítali z predikovaného počtu obyvatel v roce 2030 vůči předpokládanému počtu lidí ve stejném věku v roce 2026:

Jakub Grossmann společně s výkonným ředitelem Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Danielem Münichem propočítávali úbytky pracovních sil už v roce 2019 a došli k tomu, že největší propady mají přijít právě po roce 2030.

Podrobnější pohled na pracující ženy, které zmiňoval v úvodu textu citovaný ministr Jurečka, ukazuje ještě na další trend: ve skutečnosti už je růst absolutního počtu pracovníků živený právě především ženami.

Počet pracujících mužů se totiž v posledních letech už propadá. Podle Výběrového šetření pracovních sil totiž pracovalo nejvíce mužů v roce 2019 – 2,9 milionu. Od té doby počet postupně klesá a letos ve druhém čtvrtletí se propadl o 166 tisíc.

Naopak ale za stejné období let 2019 až 2025 přibylo 114 tisíc pracujících žen (data jsou v úvodu článku). Zároveň se ukazuje, že i míra ekonomické aktivity mužů klesá, zatímco u žen roste:

Ekonom Münich zmiňuje, že by mohlo jít o další z dopadů nižší porodnosti. „Méně narozených dětí znamenalo méně žen na mateřské a rodičovské, a to znamená, že více žen pracuje,“ podotýká s tím, že nejde o podložený závěr.

Méně narozených dětí podle Münicha zároveň způsobilo zvýšení dostupnosti mateřských škol a předškolních zařízení. A opět více žen si může dovolit školku nebo dětskou skupinu – protože jich více pracuje.

O trendu jsme psali také zde:

Ekonom zároveň dodává, že Česko má potenciál u žen a mužů, kteří odcházejí do předčasného důchodu, a mizí tak příliš brzo z trhu práce. „U žen je to namnoze dáno potřebou péče o starší rodinné příslušníky, staré rodiče, protože se velmi výrazně nedostávají sociální a pečovatelské služby - a bude hůře,“ vrací se i Münich k tématu chybějící péče.

Odborníci se shodují, že zdaleka nejde jen o „hru se zajímavými čísly“. Fakticky nižší počet pracovníků může mít tvrdý dopad i na státní kasu.

„Dopad to bude mít prakticky s jistotou. Máme zde rovnici, kdy při systému průběžného financování se na jedné straně bude snižovat počet těch, kteří pracují a přinášejí na daních zásadní podíl příjmů, na druhé straně přibývá těch, kteří čerpají z veřejných systémů služby a benefity. A to zejména důchody, které jsou zásadní a extrémně nákladnou položkou výdajových politik - již nyní tvoří zhruba jednu třetinu,“ konstatuje Magdalena Klimešová.

A nejde podle ní jen o potíže se stabilitou důchodového systému, které se už snažila řešit reformou vláda Petra Fialy (ODS). „Potíže nepochybně postihnou i další oblasti veřejných rozpočtů a systémů: sociální a zdravotní. To není špatně. Jen je nutné se na tyto demografické výzvy a jejich finanční dopady začít co nejdříve připravovat,“ upozorňuje ředitelka Centra veřejných financí.

Vedle vyšších výdajů by měl stát zároveň očekávat nižší příjmy. „Výdělky pracovníků jsou daněny – u fyzických osob jde zejména o daň z příjmu a odvody do veřejných rozpočtů. Poklesy pracovníků tedy budou zohledněny i v nižším objemu vybraných daní a odvodů do veřejného rozpočtu,“ říká Grossmann. Podle něj je třeba počítat i s dalšími dopady ve smyslu, že lidé v produktivním věku více jezdí autem, a dojde tak i k poklesu výběru spotřební daně na pohonných hmotách.

Přitom podle Grossmana je realističtější právě možnost zvýšit příliv pracovníků ze zahraničí, než se snažit zvyšovat počet obyvatel pracujících do pozdního věku. Stejně tak se ani statistik Mazouch nedomnívá, že by úbytky pracovníků dokázali vyvážit pracující senioři.

Ostatně i dopočet projekcí počtu obyvatel ve věku 65 až 70 let ukazuje, že v době, kdy by se teoreticky mohlo začít více tlačit na práci v pozdějším věku, bude Česko zažívat úbytek dané věkové skupiny: