Do Česka míří nová vlna válečných uprchlíků. Zaměstnavatelé se těší

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední týdny vydává Česká republika nejvíce dočasných ochran pro válečné uprchlíky za poslední roky. Země tak zažívá nejmasivnější příchody ukrajinských běženců za několik let.

V září se zvýšil počet o 11,5 tisíce, což je nejvyšší počet od října 2022, kdy vzrostl počet dočasných ochran o 12,3 tisíce.

A ještě podrobněji: Za druhý říjnový týden ve výkazech přibylo 2638 dočasných ochran. Druhý zářijový týden to bylo 3009, což představuje nejvyšší týdenní nárůst od března 2023.

Redakce Seznam Zpráv vychází z dat, která každý týden zveřejňuje Ministerstvo vnitra k půlnoci z neděle na pondělí. Z dat pak lze dopočítat jednotlivé týdenní přírůstky počtu nových osob s udělenou dočasnou ochranou.

Jednou začas, zpravidla na začátku dubna a října, dochází k očištění celkového počtu o uprchlíky, kteří z České republiky naopak vycestovali pryč. V těchto termínech totiž uprchlíci musí udělat aktivní kroky k prodloužení dočasné ochrany, a pokud tak neučiní, ochrana jim vyprší.

„Srovnání v týdenním vyjádřením ukazuje, že do září byl průměr 1,5 tisíce vydaných dočasných ochran, v září a na začátku října je tento týdenní průměr 3,1 tisíce. V současnosti tak dochází k více než zdvojnásobení dosavadních letošních hodnot. Zaznamenávané hodnoty jsou pak nejvyšší od roku 2022,“ potvrzuje trend Adam Rözler, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva vnitra.

Vnitro také dává nárůst jednoznačně do souvislosti se srpnovým rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit vycestovat ze země i mladým mužům ve věku mezi 18 a 22 lety. Do té doby platil – už od začátku ruské invaze, resp. od vyhlášení válečného stavu – v napadené zemi zákaz, jenž znemožňoval legálně vycestovat do zahraničí mužům ve věku od 18 do 60 let.

„Česká republika situaci sleduje a ministr zdůraznil, že pokud bude tento trend pokračovat, musíme společně jednat i o změně konkrétních podmínek pro udělení dočasné ochrany,“ dodává Adam Rözler s tím, že trend už ministr vnitra Vít Rakušan probíral s unijními kolegy.

Samotná Ukrajina ve zdůvodnění mluvila o tom, že mladí Ukrajinci tak dostanou možnost získat v zahraničí vzdělání, které následně využijí při obnově země.

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty, krok Ruskem napadené země vysvětluje jako pokus o zajištění bezpečí pro mladou generaci. „Ukrajina otevřela hranice i pro mladé lidi, pro mladé chlapce ve věku, ve kterém nemohli odejít, protože měli brannou povinnost,“ líčí Andrea Krchová.

Od srpna je znatelný nárůst nově udělených ochran, začátkem října pak došlo k očištění dat o osoby, které si status neprodloužily:

Zuzana Ramajzlová, vedoucí programu podpory uprchlíků v humanitární organizaci Člověk v tísni, zmiňuje, že zvýšený počet uprchlíků sleduje už od léta.“ Je to dané různými aspekty, jak válka pokračuje, kdy se nálety týkají i dalších měst. Příliv neustal,“ konstatuje.

Zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů vnímají rostoucí počet nově příchozích uprchlíků jako možnou záchranu českého pracovního trhu. V následnících letech se totiž má začít propisovat populační křivka i do počtu pracovníků a počet práceschopných lidí v Česku začne klesat.

„V tuto chvíli již na trhu chybí okolo 200 tisíc pracovníků a demografická křivka je neúprosná,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.

„Pro stát by mělo být prioritou, aby tito lidé v co nejkratší době získali dočasnou ochranu a mohli co nejdříve začít legálně pracovat, protože z toho důvodu k nám přišli. Místo toho buď skončí v jiném státě, nebo v nelegálním zaměstnání,“ upozorňuje Gabriela Hrbáčková na průtahy s udělením dočasné ochrany.

Na výtky ovšem Ministerstvo vnitra reaguje, že dočasná ochrana neslouží jako prostředek pro rychlý přístup na trh práce, ale primárně za účelem poskytnutí ochrany.

„Pracovníků ve stavebnictví je nedostatek, nebo jsme minimálně na hraně. Ukrajinští pracovníci tedy klíčoví jsou. Tvoří zhruba deset procent pracovní síly ve stavebnictví. V dobrém slova smyslu představují ruce českého stavebnictví,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

„Z českých kapacit je těžko můžeme doplnit, když tu máme tříprocentní nezaměstnanost,“ dodal Nouza.

„Na českém pracovním trhu nám dnes chybí přibližně čtvrt milionu lidí. To je obrovské číslo, které má konkrétní dopady na každodenní fungování firem,“ uvedl začátkem října šéf Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Situace je ve skutečnosti tak napjatá, že i ve volbách vítězné hnutí ANO, jinak poměrně opatrné v otázce migrace, si ve své Hospodářské strategii dává za cíl do roku 2030 přivést 100 tisíc kvalifikovaných zahraničních pracovníků.

Zvýšený příliv ukrajinských uprchlíků navíc Česko zastihl v situaci, kdy už v tichosti byla zrušena pozice národního koordinátora pro migraci. Tím byl nejdříve ministr vnitra Vít Rakušan a následně se jím od února 2023 stala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Pozice ovšem nakonec byla už loni v lednu zrušena. „Byla nahrazena zřízením vládního grémia pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany, které je složeno z ministrů, jejichž resortů se agenda adaptace a integrace dotýká,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Koordinátor přitom zajišťoval klíčovou komunikaci napříč ministerstvy, kterých se problematika migrace týkala, nejčastěji tedy Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle informací Seznam Zpráv se grémium, které koordinátora nahradilo, schází spíše sporadicky.

Andrea Krchová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v této souvislosti zmiňuje, že Česku aktuálně chybí silná osobnost, která by integrační politice udávala směr.

„Příklady se nám odehrávají před očima v podobě počtu osob, které pracují v prekérních pracovních podmínkách, jsou vykořisťované a na nekalých praktikách závislé. Nepromysleli jsme dostatečně soubor opatření, který se dotýká ukrajinských uprchlíků, a tak jsme nyní v situaci, že mladí lidé předčasně opouští vzdělávací systém, protože nemají dostatečnou podporu při přechodu na střední školy nebo se musí podílet na finančních příjmech rodiny,“ zmiňuje Krchová.

Celá situace tak může vyústit naprosto tragicky. Konkrétně na konci léta přišel o život nezletilý brigádník Ivan, který přišel v těžkém provozu firmy HASIT o ruku a devastující zranění nepřežil.

V souvislosti s tím organizace Člověk v tísni, která monitoruje pracovní vykořisťování v Česku, varovala před dalšími podobnými případy.

„Ukrajincům, nyní většinou prchajícím před válkou, zařizují práci ve firmách pochybní zprostředkovatelé práce. Nemívají oprávnění k pobytu, pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce ani zdravotní pojištění,“ stojí ve zveřejněné výzvě.