Článek
Modro-bílý Antonov An-124 má na bocích nápisy Volga-Dnepr. Nákladní aerolinka se základnou v ruském Uljanovsku zajišťovala dopravu těžkých nákladů po celém světě – a to až do ruského vpádu na Ukrajinu, který všechno v řádu několika týdnů změnil. Vedle západních sankcí k tomu dopomohl právě i osud jednoho stroje.
Zmíněný antonov měl v Torontu strávit jen chvíli. V únoru 2022 tam přistál se zásilkou testů na covid-19 z Číny, které si během doznívající pandemie objednala kanadská vláda.
Mezitím ale na Ukrajinu začaly dopadat první rakety a Ottawa se rozhodla reagovat tvrdě. Vedle vojenské podpory pro napadenou zemi sáhla právě i k sankcím – a ruským letadlům zakázala vstup do vzdušného prostoru. Pouhé dvě hodiny poté, co antonov dosedl na dráhu v Torontu.
Stroj tak nečekaně uvázl v zemi, přes kterou nesmí létat. Kolem jeho dalšího osudu se rozhořela politická přestřelka na obou stranách Atlantiku. Kanaďané chtějí letadlo zabavit s tím, že se Volga-Dnepr aktivně podílí na ruském válečném úsilí.
Se závěry kanadské vlády se shoduje zjištění ukrajinského think-tanku StateWatch, podle kterého se do činností pro ruskou armádu zapojoval právě i letoun z torontského letiště.
Stroj s imatrikulačním označením RA-82078 podle ukrajinského šetření podnikl hned několik cest, které mohly být spojené s ruskými vojenskými cíli. Předně s transporty ruských zbraní do Afriky a i s logistickou podporou někdejších vagnerovců – soukromé armády Jevgenije Prigožina, která svými akcemi upevňovala ruský vliv v různých koutech světa. Ve své činnosti stále pokračuje pod novou hlavičkou Africa Corps.
Symbol odpovědnosti
Kanada si i proto stojí za tím, že letoun musí zabavit. A následně předat Ukrajině, kterou o část jejích vlastních letounů stejného typu připravily ruské údery. Kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová označila tento konkrétní stroj za „symbol odpovědnosti“ – míněno té ruské.
Anandová oznámila, že její vláda dala celou věc k soudu. Žalobci musí v první řadě rozklíčovat majetkovou strukturu aerolinky, a státu tím umožnit konfiskaci.
Antonov An-124, přezdívaný „Ruslan“
Jedno z největších sériově vyráběných letadel na světě, které je schopné unést až 150 tun nákladu. Stroj byl vyvinutý na přelomu 70. a 80. let minulého století hlavně pro potřeby sovětské armády. Až do roku 2004 vzniklo 57 kusů, které po rozpadu SSSR zajišťovaly dodávky pro civilní i vojenské zákazníky po celém světě. Letadla hned několikrát zavítala i na letiště v ČR, kde pomáhala s transportem těžkých strojů nebo s dodávkami zdravotnických potřeb během pandemie.
Vedle typu 124 vznikl v jediném exempláři i odvozený model An-225 „Mrija“. Dříve největší letadlo světa bylo zničeno při bombardování ukrajinského letiště Hostomel v prvních dnech plnohodnotné ruské invaze.
Země javorového listu i bez toho navyšuje pomoc napadené zemi a Ukrajině chce urychleně poslat další část peněz, ze kterých se má platit rekonstrukce energetické sítě poškozené válkou.
Zabavení a následné předání ruského letadla by Anandová považovala za další jasný vzkaz: „Ti, kteří Rusku umožňují válčit, pocítí následky. A Ukrajina na svou obnovu nezůstane sama,“ prohlásila minulý týden šéfka kanadské diplomacie.
Spolumajitel letadla není k zastižení
Rusko, stejně jako Volga-Dnepr, vidí celou věc odlišně. Moskva už předloni obvinila Kanaďany z „cynické a bezostyšné loupeže“. Aerolinka mezitím sáhla k právním krokům a mimo jiné vymáhá odškodné – s odkazem na kanadsko-ruské obchodní smlouvy. Hraje tím o čas, zatímco Kanadě chybí jen jedno – vystopování posledního majitele stroje.
Zabavení letadla totiž bude možné až v momentě, kdy to Kanada oficiálně oznámí všem šesti subjektům, které stroj spoluvlastní. Pět z nich už vypátrala a může si je odškrtnout. Toho šestého ale i kvůli složité majetkové struktuře zatím nedokázala zastihnout.
Vláda tak musí soudy přesvědčit, že se konfiskace obejde i bez toho. A že se má formálně vycházet z toho, že zpráva o zabavení i k tomuto subjektu nějakým způsobem doputovala.
Už teď je jasné, že soudní řízení bude dlouhé. A i v případě, že ho Kanada vyhraje a letadlo připadne státu, by si Ukrajina musela na tenhle stroj ještě počkat. Po třech a půl letech strávených na letištní stojánce totiž potřebuje náročnou a důkladnou údržbu, než bude moci zpátky do vzduchu.
Samotná aerolinka Volga-Dnepr mezitím prochází náročnou restrukturalizací a snaží se vyrovnat s tím, že s řadou bývalých zákazníků nesmí obchodovat. V první řadě se potřebuje zbavit letadel západní výroby, protože k nim nemůže dokupovat náhradní díly.
Firma proto několik svých Boeingů 737 a 747 poskytla polostátnímu koncernu Aeroflot, který získané stoje postupně rozebere, aby udržel ve vzduchu svou vlastní flotilu.
Budoucnost společnosti Volga-Dnepr má patřit hlavně letadlům sovětské a ruské výroby. S antonovem zadržovaným v Kanadě se tak nepřímo počítá. A vedení firmy proto dál vzkazuje, že jeho navrácení považuje za jednu z priorit.
