Politická neziskovka? Nevím, co to znamená, říká šéf Člověka v tísni

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?

Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.

„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni.

„My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“

„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, dodal.

Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Gratuluji ke státnímu vyznamenání, jak jste si to na Pražském hradě užil? - Je to samozřejmě silný moment. Já jsem tam skoro 20 let nebyl za minulých prezidentů, teď posledních pár let ano. A být mezi oceněnými? Asi bych řekl, že ze všeho nejvíc jsem letos cítil trému, přece jen je to malá skupinka oceněných, která tam sedí vepředu, a moment je to silný. Ocenění vnímám s jistým potěšením, ale také s pokorou jako výraz podpory toho, co dělá celý Člověk v tísni, což jsou stovky a tisíce lidí.

3:00 Byl tam někdo, kdo vám obzvlášť udělal radost, že mezi dalšími vyznamenanými byl? - V každém případě Dana Němcová, kterou jsem celý dospělý život od té doby, kdy jsem ji poznal, velmi obdivoval. Zdeněk Svěrák je významná osobnost celé moderní doby. A myslím, že hrozně hezké jsou ty příklady konkrétního hrdinství, záchrany životů.

4:00 Řekl byste, že se do nálady na Pražském hradě nějak promítalo to, jaká vláda nastupuje? Protože je to vláda, která je očividně na jiné části politického spektra než prezident Petr Pavel, byť on není straník. - Atmosféry se těžko analyzují a každý je cítí jinak. Ale určitě to bylo obsaženo i v projevu prezidenta, který si myslím, že nepochybně bude ctít ústavu. Je to člověk pořádku, řádu, člověk, který bere svoji práci velmi vážně a důkladně se na ni připravuje a pracuje na tom. To také nebylo úplně tak běžné v minulých obdobích. A na druhé straně prezident ve svém projevu pojmenoval některé zásadní pilíře dobře fungující moderní demokracie postavené na právech a svobodách jednotlivců. To je totiž velký výdobytek, který máme, že svoboda a práva jsou v zásadě pro nás pro všechny.

4:30 A zmínil veřejné sdělovací prostředky, demokratické fungování, občanskou společnost. A řekl, že to považuje za důležité a že očekává, že nastupující vláda, byť může mít ideologicky jiné směřování, jiné názory na některé věci, tak že na ty základní pilíře nebude sahat, protože jsou součástí vyspělé, fungující společnosti.

5:00 Tohle všechno prezident Petr Pavel říkal při svém projevu 28. října pár dní předtím, než byl zveřejněn nástin programového prohlášení budoucí vlády. Co od ní osobně čekáte? - Čekám určitý posun a diskuze a soupeření o to, jak moc také uvidíme, která z těch stran a kteří z těch lidí, kteří jsou navrženi, nakonec na rezortech skončí. To hraje velkou roli. Jsem rád jako občan, že vládní prohlášení nezpochybňuje naše členství v Evropské unii a v NATO. Protože si myslím, že by to byl obrovský, úplně zásadní historický morální a bezpečnostní hazard na tyto věci sahat. Veřejnoprávní média mi dělají starosti, ale uvidíme.

6:30 A co se týče občanské společnosti, tak je potřeba si to rozdělit. To je takový slepenec, který obsahuje částečně ideologické postuláty, hodně nálepek. Je tam viditelně otisk předvolebního boje, který vycházel vstříc části občanů, kteří uvěřili, že občanské organizace nejsou službou, ale jsou čímsi podivným, co se zabývá konspirací, je zahaleno tajemstvím, je řízeno cizími státy. Ve skutečnosti jsou to pomáhající organizace.

9:00 Proč myslíte, že této politické reprezentaci neziskové organizace tolik vadí? Ty takzvané politické neziskovky? - Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. - Možná think tanky politických stran. - Možná think tanky politických stran, politická hnutí nebo jsou jakési politické vlny, které třeba představují série demonstrací a podobně. To je výsostně politický projev. Ale já opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat.

10:00 Ale míří to i na vás, to jste pochytil. - Ale vůbec nevím proč. Jestli to je proto, že se například 12 let staráme o to, aby předlužení českých domácností kleslo a aby si banky a půjčovatelé peněz museli opatřit licenci České národní banky a ta by je kontrolovala? Nebo proto, aby nevznikaly dluhy dětem před osmnáctým rokem, před dovršením dospělosti? Nechápu, co z toho je politika. Myslím, že to není politika, že to je jenom nálepka, kterou se to snaží dehonestovat, znevážit, nějakým způsobem ušpinit.

