Část Agrofertu na prodej? Babiš ví, jak vyřešit svůj střet zájmů

Z toho, zda a jak šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů ve vztahu k jeho holdingu Agrofert, se stalo jedno z hlavních témat povolebního dění. O to, jaký postup hodlá Babiš zvolit, se opakovaně zajímal prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu se Babišem předestřené možnosti zdají být cestou, jak by majitel Agrofertu mohl zákonu o střetu zájmů dostát.

Babišův konflikt zájmů rezonoval také během pondělního jednání prezidenta s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem.

„Jmenování členů vlády je politický akt, ale neměl by jím být založen protiprávní stav, například ve kterém by se úředníci dostávali do situace, kdy by byli tlačeni do rozhodnutí, které by bylo protiprávní,“ řekl po pondělním jednání na Pražském hradě Hřib.

Jestliže by totiž Babišovi po případném vstupu do vlády zůstalo v rukou více než 25 procent akcií Agrofertu, přišla by jeho podnikatelská skupina ze zákona o možnost čerpání veřejných prostředků. Tedy například dotací nebo investičních pobídek. Agrofert je hlavně díky nárokovým zemědělským dotacím největším soukromým příjemcem této podpory v Česku.

Jaké konkrétní možnosti Babiš prezidentovi nastínil, zatím ani jedna ze stran nerozvedla. „Platí, že budeme vždy postupovat v souladu se zákonem,“ uvedl na dotaz redakce SZ Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Je však nepravděpodobné, že by mezi scénáři bylo opětovné vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu. Tuto možnost již Babiš jednou vyzkoušel, avšak před soudy a evropskými institucemi to jako řešení konfliktu zájmů neobstálo.

Do úvahy by však připadalo vložení Agrofertu do takzvaného slepého fondu. Tento institut známý hlavně z anglosaského práva se obecně vyznačuje tím, že zakladatel fondu nemá žádný vliv na činnost jeho správce a na chod firmy ve fondu. Správce má však povinnost jednat v nejlepším zájmu beneficientů a dodržovat zákonná a smluvní omezení.

Institut slepého fondu využila pro vyřešení svého střetu zájmů například bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Do takzvaného blind trustu (slepého fondu) vložila svůj majetek a po dobu svého působení ve vrcholné funkci neměla mít přístup k informacím o konkrétní činnosti správců fondu a neměla mít možnost je jakkoliv ovlivnit například ohledně prodejů nebo akvizic. Například specializovaný britský server Business Insider si ale v roce 2017 kladl otázky, nakolik jsou tyto fondy skutečně „slepé“ a jakou roli mohou hrát neformální vazby mezi zakladatelem fondu a jeho správcem.

V českém prostředí navíc platí, že tuzemské zákony takovýto nástroj neznají. Podle názorů některých právníků by teoreticky bylo možné, aby Babiš takový fond nechal vytvořit v zahraničí, Agrofert do něj vložil a následně se odstřihl od všech informací a vlivu na fungování fondu. Podle dalších odborníků by ale Babiš i v tomto případě měl problémy prokázat, že je od fondu skutečně odstřižený.

Další možností Andreje Babiše je, že Agrofert prodá. Specialisté na fúze a akvizice ale upozorňují, že najít kupce pro holding s více než dvěma stovkami firem rozkročený mezi řadu oborů by nebylo jednoduché. A pokud by se někdo takový našel, nebyl by to rychlý proces.

„Nejjednoznačnější by byl úplný prodej holdingu, který by výrazně limitoval vliv Andreje Babiše na jeho fungování, avšak znamenal by velmi složitou a politicky citlivou transakci. Navíc najít v relativně krátké době kupce pro tak velký holding s tak heterogenní a komplikovanou strukturou je obtížné,“ komentoval Petr Kymlička z vedení poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Babiš se však může rozhodnout prodat jen některé firmy z Agrofertu. To již udělal v případě vydavatelství Mafra. A to poté, co novela zákona o střetu zájmů zakázala členům vlády vlastnit média.

Podle informací redakce SZ Byznys teď právě takové diskuze probíhají. Nyní se týkají lesnické firmy Uniles. Jejím klíčovým obchodním partnerem je státní podnik Lesy České republiky. Agrofert informace o plánovaném prodeji Unilesu popřel.

„Babišovi už to nestojí za to. Chce se vyhnout střetu zájmů a Uniles pro něho není ekonomicky důležitý, jen mu to politicky škodí,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden ze zdrojů obeznámený se situací v Unilesu.

Podle informací SZ Byznys by kupcem mohl být obchodník se dřevem Wood & Paper, který už nyní vlastní necelou čtvrtinu Unilesu.

V neposlední řadě by Babiš mohl akcie Agrofertu předat rodinným příslušníkům. Není však jisté, zda by tím konflikt zájmů vyřešil. Zákon totiž pamatuje kromě podnikání politiků také na jejich osoby blízké, tedy rodinu i jiné osoby s blízkým vztahem. Ani převod na rodinu by tedy dle zákona neznamenal, že by firmy z Agrofertu mohly dál čerpat dotace.

S přispěním Jana Richtera.