Hlavní obsah

Zklamala ho ODS, teď je za Motoristy ve vedení Sněmovny. Kdo je Jiří Barták

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Jiří Barták ve Sněmovně. Zvolení jejím místopředsedou prý bere s pokorou. Ve funkci by chtěl, jak tvrdí, hlavně všem poslancům měřit stejně.

Osmapadesátiletý Jiří Barták (Motoristé) je ve Sněmovně nováčkem. Hned ale zamířil do jejího vedení. Do politiky vstoupil přes Petra Macinku, nedávno přitom volil ODS a v mládí se potkával i s Ivanem Langerem.

Článek

Osmapadesátiletý poslanec Motoristů Jiří Barták svoji roli místopředsedy Sněmovny bere s neskrývanou pokorou. Když s ním Seznam Zprávy chtěly mluvit o jeho politických plánech v průběhu středeční ustavující schůze Sněmovny, několikrát připomínal, že to raději, až ho poslanci skutečně zvolí do vedení Sněmovny. „Možná jsem staromódní, ale nechci to zakřiknout,“ vysvětloval Barták, který byl nakonec později večer zvolen pohodlnou většinou 113 hlasů.

„Já měl pokoru ke všem rolím, kde jsem musel řídit lidi, protože práce s lidmi je důležitá, můžete během ní hodně věcí buďto zlepšit, anebo pokazit, proto je právě pokora klíč. Když jsem viděl na záběrech, k jakým věcem může docházet ve Sněmovně, došlo mi, že člověk, který ji řídí, to nemá vůbec jednoduché,“ popisuje Barták den po zvolení do vedení dolní komory.

Jak chce on sám k nové roli přistupovat? Co formovalo jeho přístup k politice, jak se dostal ke spoluzaložení Motoristů a jak se staví k Filipu Turkovi?

Barták ke Sněmovně: Jako na hřišti

V roli místopředsedy chce Barták vystupovat prý hlavně objektivně a přistupovat ke všem poslancům stejně. „Jsem učitel a naše škola má motto fair play pro život a právě fair play je důležité i v Poslanecké sněmovně. K tomu patří i umět zachovat chladnou hlavu a nenechat se vyprovokovat. Je to jako na hřišti,“ nastiňuje.

V této souvislosti už ve středu na plénu Sněmovny po svém zvolení vyjádřil obdiv k Věře Kovářové ze STAN, která schůzi řídila. „Chtěl jsem jí poděkovat. Stát na jednom místě tak dlouho a tvářit se příjemně a neutrálně, to chce silnou ženu. Na svém postu bych se rád choval nejméně tak vstřícně a objektivně, jako se chovala ona,“ řekl uznale.

Barták je zástupcem ředitele na základní škole v pražských Hodkovičkách. Ve funkci chce zůstat i jako poslanec a ponechá si i pár hodin výuky. „V rozvrhu mám dvě hodiny finanční gramotnosti týdně pro deváťáky,“ říká.

Zkušenosti ze školství mu prý pomohou i v politice. O tom, že ho práce s dětmi naučila manažerským schopnostem, mluví několikrát. „Na děti nedám dopustit a na jednu stranu jsem strašně rád, že jsem se dostal do Sněmovny, i na pozici místopředsedy, je to prestižní role. Na druhou stranu nejsou úplně rádi ve škole, že jsem jim zmizel a děti mi zčásti také budou chybět,“ popisuje.

V kontaktu chce se žáky proto zůstat i jako poslanec. Ve volném čase už od svého mládí pořádá letní dětské tábory, u těch by také rád zůstal. „Nikdy jsem tábory neodsunul někam pryč. Vždy byly pro mě na předním místě. Jsou v létě, takže je snad stihnu,“ dodává.

Barták, který byl už před třemi lety u samotného zrodu Motoristů, již loni kandidoval za stranu do eurovoleb a letos vedl kandidátku ve Zlínském kraji, se podle svých slov snažil politiku oddělovat od svého působení ve škole. „Dětem jsem nikdy nic z politiky neříkal. Bytostně nemám rád, když se do škol zatahuje politika,“ upozorňuje.

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Jiří Barták (vpravo) při hlasování ve Sněmovně.

A vzděláváním by se rád zabýval i jako poslanec. „Nedávno jsem změnil svou životní dráhu a přesunul jsem se do oblasti vzdělávání, tady velmi rád kolegům pomůžu, třeba i náměty z praxe, byť chci být hlavně objektivní místopředseda Sněmovny a vstupovat do toho úplně nebudu,“ popisuje.

Než šel do školství, působil skoro třicet let u Celní správy ČR, kde prošel více oblastmi. „Inklinuju proto i k bezpečnostním tématům, jelikož jsem byl roky v uniformě, proto mě budou zajímat změny týkající se lidí ve služebním poměru,“ dodává.

Podle něj je u bezpečnostních sborů nutné řešit zaprvé nízké mzdy při nástupu a také postupně se snižující nároky na fyzickou přípravu. Ostatně rodící se koalice, jíž jsou Motoristé součástí, si dala do programu zvýšení nástupního platu pro policisty, hasiče a kromě toho i vysokoškolsky vzdělané učitele na 50 tisíc korun.

