Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Andrej Babiš se tento týden chystá představit prezidentovi řešení svého střetu zájmů. Jak přesně bude vypadat, není jasné, podle informací Seznam Zpráv zvažuje převod na příbuzné, případně nějakou formu slepého fondu.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v neděli uvedl, že jeho stranický šéf střet zájmů vyřeší rychleji, než žádá zákon. Ten počítá s tím, že to musí být nejpozději 30 dnů od nástupu do funkce.
Sám Babiš na konci týdne v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že střet zájmů podle něj není zákonnou překážkou jmenování. „Žádný takový zákon nemáme. Ale já jsem slíbil panu prezidentovi, že mu předložím, jak to vyřeším,“ uvedl šéf ANO. Zároveň dodal, že neví o tom, že by Pavel požadoval veřejné vysvětlení.
Na prezidentovi tedy pak bude rozhodnutí, zda se s daným řešením spokojí. Problém ovšem je, že v Česku neexistuje autorita, která by rychle a jasně posoudila, zda Babišovo řešení zákonu o střetu zájmů dostojí.
„V Kanadě nebo anglosaských zemích existují úřady, které posuzují případný střet zájmů u politiků. Ale my takový úřad, který by na to dal razítko, nemáme,“ vysvětluje Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti.
V Česku existuje systém dílčích kroků, který střet zájmů u politiků může posoudit. Je ovšem roztříštěný, složitý a jeho výklady jsou různé. A hlavně, rozhodnutí na samotnou politickou funkci nemají vliv.
„Ve chvíli, kdy bude Andrej Babiš jmenován premiérem, tak jediné právní následky, které mohou vzniknout, je buď pokuta, nebo že Agrofert přijde o dotace a zakázky. Ale zbavit ho funkce už není možné,“ dodává Kapras.
Odborníci na protikorupční problematiku se shodují, že zákon o střetu zájmů je děravý a dá se snadno obejít. „Ta úprava potřebuje nějakou koncepční revizi, protože jsou tam určité mezery,“ myslí si Lukáš Kraus, právník z komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a protikorupční analytik spolku Lobbio.
„Andrej Babiš zcela jistě zvolí jiné řešení než posledně. A bude z toho stejná bramboračka jako tehdy,“ domnívá se externí právník organizace Oživení Marek Zelenka.
Kdo tedy rozhodne o Babišově střetu zájmů?
1) Úředníci z Černošic? Možná ne
Podle zákona o střetu zájmů nesmí ministři a premiér podnikat, provozovat samostatnou výdělečnou činnost a sedět v orgánech podnikajících firem. Pokud u nich takový střet zájmů nastane, mají podle zákona 30 dní od nástupu do funkce tento problém vyřešit.
Zda je politik ve střetu zájmů kvůli svému podnikání, posuzují správní orgány, jelikož jde formálně jen o přestupek. V případě Andreje Babiše jde podle trvalého bydliště o městský úřad v Černošicích.
Problém ovšem je, že neexistuje právní shoda na tom, že samotné vlastnictví podílu ve firmě splňuje definici podnikání, pokud vlastník zároveň nesedí v orgánech firmy a neovlivňuje tak přímo její chod.
„Je to sporné a jednoznačný názor na to v tuto chvíli není. Existuje k tomu nějaká judikatura k podobnému zákazu u soudců, která říká, že to definici podnikání nesplňuje. Nicméně tady v tomto případě by velikost podílu vedla k určitým podezřením,“ vysvětluje Kapras.
Kraus by v této otázce upřednostnil přísnější výklad. „Máte člověka, který je jediným stoprocentním majitelem a v minulosti tu firmu sám řídil, tam bych preferoval důkladnější zkoumání, zda v současnosti nejde o podnikání,“ domnívá se Kraus.
I kdyby se ovšem městský úřad držel striktnějšího vysvětlení zákona, může Andreji Babišovi maximálně uložit pokutu.
2) Dotační fondy? Pouze o jednotlivých případech
Že je Babiš stále ve střetu zájmů, budou posuzovat i jednotlivé úřady, fondy a organizace, které poskytují dotace či vypisují veřejné zakázky. Ty jsou zapovězeny firmám, kde politik ovládá alespoň čtvrtinu akcií.
