Buffett zůstává opatrný. Už tři roky víc prodává, než nakupuje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejnovější výsledky Berkshire Hathaway ukazují, že světově uznávaný finančník Warren Buffett dál sází na opatrnost. Legendární investor už 12 kvartálů v řadě prodává více akcií, než nakupuje, zatímco se připravuje na odchod z funkce generálního ředitele ke konci letošního roku.

Ve třetím čtvrtletí Berkshire prodala akcie za 12,5 miliardy dolarů a nakoupila za 6,4 miliardy. Znamená to, že už dvanáctý kvartál v řadě víc prodává, než nakupuje. Podrobnosti o jednotlivých obchodech firma zveřejní v regulační zprávě během listopadu. Celková hodnota akciového portfolia Berkshire se aktuálně pohybuje kolem 280 miliard dolarů.

Největší váhu si dál drží Apple, a to i přes výrazné odprodeje. Berkshire začala svou pozici v tomto technologickém obrovi zmenšovat na konci roku 2023 a počet držených akcií snížila zhruba z 916 milionů na 280 milionů, tedy o více než dvě třetiny. Vedle Applu patří k největším pozicím také American Express a Bank of America.

Mezitím hotovostní zásoba Berkshire nadále bobtná, když dosáhla nového rekordního maxima 382 miliard dolarů. Nejde přitom jen o hotovost v užším slova smyslu, ale zejména o krátkodobé americké státní dluhopisy, které firma drží jako vysoce likvidní rezervu.

Silné výsledky se projevily i ve výkonnosti samotného podniku, když provozní zisk meziročně vzrostl o 34 procent na 13,5 miliardy dolarů. Zároveň však Buffett ve třetím čtvrtletí neprovedl zpětný odkup akcií.

„Jedná se o pátý, po sobě jdoucí kvartál, kdy Berkshire ke zpětnému odkupu nepřistoupila. Společnost zachovává strategii zpětného odkupu v momentě, co posoudí, že její akcie jsou podhodnocené,“ poznamenal analytik Fio banky Michal Bárta.

Jak Berkshire omezuje své pozice na akciových trzích, přesouvá stále víc peněz do krátkodobých státních bondů. Kvůli poklesu krátkodobých sazeb však čistý investiční příjem ve třetím čtvrtletí klesl o 13 procent na 3,2 miliardy dolarů.

Buffett začal s opatrnějším přístupem k akciím už v roce 2022, kdy americká centrální banka (Fed) spustila nejprudší zvyšování úrokových sazeb za víc než čtyřicet let, aby zkrotila inflaci, která tehdy v létě přesáhla devět procent.

Zpřísnění měnové politiky sice srazilo ocenění akcií, ale ani to Buffetta nepřimělo k větším nákupům. Následné snižování sazeb naopak nastartovalo akciové býky, kteří vytlačili trhy na nová maxima.

Pro „Věštce z Omahy“ to ale není nic nového – trpělivost a zdrženlivost jsou dlouhodobě součástí jeho investiční filozofie. Jedním z tajemství jeho úspěchu je právě schopnost čekat na správnou příležitost.

„Buffett je sice proslulý jako mistr ve výběru akcií, ale stejně tak vyniká v tom, jak nakládá s kapitálem. Opakovaně dokázal, že umí držet hotovost, když na trhu chybí zajímavé příležitosti, a investovat ve chvíli, kdy se objeví opravdu výhodná šance – obvykle v období poklesu,“ připomíná agentura Bloomberg.

Ani masivní výprodej na trzích v dubnu letošního roku, vyvolaný oznámením cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, však Buffetta nepřiměl změnit strategii. Berkshire ve druhém čtvrtletí čistě prodala akcie za tři miliardy dolarů. Trhy se přesto rychle vzpamatovaly a během několika měsíců dosáhly nových rekordů, tentokrát tažené především firmami z oblasti umělé inteligence.

Akcie samotné Berkshire Hathaway od května ztratily necelých 12 procent – právě od chvíle, kdy Buffett oznámil, že na konci roku předá vedení společnosti Gregu Abelovi. Od té doby však širší americký index S&P 500 naopak vzrostl o přibližně 20 procent, takže akcie Berkshire za trhem výrazně zaostávají.

Podle analytičky společnosti CFRA Cathy Seifertové stojí za horší výkonností akcií i takzvaná „Buffettova prémie“ – tedy dodatečná hodnota, kterou investoři připisují osobě samotného Warrena Buffetta. Tato prémie však nemusí automaticky přejít na jeho nástupce.

Od začátku letošního roku jsou akcie konglomerátu zhruba pět procent v plusu, zatímco index S&P 500 si připsal kolem šestnácti procent, tedy zhruba o 11 procentních bodů více.

V dlouhodobém měřítku ale Buffett zůstává prakticky bez konkurence. Akcie Berkshire Hathaway od poloviny šedesátých let, kdy převzal vedení, zhodnotily o více než pět milionů procent, zatímco index S&P 500 za stejné období vzrostl „jen“ o zhruba 39 tisíc procent.

Abel je podle agentury Reuters považován za praktičtějšího manažera než Buffett. Zatím ale není jasné, jak s obrovskou hotovostní rezervou naloží. Spekuluje se však, že by Berkshire mohla poprvé od roku 1967 začít vyplácet dividendy. Samotná společnost však tento záměr nijak oficiálně nepotvrdila.

Buffett si ponechá post předsedy představenstva, ale podle Reuters se vyhýbá zásadnějším rozhodnutím, aby uvolnil prostor svému nástupci, jenž už před květnem převzal část řídicích pravomocí. Výjimkou se stala zpráva z minulého měsíce.

Berkshire Hathaway totiž uzavřela dohodu o koupi chemické divize ropného gigantu Occidental Petroleum za téměř deset miliard dolarů. Obchod by mohl být poslední velkou akvizicí Buffettovy kariéry a zároveň posílí podíl Berkshire v mateřské společnosti Occidental, který nyní činí téměř 30 procent.

„Je to chytrý tah,“ komentoval pro byznysový server Fortune energetický analytik Wolfe Research Doug Leggate. „Berkshire na obchodu vydělá hned dvakrát, jednak posílí vlastní portfolio, a zároveň podpoří firmu, ve které už drží téměř třetinový podíl. Je to logické, účelné a jednoznačně přínosné,“ dodal.