Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na způsob vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše z hnutí ANO ve vztahu k jeho holdingu Agrofert čekají také banky.
Obecně platí, že úvěrování firem politiků posuzují finanční instituce přísnějším metrem. A to zvláště pokud jsou ve funkcích, v nichž rozhodují o veřejných zakázkách. Po vítězství hnutí ANO ve volbách vede Andrej Babiš jednání o sestavení vlády.
Peněžní ústavy se navíc při poskytování půjček musejí řídit platnými zákony, tedy včetně zákona o střetu zájmů. Ten politikům ukládá do 30 dnů od jmenování do funkce konflikt zájmů vyřešit.
Pro fungování Agrofertu mají přitom banky klíčový význam, protože Agrofert měl loni od bank napůjčováno 39,6 miliardy korun.
„Banky posuzují žádosti o úvěr v souladu s platnou legislativou, včetně zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. U takzvaných politicky exponovaných osob uplatňují zesílená kontrolní opatření, která mohou zahrnovat ověření původu majetku, struktury vlastnictví či účelu transakce. Tyto principy banky dodržují bez ohledu na politickou angažovanost klientů,“ popsal mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
„Platí, že budeme vždy postupovat v souladu se zákonem,“ odpověděl bez dalšího komentáře mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský na otázku redakce, nakolik je pro holding tématem Babišův střet zájmů.
Za politicky exponované osoby považuje zákon i poslance nebo členy vedení politických stran. Tedy i opoziční politiky. Finanční analytický úřad však loni vydal metodický pokyn, v němž výslovně uvádí, že určující pro posuzování rizika u politiků jsou rozhodovací pravomoci spojené s konkrétní veřejnou funkcí.
„Rizikovost se odvíjí zejména od povahy a obsahu pravomocí a od objemu finančních prostředků, jejichž správa je s danou funkcí spojena. Z hlediska povahy pravomocí obecně platí, že řídicí funkce jsou rizikovější než funkce kontrolní. Z hlediska obsahu pravomocí představuje riziko, pokud se politicky exponovaná podílí na procesech spojených se zadáváním či plněním veřejných zakázek,“ stojí v metodickém pokynu, který zveřejnil FAÚ.
Banky sice oficiálně své vztahy s klienty nekomentují, je však zřejmé, že z případu Andreje Babiše nejsou nadšené.
„Před Babišem tu žádný podobný bankovní klient nebyl, minimálně co do rozsahu svého podnikání, a banky by ve skutečnosti asi úplně nevěděly jak reagovat, pokud by se například ukázalo, že jimi úvěrovaný byznys byl zároveň financován dotacemi získanými v rozporu se zákonem nebo díky střetu zájmů,“ poznamenal pod podmínkou anonymity jeden z aktérů bankovního trhu.
Vysvětlování bankám
Z dřívějšího vyjádření jednoho z klíčových představitelů Agrofertu je zřejmé, že se banky o možné důsledky Babišova působení v politice zajímají.
„S bankami máme velmi dobré vztahy, i když jim musíme samozřejmě věci vysvětlovat. Banky nejsou imunní,“ řekl místopředseda představenstva Agrofertu Josef Mráz v rozhovoru pro deník E15 v roce 2019. Tehdy byl Andrej Babiš poprvé premiérem.
Největším poskytovatelem úvěrů Agrofertu je dlouhodobě Komerční banka. Loni činila její úvěrová angažovanost vůči holdingu 6,8 miliardy korun. To představovalo 17 procent všech úvěrů, které Agrofert měl. Druhá Česká spořitelna se na úvěrování skupiny Andreje Babiše podílela ze 7,3 procenta.
Na banky se podle zákona o bankách vztahuje bankovní tajemství, vztahy s konkrétními klienty tedy nekomentují a žádná z oslovených bank se proto ke vztahům s Agrofertem nevyjádřila.
„V případě, že klient spadá do kategorie politicky exponované osoby, banka provádí důkladnou kontrolu klienta, včetně ověření původu majetku, struktury vlastnictví a účelu transakce,“ sdělila obecně mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.
Babiš se stal poprvé premiérem v roce 2017, v letech předtím byl ministrem financí. Rok po Babišově nástupu do Strakovy akademie se objem bankovních půjček Agrofertu zvedl na téměř 44 miliard korun. Pak se už však holding soustředil na konsolidaci skupiny a ořezávání dluhů.