10:30 Vážně nevíte, co jim na vás vadí? Na Člověku v tísni konkrétně? - Nevím, jsem na to zvědavý. Co jim vadí třeba u vzdělávání, když jsem se díval na draft toho programového prohlášení, tak tam je odstavec: nechceme politické aktivity, nechceme žádné směřování, chceme kritické myšlení jako důležitou součást. To je přesně to, co my doručujeme učitelům, školám. A ti, kteří to chtějí použít, to pak používají ve svém vyučování. My sami se na školách neobjevujeme, je to vlastně instrument.

12:00 Jenže to je, myslím, přesně to, co těm politickým stranám vadí. Projekt Jeden svět na školách, který zaštiťuje Člověk v tísni. Měsíc Příběhů bezpráví, který zrovna v tuto chvíli probíhá. Týdny mediálního vzdělávání. A pak také studentské volby. Volby, ve kterých pravidelně po celou tu dobu, co je organizujete, dramaticky prohrávají strany, které teď sestavují příští vládu. Tak nemáte pocit, že i tohle jim vadí? - Určitě jim to vadí, ale zároveň to rozhodně nenaplňuje nic politického. Je to výchova mladých lidí k tomu, aby kriticky přemýšleli. To jsou třeba Týdny mediálního vzdělávání. Aby nevěřili všemu, co najdou někde na Seznamu, na Googlu nebo jinde. Aby si ověřovali informace, aby byli kritičtí k tomu, co vidí a slyší. Tak, jestli se bude vláda řídit programovým prohlášením, tak si myslím, že v zásadě není problém.

12:30 Pokud se podíváme na Studentské volby, to je něco, co jsme nevymysleli. To se děje běžně v celé řadě evropských států. A cílem je zvýšit zájem předvoličů a prvovoličů o to, jak demokracie funguje, jak volby fungují.

13:00 A Příběhy bezpráví? Ano, to se týká nacistické a komunistické minulosti, ta témata začínají rokem 1938. A učí o moderních českých dějinách. Může se stát, že přijde někdo, kdo řekne: my nechceme, aby se o komunismu učilo pravdivě. Nedovedu si představit, že to v této zemi někdo může nastavit. To se děje v Rusku, tam se předepisuje historie. Já si nedovedu představit, že někdo přijde a řekne: nechceme, aby se učilo o komunistické minulosti.

13:30 A proč jsme s tím před mnoha a mnoha lety přišli? Protože před 20 lety bylo minimum materiálů, minimum ochoty, znalosti. A celé je to navíc postaveno na tom, že to je jeden z mnoha zdrojů. Dovedu si představit, že Institut Václava Klause také může vydat nějaké vzdělávací materiály. A když si je školy a učitelé vezmou, což odpovídá rámcovému vzdělávacímu plánu, tak s nimi učí. Když si je nevezmou, tak s nimi neučí.

14:00 Co ale čekáte, že se s tím stane? Jak jste připraveni? My jsme tady před volbami měli třeba Matěje Gregora, specialistu Motoristů na oblast školství, který za politickou neziskovku označoval právě Člověka v tísni. Říkal, že výukové materiály, nabízí Člověk v tísni školám, ve školství nemají co dělat. - Co se stane, samozřejmě nevíme. Hodně to bude záviset na tom, jak bude vypadat definitivní programové prohlášení. Také na tom, kdo budou ministři na jednotlivých resortech. Jsem přesvědčen, že pan Gregor naše materiály nezná, nečte. A kdybychom mu řekli, ukažte konkrétní důkazy, co je v tom tedy ta politika, tak bude mít problém to ukázat.

16:00 Ano, může se stát, že pan Gregor se stane ministrem školství a rozhodne se paušálně, že udělá maximum proti Člověku v tísni. Zřizovatelé škol jsou obce, v případě středních škol jsou to kraje. Školy mají poměrně velkou nezávislost. Máme nějaké rámcové vzdělávací plány, do těch rámcových vzdělávacích plánů se přesně hodí to, co my školám nabízíme. Bude to tedy nějaké přetlačování, jestli někdy někdo použije zcela autoritativní metody typu pokusů v Maďarsku nebo na Slovensku. Uvidíme, co se stane. Připraveni zrovna na toto těžko můžeme být.

16:30 My prostě nabízíme to, co nabízíme. Nabízíme to 25 let všem politickým garniturám, když jde o témata třeba předlužení, sociálního bydlení, dostupnosti školství pro všechny, tak všem nabízíme stejnou expertizu bez rozdílu.

