Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Není kupé jako kupé. První případ jsme popsali už před lety. V červnu roku 2019 se v Českých drahách odehrál nečekaný, rychlý a vlastně i diskrétní vyhazov: Dozorčí rada na hodinu odvolala generálního ředitele Miroslava Kupce.
Náš reportér Vojta Blažek tehdy zpětně zrekonstruoval, co stálo za jeho kvapným odchodem. České dráhy hledaly v roce 2017 firmu, která zvládne modernizaci interiérů sedmi souprav Pendolino. Jedním z klíčových dodavatelů se stala společnost Tratec – CS z Velkého Šenova. Dráhy jí zaplatily téměř čtvrt miliardy. A v průběhu téhle zakázky si ředitel drah Kupec zaregistroval na dopravním inspektorátu ojeté Porsche Carrera S Coupé.
Auto mu prodal za 847 000 korun jeden pražský autosalon. Fakturu sice vystavil na jméno tehdejšího ředitele drah, ale Miroslav Kupec ji neplatil. Fakturu uhradil majitel firmy Tratecu Jan Lemfeld. Podezřelý nákup tenkrát začali zkoumat policisté, ale nepodařilo se jim dokázat, že šlo o úplatek. Kupec s Lemfeldem si vystačili s tvrzením, že se jednalo o půjčku.
Tento týden jsme publikovali druhou variaci téhož scénáře, jen s jinými aktéry a jiným logem na kapotě.
Po Kupcovi usedl do křesla generálního ředitele Českých drah Václav Nebeský. Ani on se neudržel a pořídil si nové prémiové auto, Mercedes-AMG C 250, rovněž v úpravě kupé (nezaměňovat s oddílem v železničním vozu, jak by téma napovídalo). A jak nyní odhalil kolega Janek Kroupa, podezřelý obchod z pozadí řídil miliardář a zbrojař Michal Strnad.
Podobností s případem Kupce „kupujícího“ Porsche je však víc. I Strnadova firma u národního dopravce v té době získávala milionové zakázky, nadto ještě bez veřejné soutěže.
Už samotné schéma transakce stojí za popis: Strnad podle získané komunikace zaúkoloval manažery firmy operující pod značkou Cash4Car, aby od Nebeského nejprve odkoupili jeho starší vůz. A to za nesmyslně přestřelenou cenu. Následně mu obstarali a prodali vyhlédnutý Mercedes – za cenu nesmyslně nízkou. Nebeský díky Strnadově péči získal minimálně 600 000 korun.
Tím to ale nekončí. Příběh navíc nezamýšleně odkryl ještě jednu pikantní vazbu. Miliardář Strnad připustil, že má k navoněné autozastavárně Cash4Car blízko. Ale zdůrazňuje, že jde o jeho soukromou podnikatelskou aktivitu, stojící mimo mateřský holding CSG. Není divu – jeho zbrojní impérium se chystá v příštím roce na burzu a kšefty s ojetinami nejspíš investory příliš neosloví. Zvlášť když dokážou generovat šedé peníze a neslyšně pomáhat státním manažerům k nablýskaným bourákům.
Proto bude stát za to prozkoumat, co všechno tento Strnadův vehikl – míněno Cash4Car – v posledních letech obsluhoval. A koho.
Ale zpátky k Českým drahám. Oba případy, ač s odstupem několika let, vytvářejí jasný vzorec: U drah se očividně nejezdí jen podle jízdního řádu a zakázky se prolínají s privátními zájmy úřadujících šéfů.
Co jsme také napsali
Strnad vs. stát. V uplynulém týdnu jsme nezkoumali jen zájmy Michala Strnada na železnici. Kolega Jiří Pšenička ohledával, jaké zakázky největšímu českému zbrojaři aktuálně plynou z Ministerstva obrany. Jak dokládá naše grafika, není jich vůbec málo.
Letenky byly chyba. Země se pohnula a jindy nedotknutelný guvernér České národní banky Aleš Michl uznal svou chybu. Kolegovi Vojtěchu Blažkovi předal výsledek vnitřního auditu, který zkoumal jeho letní cestu s přítelkyní po USA. Kontroloři konstatovali, že sice neporušil žádné předpisy, ale on sám prazvláštní aranžmá polopracovní dovolené označil za chybu. Nabízí se otázka, proč nezůstal u předchozího odmítavého stanoviska? Je za tím předtucha dalšího maléru, nebo už naštval i bankovní radu? Jen připomenu, že kolega Jirka Nádoba před pár dny zjistil, že se připravovala speciální bankovka s Michlovou podobiznou. Na guvernéra „rašínovského typu“, jak se Michl rád sám nálepkuje, to není zrovna příznivá bilance.
Fialův (ne)prodaný holding. Vrátili jsme se také k netransparentnímu podnikání místopředsedy SPD a vládního poslance Radima Fialy. Skrytý kupec, kterému Fiala před sedmi lety prodal svůj dotační byznys, mu podle jeho nového tvrzení stále dluží 28 milionů. V předchozích majetkových přiznáních to politik neuvedl, ač to zákon nařizuje.
Nekonečný Dozimetr. Kauza Dozimetr, jejíž hlavní větev se nyní přetřásá u soudu, zdaleka nekončí. Padlo nové obvinění a policisté v něm popisují, jak skupina kolem lobbisty Michala Redla ovlivnila za úplatek další zakázku pražského dopravního podniku. Nově je stíháno šest lidí a dvě firmy.
Operace Motol pokračuje. A policie se ohání i v největší korupční kauze letošního roku – v případu Fakultní nemocnice Motol. I tam se rozšířil seznam obviněných. Poté, co policie obvinila v únoru 18 lidí, zahájila nově trestní stíhání první právnické osoby.
Vetchý vs. Růžička. Herec Ondřej Vetchý v trestním oznámení za pomluvu ukázal na poslance ANO Pavla Růžičku. Ten Vetchého spolek, který dodává drony Ukrajině, obviňuje z podvodů. „Cílený útok v čase, kdy je Česko účastno hybridní války,“ zlobí se Vetchý.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští neděli se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