„Tam je situace jasnější, protože je tam daná jasná povinnost poskytovatelů zkoumat, zda majitel firmy není člen vlády a tím pádem u něj není střet zájmů,“ popisuje Kraus.
Babiš se v minulosti tomuto střetu pokoušel vyhnout převedením Agrofertu do svěřenských fondů, soudy ovšem po letech zkoumání rozhodly, že to není dostatečné.
Podobně teď bude Babiš muset obhajovat nově zvolené řešení před různými úřady v různých případech. „Praxe bude roztříštěná a k nějakému konečnému rozhodnutí se nedospěje hned,“ myslí si Kapras.
A hlavně - praktický důsledek rozhodnutí těchto úřadů bude maximálně to, že Agrofert nesmí čerpat dotace a zakázky, nikoli že Andrej Babiš pro střet zájmů nemůže vykonávat funkci premiéra.
3) Soudy? Ano, ale potáhne se to
Jak spor o zákaz podnikání, tak vyplácení dotací budou nakonec s největší pravděpodobností řešit nadřízené úřady a soudy. Jako se to už ostatně stalo v minulosti.
Andrej Babiš si úspěšně stěžoval na rozhodnutí černošických úředníků, kteří mu dali pokutu za vlastnictví médií. Nadřízený středočeský úřad ale jejich rozhodnutí dvakrát zvrátil.
Neúspěšný naopak byl Babiš v případě dotací - tam soudy po čase došly k závěru, že svěřenský fond není dostatečným řešením střetu zájmů. Na základě tohoto rozhodnutí by teď český stát měl vymáhat některé dotace zpět, bude to ale na úřadech spadajících pod ministerstva, na něž nastupuje Babišova vláda.
Podobnou cestu si teď Česko podle odborníků bude muset zopakovat s novým Babišovým „řešením“.
„Pravděpodobně se to zase dostane před správní soudy, které budou muset sdělit, zda to uspořádání, které Andrej Babiš zvolil, efektivně řeší střet zájmů. To pak bude signál pro všechny orgány, jak dál nakládat s dotacemi a zakázkami. K rozsudku soudu ale povede dlouhá a komplikovaná cesta,“ domnívá se Kapras.
Podle právníka Zelenky se otázku nemusí podařit vyřešit ani během funkčního období vlády. „Andrej Babiš řekne například, že to převede na děti, nebo do nějaké jiné formy fondu a bude tvrdit, že tím to vyřešil. A než zase soudy řeknou, že to nestačilo, tak uběhne tolik vody v rybníce, že tu bude nová vláda,“ domnívá se Zelenka.
4) Prezident? Ten je v problematické pozici
Prezident Petr Pavel dal najevo, že nenechá Babišův střet zájmů být jen tak. Nechce po budoucím premiérovi jenom to, aby řešení představil jemu na uzavřeném jednání na Hradě, ale aby o něm informoval veřejnost.
Formálně prezident není autoritou, která by měla pravomoc střet zájmů oficiálně vykládat. Zároveň je ale tím, kdo si v prvních dvou pokusech vybírá premiéra zcela podle svého uvážení. Pokud by řekl, že Babiše kvůli střetu zájmů nejmenuje, z hlediska ústavy by nic neporušil.
Část prezidentových poradců mu radí, že právě on by měl zvážit, aby jmenováním Babiše bez vyřešení střetu zájmů nepřispěl k protiprávnímu stavu. „Paradoxně je teď nejvyšší síla na straně prezidenta, protože pokud nebude zákonná překážka vyřešena, nemusí ho jmenovat,“ domnívá se Kraus.
Na takto silovou taktiku se ale prezident podle všeho nechystá - chce však Babiše zákulisním i veřejným tlakem přinutit, aby problém skutečně vážně vyřešil.
Spor s prezidentem o střet zájmů je také jeden z důvodů, proč Babiš v posledních dnech zpomalil tempo sestavování nového kabinetu. Ač má již seznam ministrů hotový a sliboval ho předložit do poloviny listopadu, nyní to vypadá až na konec měsíce.