17:00 A počítáte, že se vzdělávacími aktivitami budete pokračovat tak, jak je děláte? - Ano. (…) Jestliže někdo přijde a nechá si na Ministerstvu školství nebo někde jinde vytáhnout, jaké dotace dostává Člověk v tísni, a  řekne, že příští rok už ty dotace nebudou, tak si s tím nějak poradíme. Ale například mediální vzdělávání, Příběhy bezpráví, projekty kritického myšlení, tam je nejméně 90 procent financováno ze soukromých zdrojů.

17:30 Je asi dobré zmínit, že z celkového rozpočtu organizace Člověk v tísni z veřejných rozpočtů pochází zhruba 8,5 procent celkových příjmů, z toho navíc jenom 4,2 procenta jsou od státu, další jsou potom od krajů, od obcí, z operačních programů Evropské unie. - Když se podíváte na posledních pět let, tak je to mezi 5,5 a 8,5 procenty, čili opravdu malá část. Uvidíme. Předpokládám, že vláda Andreje Babiše bude postupovat zákonně a nějak normálně.

18:00 Sociální práce by mohla být do nějaké míry ohrožena, protože více závisí na veřejných zdrojích. Byť zdaleka ne stoprocentně, to je ostatně třeba říci, že celé ty tisíce sociálně fungujících organizací v Česku konzumují zlomeček státních financí. (…) Bude-li někdo přemýšlet jenom trochu ekonomicky a racionálně, tak nebude dusit občanskou společnost. A to, že organizace, které pracují třeba s lidmi s omezenou pohyblivostí, se snaží lobbovat za to, aby lidé na vozíku, když to zjednoduším, měli přístup do úřadů, vlaků a tramvají, to není politika. To je přece veřejný zájem.

18:30 Stejně tak u nás je velmi výrazná dluhová problematika. S indexem odpovědného úvěrování jsme začali kdysi, když jsme viděli, jak divoký je trh půjčování peněz a kolik lidí na to doplatí. Postupně se nám povedlo stát se zásadním expertem. (…) A jestli tohle je politika, tak opravdu chci vidět ministra, který řekne: ne, my chceme, aby se zase ty peníze půjčovaly co nejvíce nadivoko. Takže nám tam nějaký Člověk v tísni nebude komplikovat situaci tím, že přináší důkazy o tom, jak špatně to je regulováno a jak drtivě to pak dopadá většinou na slabší ve společnosti.

20:00 Vnímáte, že by se to nějakým způsobem propisovalo už do vaší činnosti, že byste měl větší komplikace shánět soukromé dárce, nebo naopak přibývají? - Na to je brzy. Uvidíme. Nepředpokládám, že by to znamenalo pokles, spíše si myslím, že nárůst podpory ze soukromých zdrojů.

23:00 My máme několikamiliardový rozpočet financovaný ze zahraničních zdrojů. A právě z privátních zdrojů, ať už jednotlivců, rodin, institucí. A zhruba 200 milionů odvedeme státu zpátky na daních, samozřejmě na sociálním, zdravotním pojištění. Takže celkový příspěvek státu na Člověka v tísni, což je světová značka, kterou znají od OSN přes Evropskou unii, německou, švýcarskou, americkou, britskou vládu a která mimo jiné pomáhá třeba 40 tisícům klientům ročně v Česku, řeší 18 tisíc případů předlužení, pracuje po tornádu, po povodních, za koronaviru, tak to stálo loni stát, když se to odečte, 100 milionů korun.

23:30 Tak chci vidět někoho, kdo to všechno bude chtít nějak rušit nebo dusit. Pokud, tak jedině z ideologických důvodů a z jakési zřejmě emoce vůči nám. My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.

24:00 Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat ty různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují.

26:00 To, že někomu vadí mediální vzdělávání, protože se snaží posílit kritické myšlení mladých lidí, chápu. Protože ten někdo nechce kriticky přemýšlející mladé lidi. Chce mladé lidi, které utáhne na jednoduchý slogan a na jednoduché řeči. A pak ano, stojíme na opačných stranách. Protože my chceme informovanou, vzdělanou, sebevědomou, přemýšlející společnost. Myslíme si, že to je dobrý základ dobrého života společnosti.

26:30 A pokud někdo s tou společností chce manipulovat, tak se mu lépe hodí, když ti lidé nejsou přemýšliví, kritičtí, když jsou náchylní k manipulacím. A v té chvíli uvidíme, jak premiér dokáže takové, podle mě velmi škodlivé tendence v moderní společnosti, mít pod kontrolou. A jací budou ministři nebo ministryně na konkrétních resortech.