Ekonomické plány vlády mě příjemně překvapily, říká ekonom

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme?

Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.

Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.

Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb.

Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun.

Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“.

Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.

Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Čekáte, že vláda Petra Fialy konečně předloží do Poslanecké sněmovny dosud tajemný státní rozpočet? - Myslím, že by šlo o zbytečnou komplikaci, která by nepomohla nikomu. Nepomohla by renomé odcházející vlády, nepomohla by nové vládě, nepomohla by této republice. Poslat znovu do Poslanecké sněmovny návrh, který už jednou vláda posílala do Poslanecké sněmovny, je víceméně administrativní úkol. Takže nevidím žádný důvod, proč by tak neměla udělat, když podobným způsobem postupovaly i předchozí kabinety a neměly s tím problém.

2:30 Jaký ten rozpočet bude? Vy jste měl poměrně velké výhrady k rozpočtu na rok 2025. Na konci roku 2024 jste hojně kritizoval nadhodnocené příjmy, podhodnocené výdaje, to, že mnohé kapitoly nesedí. Máte představu, jak je navržen státní rozpočet pro rok 2026? - Všechny výhrady velmi dobře shrnuje dokument Národní rozpočtové rady. Například výhrada, že některé výdaje, které se tváří jako výdaje na obranu státu a tudíž umožňují využít klauzuli o navýšení schodku státního rozpočtu, vlastně nejsou čistě obrannými výdaji. Ano, my můžeme říci, že třeba i dopravní infrastruktura souvisí s  obranyschopností země. Ale nemůžeme zneužívat takové možnosti donekonečna. Abychom nákup kancelářských sponek označili za výdaj na armádu, by bylo asi trochu absurdní.

3:30 A v celkovém kontextu je to dobrý rozpočet z hlediska odpovědného hospodaření? Vláda tvrdí, že se vejde v rámci strukturálních výdajů do dvou procent hrubého domácího produktu. - Rozpočet byl navržený tak, aby se vešel přesně na hranu toho, co dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V okamžiku, kdyby se musely některé výdajové položky upravovat směrem nahoru, případně příjmové směrem dolů, tak už by došlo k rozšíření toho zákona. Takže teď opravdu bude důležité pozorně sledovat, co vlastně do Sněmovny doputuje, zda bude porušen zákon o rozpočtové odpovědnosti nebo bude porušen zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury, nebo se podaří vykouzlit rozpočet bez porušení zákonů.

4:00 Takže to bude napínavé sledovat. - Bude to napínavé, řekněme takový druhý díl rozpočtového seriálu odcházející vlády.

6:00 Je důležité, že technická práce na rozpočtu trvá týdny až měsíce. A tohle měla odpracovat vláda ideálně od jara letošního roku do září, kdy má předkládat Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu. Velká část technické práce je odpracovaná. A teď je opravdu spíše o nějakém konsenzu napříč politickým spektrem nedělat si potíže, neházet si klacky pod nohy, umožnit této zemi, aby mohla fungovat pod normálním státním rozpočtem. A politické nuance, které rozlišují jednotlivé tábory ve Sněmovně, se dají částečně řešit v druhém a třetím čtení, ale potom zejména v rozpočtech v letech dalších.

7:00 Zbyňka Stanjuru na pozici ministra financí velmi pravděpodobně vystřídá Alena Schillerová, která se vrátí po čtyřech letech na ministerstvo. Kdo z nich dvou je lepší rozpočtář? - Nechci je rozsuzovat osobně. Protože rozpočtové schodky, byly za obou kabinetů natolik vysoké, že nás nasměrovali na dráhu neudržitelných veřejných financí. Jestli to bylo rychlejším, nebo pomalejším tempem, není tak důležité. Když se řítíte do propasti, tak je vám jedno, jestli padáte rychlostí 50 nebo 100 kilometrů za hodinu. Prostě je potřeba situaci řešit. A za obou kabinetů nebyla řešena dostatečně. Takže je to jeden za 18 druhý bez dvou za 20.