Zadlužení Agrofertu vyskočilo opět v roce 2023, a to na rekordních 47 miliard korun. Důvodem byla obří akvizice rakouského závodu na zpracování dusíku od koncernu Borealis.
V loňském roce již Agrofert zadlužení vůči bankám opět snižoval, meziročně o 16 procent na 39,6 miliardy korun. Skupina srazila dluh mimo jiné díky prodeji vydavatelství Mafra a chemického podniku Synthesia miliardáři Karlu Pražákovi.
„Koncern Agrofert využil výnosy z prodejů na snížení svého zadlužení. Míra zadlužení odpovídá naší aktuální obchodní strategii. Letos neočekáváme výrazné změny,“ sdělil na dotaz SZ Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Agrofertu se mimo jiné daří udržovat zadlužení v mantinelech, které již dříve vytyčil přední představitel holdingu Josef Mráz.
„Domníváme se, že s ohledem na rozsáhlou investiční aktivitu je hodnota zadlužení do 3,5násobku EBITDA (zisk před započítáním úroků, daní a odpisů, pozn. red.) v pořádku,“ uvedl Mráz před šesti lety v deníku E15.
V minulém roce činil ziskový ukazatel EBITDA v případě Agrofertu 18,6 miliardy korun. Zadlužení holdingu v objemu 39,6 miliardy korun bylo tedy 2,1násobkem tohoto zisku.
Vazby s bankéři
Díky více než třem desetiletím působení v byznysu se Andrej Babiš s řadou bankéřů dobře zná.
Například s šéfem Komerční banky Janem Juchelkou ještě z doby, kdy Agrofert kupoval petrochemický podnik Unipetrol. Juchelka byl tehdy ve vedení Fondu národního majetku, který Unipetrol prodával. Krátce nato však v roce 2002 zasáhly Česko včetně výroby Unipetrolu povodně a Agrofert rychle poničený podnik státu vrátil.
Dlouhodobý vztah měl Babiš s bankéřem Františkem Kopřivou, šéfem tuzemské části britské bankovní skupiny HSBC. Právě tato banka sehrála klíčovou roli v tom, když vláda Miloše Zemana rozhodla v roce 2002 o zmíněné privatizaci Unipetrolu do rukou Agrofertu.
A byl to právě bankovní dům HSBC, který v roce 2008 půjčil peníze na vybudování Babišova projektu Čapí hnízdo. Kvůli němu je nyní politik a miliardář v jedné osobě obžalovaný z dotačního podvodu. Babiš jakoukoliv vinu odmítá.
U soudu však Babišovi nepomohlo právě svědectví jednoho z bývalých manažerů HSBC Filipa Koutného. Před soudem vypověděl, že se v HSBC vědělo, že Čapí hnízdo je projektem Andreje Babiše, a nikoliv nějaké malé firmy. Krátce po svém svědectví dostal Koutný z HSBC výpověď pro nadbytečnost.
Fond místo daně
Když se stal Andrej Babiš v roce 2017 premiérem, našli v něm bankéři o dva roky později významnou oporu proti tlakům tehdejší koaliční ČSSD na zavedení sektorové daně navrhující vyšší zdanění bankovních zisků.
„Řekl jsem, že na bankovní daň mám stále stejný názor, že to banky přenesou na občany, firmy, ohrozí to likviditu, cenu hypoték – zkrátka, že my sektorové daně nechceme,“ uvedl Babiš v roce 2019 v Lidových novinách.
Místo speciální daně pro banky tehdy Babiš přišel s jiným projektem nazvaným Národní rozvojový fond. Bankéři slíbili, že v případě nezavedení sektorové daně budou do tohoto státního fondu přispívat. Národní rozvojový fond měl pomáhat například s výstavbou dopravní infrastruktury.
„Myslím, že bylo důležité pochopit, že pan premiér hledá alternativu sektorové dani. A rozhodně byla výhoda, že si zachovává elementární logiku při přemýšlení. Neboli je schopen vnímat to, co jednotliví účastníci na trhu mohou udělat pro Českou republiku a pro její budoucí prosperitu, aniž by to znamenalo navyšování daní,“ ocenil tehdy v Seznam Zprávách Babišův přístup šéf Komerční banky Jan Juchelka.
Skutečné využití však Národní rozvojový fond nenašel. Formálně sice vznikl, z bank však do něj nepřitekla ani koruna. Neobjevil se totiž žádný projekt, který by měl fond podpořit. V roce 2024 tak Národní rozvojový fond zanikl.