Hrál divadlo s Langerem, ODS ho zklamala

Než se sám dostal do politiky s Motoristy, volil Barták ODS a před čtyřmi lety dal hlas koalici Spolu. „Myslel jsem, že ODS bude hlavním hybatelem v koalici a povede ostatní doprava, čas ukázal, že jim to úplně nevyšlo,“ míní.

Ze střední školy se dokonce zná s někdejším ministrem vnitra a kdysi vlivným politikem ODS Ivanem Langerem. „Jsme oba z Olomouce, s Langerem jsme dokonce na střední hráli amatérské divadlo,“ doplňuje.

Po střední škole Barták absolvoval studium psychologiesociálnímediální komunikace.

K aktivní politice se pak dostal přes předsedu Motoristů Petra Macinku. Když se potkali u vzniku Motoristů, znali se předtím už roky. „Potkávali jsme se dlouhá léta, když jsem působil v rámci komunikace bezpečnostního sboru a Petr Macinka působil na vládní úrovni jako mluvčí. Vzhledem k tomu, že máme velmi podobné názory na hodně věcí, řekli jsme si, že by se pro jejich řešení dalo udělat víc. Hlavně tedy kolem dopravy v Praze,“ popisuje Barták a naráží na jádrové téma strany. Motoristé se prvně účastnili voleb na pražský magistrát před třemi lety. Právě v témže roce se euroskeptická strana nazvaná do té doby jako Strana nezávislosti ČR přejmenovala na Motoristy sobě.

Naopak s čestným prezidentem Motoristů a poslancem Filipem Turkem se nezná dlouho. „S Filipem Turkem se potkávám od voleb na magistrát, tedy známe se tři roky,“ říká Barták.

O Turkovi se mluví jako o kandidátovi na ministra zahraničí, byť po kauzách, se kterými je nyní spojen, jeho pozice patrně není tak jistá. Zneklidňují Bartáka nějak popsaná zjištění týkající se Turka, kterého sám předseda strany Macinka označuje za ikonickou postavu Motoristů? „Mám vystudovanou psychologii, ale i sociální a mediální komunikaci a jsem hodně skeptický k tomu, když si pouze něco někde přečtu, nemám šanci si ověřit, jestli je to pravda. Nezaujímám k tomu žádný postoj. Jediný, kdo tohle může rozhodnout, je nezávislý soud,“ říká.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Filip Turek ve Sněmovně.

Nedávno Seznam Zprávy popsaly, že Turek měl provozovat svůj byznys s auty bez živnostenského oprávnění. Redakce má mimo jiné záznam jeho výpovědi na policii, kde uvádí, že nezdanil miliony přijaté v hotovosti za prodej a opravy autoveterána. Podle zjištění Deníku N měl Turek také na své sítě psát rasistické a nenávistné příspěvky.

Od celní správy k OLAF

Před politickým angažmá Bartákovi profesní roky skoro třicet let výrazně formovalo působení u celní správy. Měl na starost jak odhalování hospodářské kriminality, tak například vzdělávání nových příslušníků bezpečnostních sborů. Působil i jako vedoucí Útvaru komunikace a poradenství Generálního ředitelství cel. „V době, kdy jsem komunikoval za celní správu, propukla metanolová aféra a já jsem byl asi jeden z těch, kteří byli nejčastěji v médiích.“

Byť už roky žije v Praze, práce u celní správy ho v začátcích zavedla i na Zlínsko. „Dělal jsem u celní správy i policejní práci, honili jsme pašeráky cigaret nebo lidí a pohyboval jsem se na československé hranici ve Zlínském kraji. Tam mám mnoho bývalých kolegů, kamarádů,“ říká Barták, který je za Zlínský kraj zvolen do Sněmovny. A s regionem ho pojí i rodinné vazby. „Když byly naše děti malé, trávili jsme hodně času na tchánově chatě u Vsetína, navíc moje sestra je vdaná ve Starém Městě u Uherského Hradiště,“ dodává.

Jak má ve svém profilu na webu Motoristů, získal mezinárodní zkušenosti jako člen evropské komunikační sítě OAFCN při Evropském úřadu pro boj proti podvodům OLAF. Mezi lety 2004 a 2016 se tady podílel na koordinaci boje proti hospodářské kriminalitě v rámci Evropské unie.

„Byl jsem mezi lidmi, kteří ochranu Evropské unie dostávali do mediálních strategií,“ říká. Dnes má k EU ale částečně skeptický přístup. Byť s členstvím Česka v Unii souhlasí, nastiňuje, jaké to podle něj má nevýhody. „Částečně členství v takovém uskupení bere zemi národní identitu, ke čtyřem základním pilířům EU se totiž plíživě přidala řada dalších negativních věcí, které volnost jednotlivých států omezily,“ popisuje. Naráží na Green Deal nebo rozhodování v oblasti migrace.

Doporučované