8:00 A pokud jde o přípravu státního rozpočtu, byla za časů Aleny Schillerové transparentnější? - V tomto ohledu ano. Můžeme se dívat kriticky na rozpočtové schodky, na strukturu výdajů, ale co se týká technické části přípravy státního rozpočtu, tak tam k žádným výrazným faulům, pokud si pamatuji, nedocházelo.

10:00 Andrej Babiš už zveřejnil návrh programového prohlášení budoucího koaličního kabinetu, slibuje v něm zodpovědné hospodaření, transparentnost, udržitelnost veřejných financí, ale také spoustu výdajů. Jak to jde dohromady? - Odnesl jsem si z toho dva postřehy. A ekonomická část programového prohlášení je poměrně silně orientovaná na podporu hospodářského růstu české ekonomiky. Myslím, že tak silně akcentována už dlouho nebyla. A je to dobře. Protože my máme sice deficitní veřejné finance, ale myslím si, že nejzásadnější makroekonomický problém Česka současnosti je opravdu anemický růst české ekonomiky. Bez růstu se řeší všechno špatně. Špatně se řeší veřejné finance, špatně se řeší důchodový systém a bez zrychlení růstu ekonomiky ani nemůžeme čekat, že poroste nějak závratně životní úroveň. Takže to vnímám jako pozitivní věc.

11:00 Vyzdvihnul bych zejména snahu podstatně lépe využívat daňový odpočet na výzkum a vývoj. Protože výzkum a vývoj je záležitost, která může dlouhodobě nejvýrazněji pomoci české ekonomice. A potom snahu otevřít zákon o investičních pobídkách a změnit ho tak, aby konečně začal fungovat. Investiční pobídky u nás zmizely, nefungují. Diskvalifikuje to českou ekonomiku mezi středoevropskými zeměmi. Zatímco Maďaři, Poláci a Slováci investiční pobídky udělují, u nás zmizely. To je chyba. Takže pokud se tyto dvě věci současné nové vládě podaří změnit, tak to bude znatelný posun k rychlejšímu růstu české ekonomiky v dohledné době.

13:00 Když to shrnu, hospodářská strategie vlády, dokument, který byl zveřejněn ještě před volbami Karlem Havlíčkem a hnutím ANO, je vlastně docela dobrá. I to, co se z toho propsalo do programového návrhu. Což jsou mimochodem věci, po kterých dlouhodobě voláte. Až mě napadá, jestli jste také nebyl zahrnut do toho širokého konzultačního kolečka Karla Havlíčka? - Nebyl jsem součástí žádné konzultace a už nikdy nebudu. Nechci.

13:20 Už vám to stačilo. - Stačilo mi to. Nechci mít s žádnými premiéry, prezidenty nic společného. Ale upřímně mě to opravdu překvapilo. A byl jsem překvapený, do jaké míry se tam objevují věci, po který sám osobně dlouho volal a které si myslím, že jsou důležité. Odnáším si z toho minimálně to, že přicházející kabinet si odpracoval práci před volbami docela svědomitě a že naslouchal. I nás v předchozích relacích, když jsme si spolu povídali. Asi tomu věnovali pozornost a naslouchali. Vím, že ti politici, včetně pana Havlíčka, opravdu obcházeli byznys a ptali se na to, co českou ekonomiku trápí. Což je ocenitelný přístup.

14:00 Když bych vám položila otázku velmi laicky, kdo podle vás ty vládní sliby zaplatí? Budoucí vláda bude očividně velmi sázet jednak na zrychlený hospodářský růst a tudíž vyšší daňové výnosy, ale pak také třeba na výrazně lepší výběr daní.- My vybíráme daně zhruba stejně efektivně jako třeba Němci. My nemáme nějak špatně fungující daňový systém. Dá se zlepšit, nedá se vybrat sto procent těch prostředků, ale řádově nižší desítky miliard korun se dají získat vyšší efektivitou výběru daní. Nicméně si myslím, že se stejně nevyhneme dilematu toho, zda škrtat na výdajové straně. Tady se pořád vrací otázka škrtání dotačních titulů. Což měl být hlavní bod fiskální konsolidace odcházející vlády. Nějak se to úplně nerealizovalo. Spíš to vyšumělo do ztracena.

