Článek
Zelená politika dostala zelenou. Evropský parlament po dlouhých jednáních a hledání kompromisních řešení mezi členskými státy odhlasoval přijetí klimatického cíle EU na výrazné snížení emisí skleníkových plynů v roce 2040.
„Jsem moc rád, že Evropský parlament našel shodu na cíli obdobném tomu, na kterém se dříve dohodla Rada. Dává to šanci na dosažení dohody, která zajistí pokračování ve snižování závislosti na fosilních palivech a stabilní prostředí pro firmy. Jsem také rád, že jsme to schválili velkou většinou, je to správné a odpovědné rozhodnutí,“ komentoval hned po konci hlasování europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) pro SZ Byznys.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční blogger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Niedermayer byl společně s 378 dalšími poslanci pro schválení návrhu stejně jako europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.
„Hlasovala jsem pro, protože považuji stanovení mezicíle do roku 2040 za velmi důležité. Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen. Přijímám také princip 85 % domácího snížení a možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů,“ říká.
Kredity, o nichž Gregorová mluví, umožní členským státům a firmám kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující skleníkové plyny jinde ve světě. Až do výše pěti procent se tak ze svých závazků budou moci členové sedmadvacítky vykoupit. Mezi kreditní projekty patří například výsadba lesa nebo investice do obnovitelných zdrojů.
Gregorová připouští, že tento mechanismus u jejích partajních kolegů vyvolává pochybnosti. Podle ní totiž otevírá prostor nejen pro flexibilitu, ale i pro možné podvody. Europarlament chce proto záruky, že součástí kreditního mechanismu budou ochranná opatření.
„V současné podobě, kterou teď schválil parlament, představují kredity přijatelný kompromis. Souhlasím i s odkladem emisních povolenek ETS2 na rok 2028, tak jak se na něm dohodly členské země. Určitě je lepší odklad než úplné zrušení. Česko tento čas musí využít k tomu, aby se připravilo a dokázalo výnosy z povolenek rychle použít k investici do nižších nákladů na energie pro občany.“
Pro poslankyni Danuši Nerudovou je zase důležité další zmírňující opatření, které finální podoba zákona zaznamenala. Jedná se o takzvanou revizní klauzuli, která umožní klimatické cíle přezkoumávat a případně upravovat podle vývoje ekonomické a geopolitické situace.
„Schválené cíle nejsou vytesané do kamene. Pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné je upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ řekla.
Škodlivý cíl
Proti schválení klimatického cíle hlasovalo 248 poslanců, mezi nimi například Ondřej Knotek z ANO. S návrhem nesouhlasili rovněž zástupci ODS , podle nichž je snížení skleníkových plynů o 90 procent škodlivý politický cíl.
„Ještě více zatíží těžce zkoušený průmysl a neodvratně se dotkne peněženek všech obyvatel. Na pozadí deklarovaného zjednodušování zelené legislativy se tak parlament rozhodl ještě více přitvrdit na cestě k nereálné klimatické neutralitě v roce 2050,“ komentoval výsledek hlasování europoslanec ODS Alexandr Vondra.
Rodící se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů avizuje, že kvůli emisním povolenkám a další zelené legislativě půjde s Bruselem do střetu. Pak by hrozila právní bitva s Evropskou komisí a v případě prohry před Evropským soudním dvorem i sankce mimo jiné i v podobě zadržovaných prostředků z unijní pokladny.
Výsledný postoj Evropského parlamentu se podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Česko na jednání zastupoval ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík.
Ten si po osmnáctihodinovém rokování pochvaloval, kolik kompromisních bodů se do původního návrhu Komise podařilo dostat. Přesto Česko hlasovalo na Radě proti přijetí návrhu.
„Česká republika spolu s dalšími zeměmi vytvořila silnou blokační menšinu, které se podařilo prosadit celou řadu opatření. Finální text dohody Česko ale nepodpořilo. Na druhou stranu jsme díky dobrému vyjednávání dosáhli celé řady ústupků,“ komentoval situaci nad ránem ministr.
Následovat bude tak zvaný trialog. Na tomto jednání mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou EU se instituce dohodnou na finální podobě legislativy. Velké změny by však návrh zákona již zaznamenat neměl.
