Článek
Unikátní lužní lesy na jižní Moravě zůstávají v režimu ochrany, který jim zaručilo červencové vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Ústavní soudci ve středu zamítli návrh 35 poslanců hnutí ANO.
Podle středečního rozhodnutí Ústavního soudu proces schvalování a projednávání napadeného nařízení nevykazoval jakékoli znaky libovůle.
O nálezu rozhodlo plénum, sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň. Rozhodli jednomyslně. Posuzovali kolizi vlastnického práva či práva na podnikání na straně jedné a zájmu na ochraně přírodního bohatství a životního prostředí na straně druhé. Podle nich vyhlášení CHKO sleduje legitimní cíl v podobě ochrany přírodního bohatství a ochrany životního prostředí. „Zároveň obstojí v testu proporcionality, protože představuje vhodný prostředek k naplnění cíle ochrany životního prostředí. Jde zároveň o prostředek potřebný,“ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
Vláda vyhlásila chráněnou krajinnou oblast letos k prvnímu červenci. Lokalita v okolí jihomoravského soutoku řek Moravy a Dyje skýtá jedny z největších lužních lesů se vzácnými dřevinami, ptáky či brouky. Území ležící na Břeclavsku má rozlohu 125 kilometrů čtverečných. Lesy, louky, slepá ramena, tůně a mokřady jsou domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů. V CHKO žije také například orel královský.
Podle 35 poslanců hnutí ANO však Ministerstvo životního prostředí dostatečně nevypořádalo 1700 námitek vlastníků. Zákonodárci ANO proto v dubnu podali k Ústavnímu soudu návrh zrušení CHKO.
Šéfka poslanců Alena Schillerová tvrdila, že úředníci před vyhlášením oblasti s majiteli pozemků špatně komunikovali. V lokalitě je asi šest tisíc pozemků. „Podle zákona o ochraně přírody a krajiny musí být ochrana evropsky významných lokalit zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků, což se nestalo. CHKO Soutok považuji za dítě zeleného šílenství, které nepomáhá přírodě a naopak škodí lidem,“ řekla Schillerová už dříve.
S tím se však ústavní soudci neztotožnili. „Pro zajištění stejně efektivní a účinné ochrany by bylo nutné vyjednat míru ochrany se všemi vlastníky. V dané lokalitě se nachází asi šest tisíc pozemků, což činí možnost dosažení tohoto cíle velmi málo pravděpodobnou,“ řekla Zemanová.
Dodala, že jasná shoda mezi tolika tisíci vlastníky je velmi obtížná, až nereálná.
Podle nich je ochrana lužních lesů potřebná a forma CHKO jako prostředku ochrany vhodná a přiměřená. Potvrdili, že vyhlášení oblasti předcházelo 300 jednání úředníků a ochránců přírody s dotčenými aktéry ve snaze nalézt přijatelné řešení.
„CHKO zahrnuje asi jen půl procenta zastavěného území. Většina rozlohy – asi 67 procent – je v majetku státu. Obce nadále mohou rozhodovat o svých záležitostech,“ pokračovala Zemanová.
Nic podle nálezu nesvědčí o tom, že by cílů bylo dosahováno prostředky nepřiměřenými. Zmínil i možnost kompenzací pro vlastníky. „Negativa napadené úpravy v podobě zásahu do výkonu vlastnických práv, práva na podnikání či práva na samosprávu jsou významně převážena pozitivy v podobě unikátního území, které je největším zachovalým komplexem lužních lesů ve střední v Evropě,“ doplnila soudkyně zpravodajka.
Končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a také ochránci přírody opakovaně namítali, že skutečný odpor proti vyššímu stupni ochrany vychází jen od několika místních.
Na ústavní soud Hladík dorazil osobně a rozhodnutí uvítal. „Počkejme si na reakci vítěze voleb, hnutí ANO. Pevně doufám, že toto pro ně bude jasný signál, že CHKO Soutok byla vyhlášena v souladu se zákony, a že se rozhodnutím soudu budou řídit,“ sdělil.
Podle něj je to deváté řízení u Ústavního soudu, které iniciovali poslanci či senátoři za hnutí ANO. „Fotbalovou terminologií je to 9:0 pro končící vládu,“ doplnil Hladík.
Už dříve zdůraznil, že chráněné krajinné oblasti začaly vznikat už v šedesátých letech minulého století a žádný politický režim na českém území kteroukoli z nich nezrušil. Podle něj to ani česká legislativa za běžných okolností neumožňuje. Musely by k tomu vést bezpečnostní důvody nebo pominutí předmětu ochrany, třeba vyschnutí všech mokřadů.
Hladík odkazoval také na bezmála třicítku rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zamítl žaloby některých vlastníků a uvedl, že resort námitky vypořádal řádně. V některých případech následovaly kasační stížnosti, které posuzuje Nejvyšší správní soud.
Vyhlášení oblasti od počátku provázejí emoce i politická prohlášení. Adept na funkci ministra životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) avizuje, že chce CHKO zrušit, stejně jako část poslanců hnutí ANO.
Středeční nález uvítali ekologové z asociace Zelený kruh, která sdružuje přibližně třicítku členských organizací, včetně Hnutí Duha, Greenpeace ČR, nebo Arnika. „Vyhlášení CHKO Soutok bylo vhodným opatřením vlády pro ochranu unikátní přírody. Nevykazovalo jakékoliv znaky libovůle a nebylo v rozporu s ústavním pořádkem,“ sdělil programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Odpůrci vyhlášení CHKO středeční rozhodnutí respektují. „Je však třeba zdůraznit, že soud posuzoval pouze právní stránku věci, nikoli zda je CHKO efektivní nebo spravedlivá. Tvrdíme, že o přírodu se starají lidé, ne razítka,“ zdůraznil mluvčí petičního výboru Marek Blažej. Petici proti vyhlášení oblasti podepsaly čtyři tisíce lidí.
„Budeme i nadále upozorňovat na to, že monopolní řízení státními úředníky z AOPK je neudržitelným problémem – znamená vysoké náklady, byrokracii a vyloučení obcí i vlastníků z rozhodování. Ochrana přírody Soutoku je nezpochybnitelná, ale musí být prováděna způsobem, který je účinný, demokratický a hospodárný,“ dodal Blažej.
Naopak pod jiný dokument na podporu CHKO je podepsaných asi 15 tisíc petentů.
Článek průběžně aktualizujeme.
