Začíná přetahovaná o dvouleté. Dětské skupiny bojují o přežití

Trend je neúprosný. Počet dětí, které by mohly nastoupit do mateřských škol nebo dětských skupin, se kvůli nižší porodnosti propadá. V roce 2022 to bylo přes 334 tisíc dětí ve věku od jednoho do tří let, letos už je to jen necelých 277 tisíc.

Za poslední tři roky to představuje pokles o více než 57 tisíc dětí. A výsledkem je stav, ve kterém se školky častěji přetahují o mladší děti s dětskými skupinami.

„Oproti předchozím letům se ještě víc děje to, že se školky ozývají rodičům a ještě dodatečně nabírají nejstarší z těch mladších dětí. Nejen v září, ale i v říjnu. Ještě nám přetahují děti ze skupinek k sobě,“ říká František Pfann z vedení neziskové organizace Sto skupin provozující přes 20 dětských skupin.

Popisuje, že organizace ještě nemá problém s obsazeností v Praze, ale v dalších obcích i větších městech už se situace komplikuje.

Naopak další provozovatelka několika dětských skupin z Prahy přitom pod příslibem anonymity připouští, že už i v hlavním městě se potýká s problémy. „První rok to pociťujeme extrémně. Klesající porodnost, ale i to, že se městské části aktivně starají a otvírají dětské skupiny, které ani nejsou naplněné,“ popisuje.

Trend je v posledních letech jasný – propadá se počet nově narozených dětí:

František Pfann argumentuje, že dětské skupiny jsou na menší děti lépe personálně připravené. A připomíná, že ve školce je v průměru na 18 dětí jedna učitelka, zatímco v dětských skupinách chůva na každých šest dětí.

„Školky jsou ale řádově levnější, stojí kolem tisíce korun. A v dětských skupinách je školkovné kolem 5000 korun, to je velký rozdíl,“ podotýká Pfann.

Soukromí provozovatelé dětských skupin tvrdí, že už se mnohdy dostávají na hranu udržitelnosti. Zejména u menších dětských skupin stačí přijít i jen o jedno docházející dítě, které zamíří do školky, a celý provoz se rázem dostává do ztráty.

Dětské skupiny tak stále častěji přijímají už i děti mladší dvou let. Jenže podle Daniely Celerýnové, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin, v té chvíli naráží na další potíž – potřebují více pečujících chův.

„Počítejme s tím, že dětské skupiny přijímají roli péče o úplně nejmenší děti. A proto je naprosto nezbytné řešit navýšení počtu pečujících osob,“ zmiňuje ve svém příspěvku.

Pro Seznam Zprávy pak myšlenku dál rozvádí – v praxi už podle ní není reálné, aby v dětské skupině stačila jedna pečující osoba na šest dětí, respektive tři na 24 dětí. „Jedna chůva se nemůže postarat o osm dětí pod dva roky věku, péče by znamenala jen přebalování, krmení a uspokojování základních potřeb. Na skutečnou výchovně-vzdělávací práci a rozvoj dítěte pak nemůže mít absolutně prostor,“ říká Celerýnová.

Jenže zde provozovatelé opět naráží na regulaci. „Tento stav je neudržitelný. Již nyní posilují provozovatelé dětských skupin personál a situace bude určitě dále gradovat. Vzhledem k tomu, že státní příspěvek vývoj situace zatím nereflektuje, by zdražování bylo namístě, ale kvůli zákonnému stropu na školkovné to vlastně není možné. Provozovatelé jsou tedy v dost patové situaci,“ dodává předsedkyně asociace.

Dostupná data trend podtrhují. V roce 2024 se propadl počet narozených dětí pod 90 tisíc. Porovnání obsazenosti školek podle dat České školní inspekce za pět let klesá v Praze i dalších městech.

Data Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pak ukazují, že po roce 2022 se snižuje počet dětí ve školkách a naopak roste podíl mladších dětí. Tříletých bylo ve školkách v roce 2023 – ke 30. září – 25,8 procenta. V roce 2024 narostl podíl tříletých dětí na 26,5 procenta.

Letošní data jsou zatím pouze odhady, i tak je dál znatelný pokles dětí ve školkách.

Stejně tak stoupá i podíl dětí mladších tří let ve školkách z 8,8 procenta na 9,1 procenta. Mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová přitom připomíná, že školky nemají povinnost děti mladší tří let přijímat.

„Přijetí dětí ve věku dvou až tří let let závisí vždy na rozhodnutí konkrétní mateřské školy a na podmínkách, které je schopna zajistit. Pokud se mateřská škola rozhodne tyto děti přijmout, musí přizpůsobit provoz požadavkům vyhlášky o předškolním vzdělávání – například snížením počtu dětí ve třídě a zajištěním odpovídajícího počtu pedagogických pracovníků,“ upozorňuje mluvčí, že přijetí mladších dětí do školek s sebou nese poměrně ráznou úpravu provozu: buď navýšení počtu pedagogů, nebo snížení kapacity.

