Hlavní obsah

Zavřít jaderky byla chyba, říká šéf německého institutu ZEW

Foto: Seznam Zprávy

Achim Wambach, prezident Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW), při svém vystoupení na pražském pracovišti CERGE-EI.

Německá ekonomika prochází kvůli drahým energiím a přebujelé byrokracii hlubokou transformací. „Měli bychom se inspirovat Amerikou,“ říká Achim Wambach, šéf německého ekonomického institutu ZEW.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Německá ekonomika se ocitla v nejhlubší krizi od dob sjednocení země. Od pandemie covidu-19 stagnuje a ani vyhlídky do budoucna nejsou radostné, říká šéf prestižního ekonomického institutu ZEW Achim Wambach v rozhovoru pro SZ Byznys na pražském výzkumném pracovišti CERGE-EI (společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy).

Ekonom tvrdí, že se nejedná o dočasné potíže, ale o strukturální problémy, které mohou pozici největší evropské ekonomiky do budoucna trvale ohrozit.

Velkou chybou bylo podle Wambacha zavření jaderných elektráren, které přispělo k vyšším cenám energií a tím horší konkurenceschopnosti Německa. „Myslím, že to bylo špatné rozhodnutí, ale je rozhodnuto,“ říká pragmaticky Wambach, který jako svůj první obor vystudoval fyziku.

Stavba nových reaktorů by však trvala dalších dvacet let, proto vidí jako schůdnější východisko integraci evropské elektroenergetické sítě. Německo by mohlo odebírat jadernou elektřinu především z Francie.

Vysoké ceny energií jsou přitom pro německý průmysl zásadní hrozbou. Podle dat institutu ZEW platili loni němečtí průmysloví odběratelé koncovou cenu za elektřinu přes 0,2 eura za kilowatthodinu, zatímco v USA je to méně než 0,1 eura. Vláda sice zvažuje zvláštní tarif pro energeticky náročné odvětví, ale Wambach je k tomuto plánu skeptický.

Foto: Seznam Zprávy

Německý průmysl zaostává.

Důsledky jsou viditelné především v chemickém průmyslu a výrobě oceli a hliníku. Tyto energeticky náročné obory s nízkou přidanou hodnotou podle Wambacha jednoduše zmizí.

„Ztratíme energeticky náročný průmysl s nízkou přidanou hodnotu, tj. část chemického průmyslu a část ocelářského a hliníkářského průmyslu. Německé spolkové vlády uvažovaly o zavedení speciální ceny elektřiny pro průmysl, aby mu v příštích třech letech pomohly. Navrhly cenu, která by jim pomohla ‚přemostit‘ těžké období. My jsme na to v institutu reagovali, že je to most do nikam,“ říká Wambach.

Zatím není důvod k panice

Překvapivě optimisticky ale Wambach hodnotí situaci v automobilovém průmyslu, který je klíčovým odvětvím německé ekonomiky. „Když se podíváte na data o patentech, myslím, že si vedou dobře,“ říká. Německé automobilky podle něho dokážou konkurovat Tesle a Evropská unie jim pravděpodobně poskytne určitou celní ochranu před čínskými elektromobily.

Wambach sází na to, že němečtí exportéři budou po ztrátě čínského trhu moci vyvážet do jiných částí světa. Věří, že s tím, jak poroste globální trh, najdou německé firmy nová odbytiště. „Svět roste zhruba o tři procenta a rozvíjející se ekonomiky se budou dostávat do fáze, kdy lidé přecházejí od kola k motorce a pak k autu. Takže po světě bude potřeba mnohem víc aut,“ dodává.

Achim Wambach (1968)

  • Německý ekonom, od dubna 2016 prezident výzkumného ústavu ZEW – Leibniz‑Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung v Mannheimu
  • Původně studoval fyziku a matematiku na Universität zu Köln, poté získal titul Ph.D. z fyziky na University of Oxford a následně M.Sc. v ekonomii na London School of Economics
  • V akademické kariéře působil například jako profesor ekonomie na Friedrich‑Alexander‑Universität Erlangen‑Nürnberg (2001–2005) a poté v Universität zu Köln jako ředitel Institutu pro ekonomickou politiku
  • Zaměřuje se na politiku hospodářské soutěže či informační problémy na trzích, například v dražbách, energetice či pojistném trhu
  • Byl členem a předsedou německé Monopolkommission (Komise pro monopolní otázky) v letech 2014–2022, předsedou v letech 2016–2020
  • V říjnu 2024 byl jmenován členem Deutscher Ethikrat (Německé etické rady), kde má přinést ekonomický pohled na etické, sociální a vědecké otázky

Problém s čínskou a americkou technologickou konkurencí však zůstává. Německo se soustředí na staré technologie místo hi-tech sektorů. „Uvízli jsme ve starých technologiích, jako je automobilový průmysl,“ kritizuje Wambach a dodává, že například nadějné biotechnologie brzdí přísná unijní regulace.

Právě regulace je podle Wambacha jedním z hlavních problémů dalšího rozvoje německé ekonomiky. Zvlášť kritický je k tzv. ESG reportingu a taxonomii, které označuje za zbytečné byrokratické břemeno s nulovým efektem. (Jedná se o předpisy související s dodržováním ekologických norem nebo sociální odpovědnosti pozn. red.). „Firmy jsou zoufalé, kolik času do toho musí investovat, a přitom to nemá žádný vliv. Když už EU má systém obchodování s emisemi, není taxonomie vůbec potřeba,“ říká.

Wambach doporučuje německé vládě, aby v Německu ESG reporting úplně legislativně zastavila.

Amerika jako vzor

Wambach vidí řešení v tom, co nazývá „americkou cestou“. Jinými slovy, Německo by mělo liberalizovat kapitálové trhy a odstraňovat byrokracii. Příležitostí jsou také výdaje na zbrojení. Německo plánuje investovat 500 miliard eur během příští dekády.

„Pokud to investujeme do výzkumu a vývoje podobně jako USA, tedy 16 procent oproti současným 4,5 procenta, můžeme vybudovat silný průmysl kolem vojenského sektoru,“ říká Wambach. USA, Austrálie a Jižní Korea to podle něj úspěšně dělají s drony, satelity a kybernetickou bezpečností.

Foto: Seznam Zprávy

Němci nejsou tak produktivní jako Američani.

Ani stárnutí populace podle Wambacha není takový problém, dokud bude Německo bohatší než sousední státy. Pracovníci podle něho budou stále přicházet z okolních států.

„Když jsem byl v Číně, ptal jsem se jich, jestli nemají problém na novomanželském trhu, protože mají víc chlapců než děvčat,“ říká. „Odpověděli mi, že dokud budou bohatší než sousední země, neměli by mít problém, protože ženy přijdou odjinud. To samé říkám německé vládě: dokud budeme bohatší než sousedé, neměli bychom mít nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ dodává. Mobilita pracovní síly v Evropě však podle něj výrazně poklesla, zejména po koronaviru.

Související témata:
Achim Wambach

Doporučované