15:00 Tady si myslím, že se nabízí otázka, zda dotační tituly nenahradit spíše nějakou rychlejší odpisovou politikou, která by firmám pomohla více. Nebo zda se neinspirovat návrhy řady mých kolegů v oblasti daňového systému, jak daně vybírat chytřeji. To znamená, nemusíme zvyšovat celkovou daňovou zátěž, ale můžeme začít vybírat daně tak, aby ekonomiku méně poškozovali. Takže se více orientovat třeba na spotřební daně a méně na daně přímé.

17:00 A které skupiny by tedy nakonec platily víc, ať už skrze spotřební daň, nebo různé úpravy daňového systému? - To je právě skryté v odpovědi, jak daně vybírat chytřeji. To znamená, nezatěžujme ekonomickou aktivitu, to znamená pracující a firmami. Tam si myslím, že daňová zátěž už je dost vysoká. Zatěžme opravdu ty, kteří to zaplatí dobrovolně u spotřební daně z tabáku, z alkoholu. Můžeme se bavit o zdanění nadměrně slazených nápojů. Asi bude k otevření otázka případně majetkových daní.

23:00 Co považujete za největší chybu odcházející vlády? V poslední době nešetříte kritikou a pochopila jsem, že jste z kabinetu zklamaný. - Ano. Očekávání byla nemalá a myslím si, že se do značné míry nenaplnila. Česká ekonomika začala růst až v poslední době, do té doby opravdu přešlapovala na místě. A řada dílčích problémů, jako třeba energetická krize, se řešily špatně, řešily se plošnými drahými opatřeními. Což mimo jiné pomohlo potom i k inflaci.

23:30 Nenaplnily se předpoklady ohledně fiskálních konsolidace. Ta uvázla na půli cesty. Je jasné, že bez dalších změn se v letech 2026, 2027 samovolně rozvolní veřejné finance tak, že budeme stále na dráze neudržitelných veřejných financí, veřejného dluhu. A byl jsem zklamaný i ze způsobu, jakým se netransparentně řešily problémy ve veřejných financí.

25:00 Jakých chyb se u nové vlády obáváte v příštích čtyřech letech? Co byste považoval za riziko? - Považoval bych za riziko, pokud by se výrazně měnily parametry dlouhodobých systémů, jako je právě důchodový systém. Protože tam se škody nenapáchají pouze na to jedno volební období, ale potom se nesou v každém dalším roce dále a dále. Takže zasejete semínko toho problému dnes a ono vám roste i v letech dalších. Pak si myslím, že by mohlo být problematické, pokud se všechny výdajové návrhy nebudou snoubit i s realistickou fiskální politikou. To znamená, pokud by došlo k nenaplnění slibu ne vyrovnaných veřejných financí, ale alespoň výrazného omezení jejich deficitů.

26:00 Takže pokud bude dodržen slib, že schodky zůstanu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, budete spokojen? Nebo je to málo? - Je to málo. My bychom potřebovali fiskální konsolidaci z toho dnešního stavu v rozsahu 80 až 90 miliard korun. Na straně druhé, pokud bychom zůstali alespoň pod třemi procenty hrubého domácího produktu a využili ty prostředky k tomu, že budeme realizovat dlouhodobé dluhy, které máme vůči naší ekonomice, ať je to školství, věda, výzkum - a to je v programovém prohlášení taky, to mě taky potěšilo, že chce vláda zvyšovat výdaje v těchto dvou oblastech, školství, věda a výzkum - a pokud bychom dostavěli dopravní infrastrukturu, potom lze nad těmi deficity přimhouřit oko.

27:00 Dnes, když se podíváme, které ekonomiky ve střední a východní Evropě si vedou ekonomicky nejlépe, tak je to Polsko a Rumunsko. Obě dvě země rostou rychle, roste tam rychle životní úroveň, země se mění prakticky z roku na rok, když se na ně podíváme, ať již města, dálnice a podobně. Zároveň to jsou země, které mají nejvyšší rozpočtové deficity. Ale oni ty rozpočtové deficity využívají k tomu, že jimi financují tyto svoje dlouhodobé dluhy. My to neděláme. A pokud bychom to, byť za cenu deficitního financování realizovali, tak bychom ty dluhy alespoň částečně splatili.