Kompletní data o naplněnosti školek najdete na stránkách České školní inspekce.

Analytik Jiří Münich ze sociologické organizace PAQ Research, kde se mimo jiné zabývá kapacitami předškolní péče, upozorňuje, že situace není v celé republice stejná.

Reálně jsou tak oblasti, kde školky a dětské skupiny bojují o přežití a doslova o každé dítě, současně jsou v Česku i místa, kde naopak kapacita ani dnes nestačí.

Podle analytika je v zemi reálně 486 obcí, které musí školky zachraňovat kvůli úbytku dětí, zatímco 343 obcí čelí opačnému trendu.

„Není pravda, že obce vymírají. Vymírají jen některé a například do těch v okolí Prahy se stěhuje hodně lidí,“ konstatuje Münich.

Stejně tak regiony nelze jednoznačně dělit na venkov a města. „Je klíčové rozdělit venkov na ten příměstský a na ten, který má města dál,“ doplňuje analytik s tím, že složitější situace je právě na venkově, který je vzdálenější od větších měst.

MŠMT přišlo s demografickými prognózami na úrovni obcí s rozšířenou působností až do poloviny 30. let. Propady počtu dětí v předškolním věku od dvou do šesti let jsou znatelné. Například na Olomoucku z 8890 v roce 2025 na 6129 dětí v roce 2030 nebo v Kolíně ze 4562 na 3113 dětí.

Projděte si další jednotlivé obce s rozšířenou působností přímo v predikci MŠMT.

Specifickou situaci řeší obce, které se rozhodly využít štědré dotace na vybudování dětských skupin včetně rekonstrukcí nebo staveb vhodných prostor. Zároveň se totiž zavázaly pět let udržovat obsazenost skupin.

Starostka obce Sedlnice na Novojičínsku se zhruba 1800 obyvateli využila dotaci navázanou na vybudování dětské skupiny k rekonstrukci místního zámečku. K tomu ovšem potřebovala převést část dětí ve školce do nově vzniklých dětských skupin.

„Skupinu musíme udržet v počtu 23 dětí po dobu pěti let, jinak bychom byli kráceni na dotaci a museli bychom vracet peníze,“ vysvětluje Martina Petrlíková (za ANO).

Nakonec k tomu získala souhlas 13 z 15 rodičů. „Kapacitu bychom rozhodně z dvouleťáků a nově tříletých dětí nenaplnili,“ konstatuje starostka, přestože Sedlnice se podle ní spíše potýkají s nárůstem počtu malých dětí.

Zároveň se starostka snažila garantovat stejnou kvalitu služeb v dětské skupině jako ve školce. „Nemáme tradiční dětskou skupinu ve smyslu hlídací služby, ale vytvořili jsme koncept upgradu, v obou dětských skupinách se vzdělává. Personálně jsme museli zajistit pedagožky. Chtěli jsme pro místní děti, aby měly podmínky totožné se školkou v obci, tak i školkovné je ve stejné vyšší jako v mateřské škole,“ říká starostka.

Obec se proto rozhodla ročně doplácet na platy učitelek v dětských skupinách 1,2 milionu korun. „Rozhodně se to obci vyplatí. Rekonstrukci bychom bez dotace nepokryli,“ říká Petrlíková.

Další starostové pak popisují, že jdou cestou, kdy školky jsou pro straší děti, dětské skupiny pro menší. „Snížili jsme věkovou hranici, bereme i děti s plínkami, a tím pádem jsme zase plní,“ říká k obsazenosti Radim Fojtů, starosta Postřižína ve Středočeském kraji.

Dříve v Postřižíně brali do dětské skupiny i školky děti od čtyř let. Nově mají v obci pravidlo, že do dětské skupiny se děti dostanou už od dvou let. Rodičům to podle starosty vyhovuje.

Další středočeská obec Křenek má v provozu dětskou skupinu a je v zárodku stavby nové mateřské školky. „Myslel jsem si, že bychom mohli mít dětskou skupinu pro nižší ročníky a mateřskou školu pro předškoláky a starší, jenže než se k tomu dostaneme, tak nárůst dětí nebude zas tak velký. Tak si říkám, abychom vůbec dali dohromady děti,“ obává se starosta Jaroslav Novák.

Ministerstvo přitom už dříve apelovalo na zřizovatele mateřských škol, aby je i přes klesající populační křivku v budoucnu nerušili, ale využili je jiným způsobem.