Připojte se k desetitisícům Čechů a zkuste se připravit o řidičák

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V České republice přijde každoročně o řidičský průkaz několik desítek tisíc lidí, každý šestnáctý šofér má na svém kontě alespoň jeden bod. Lidé ale často neví, kolik jim které porušení bodů na pomyslný účet připíše.

Stačí přitom dosáhnout 12 bodů a z řidiče se na nějakou dobu stane chodec, nebo nanejvýš cyklista. Realita, kterou z osobní zkušenosti momentálně zná zhruba každý jedenáctý bodovaný řidič.

Vyzkoušejte si, co k takové situaci může vést. V kalkulačce zvolte prohřešek a kolikrát se vám hypoteticky stal.

Pokud bychom se podívali do policejních statistik, bodový systém odhalí hned několik zajímavých skutečností. Například vzornost za volantem podle pohlaví. I když totiž muži a ženy tvoří podobně velké skupiny řidičů - konkrétně 56 ku 44 procentům - jakmile jde o prohřešky, začnou muži dominovat.

Devět z deseti řidičů, kteří se takzvaně vybodovali, jsou muži, v ukazateli všech bodovaných motoristů jsou jimi ve čtyřech případech z pěti. Zatímco ženy, když už mají na řidičském kontě nějaký ten prohřešek, jezdí obvykle se dvěma body (40 % z bodovaných žen), muži mají nejčastěji body čtyři (29 %).

„Je pravdou, že pokud se podíváme také na statistiku závažných dopravních nehod, figurují v ní častěji muži - řidiči,“ říká ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu Pavel Řezáč. „I přes často prezentovaný mýtus, že ženy jsou horší řidičky než muži, je pravdou, že jsou výrazně bezpečnější řidičky,“ dodává s tím, že muži jsou skutečně výrazně rizikovější skupina.

„Z mého pohledu je situace taková, že muži řidiči mají tendenci častěji porušovat předpisy. Typicky v oblasti nedodržování povolené rychlosti, nesprávného způsobu jízdy, či řízení pod vlivem alkoholu či návykových látek,“ podotýká Řezáč.

Důvody, proč jsou to více muži než ženy, vidí spíš v osobnostním nastavení: „Z pohledu dopravního psychologa jde o faktory jako tendence k testování hranic, častější tendence chovat se rizikově i v dalších oblastech života, potřeba stabilizovat si své sebehodnocení oblasti, ve které se vnímám jako schopný, potřeba vyniknout v rámci vrstevnické skupiny – typicky u mladých řidičů – a současně větší tíhnutí k technologiím, k vozidlům. Tyto uvedené aspekty můžeme v oblasti řízení vnímat spíše u mužů než u žen.“

Co se týče věku, hříšníci jsou zpravidla pětačtyřicátníci. Alespoň v absolutních číslech. Stejný ukazatel, jen přepočtený na počet řidičů v dané věkové kategorii, totiž ukáže jiný obrázek. Jak u mužů, tak u žen jsou totiž relativně ke skupině nejčastěji pokutovaní řidiči ve věku 28 let (muži přes 16 %, ženy přes 4 %) a s rostoucím věkem četnost postupně klesá.

„Důvodů, proč je skupina řidičů do 28 let věku ta, která je ‚bodovanější‘, je více. Jedná se o početnou skupinu řidičů, která je navíc ve věkovém období, které je typické potřebou testování hranic,“ dodává kontext ke statistice expert. „Kvůli tomu skupina mladých řidičů častěji překračuje pravidla.“

Podobné to je s „dvanáctibodovými“ motoristy. Největší podíl řidičů, kteří hranice dosáhli a přišli tak o řidičský průkaz, připadá na muže ve věku 38 let a ženy ve věku 36 let, pokud se údaje přepočtou na celkový počet bodovaných řidičů daného pohlaví. V případě žen se ve vyšším věku objevují výrazné „výstřelky“ statistiky - například ve věku 81 a 84 let - které ale ve skutečnosti nesvědčí o masovém problému v této věkové skupině, ale o velmi nízkém absolutním počtu bodovaných řidiček.​

U žen ve věku 81 let evidují statistiky pouze dvě dvanáctibodové řidičky z celkových 60 bodovaných žen tohoto věku, což představuje podíl 3,33 procenta, hodnotu, která tak v policejních grafech na první pohled vyčnívá. Podobně je tomu u žen ve věku 84 let, kde několik jednotlivých případů dokáže výrazně „vychýlit“ relativní hodnoty seniorek za volantem.

Zajímavé také je, jak se mění podíl bodovaných řidičů podle toho, v jakém roce řidičák dostali. Křivka roste od roku 1955 až do poloviny náctých let 21. století. Více než každý desátý muž, který „papíry“ dostal v roce 2014 už na svém kontě má nějaký evidovaný prohřešek, u žen je takto problémový rok 2017, opět jde ale o výrazně nižší hodnotu - 4 %.

Body je ale možné také odečítat. Jedna varianta je absolvování školení bezpečné jízdy. To je pro všechny šoféry s méně než deseti body. Druhá je pak automatický odečet, který přichází vždy tehdy, pokud nebyl během uplynulého roku řidiči uložen žádný trest za přestupek nebo trestný čin. K odečtu dochází automaticky ke dni, kdy uplyne 12 po sobě jdoucích měsíců od posledního zápisu bodů.

To jen za rok 2024 využilo více než 382 tisíc řidičů, nejvíce jich je z Moravskoslezského kraje.

Že nejvíc mizely body na severovýchodě Česka není úplně náhoda. Ten samý region totiž vede i statistiky toho, kde se body nejčastěji sbírají. Jen za rok 2024 tam policie evidovala více než 52 tisíc bodovaných jednání, což je dvojnásobek oproti republikovému průměru.

Pokud bychom udělali přepočet na celkové množství řidičů v krajích, vyjde, že nejméně jsou bodovaní Pražané, v již zmíněném Moravskoslezském kraji dostal loni body každý čtrnáctý šofér.

Dalo by se skoro říct, že Češi moc nemají na chyby za volantem fantazii. Téměř 89 % všech evidovaných bodů tvoří jen deset typů jednání. Zjednodušeně lze říct, že by stačilo dodržovat rychlost a nehrát si za jízdy s mobilem a jsme vzorní. Toto chování totiž tvoří nadpoloviční většinu všech bodovaných přečinů.

Názvy přestupků a trestných činů jsou pro potřeby grafiky zjednodušené.

Každý den tak loni policisté řešili přes 500 překročení rychlosti, přes sto telefonů v ruce, necelou stovku nepřipoutaných řidičů nebo dětí.

Celkově se však zdá, že se Češi za volantem postupně ukázňují. Zatímco v roce 2007 bylo bodovaných víc jak 8 % řidičů a byly i doby, kdy to byl každý desátý, v současné době je tento ukazatel nad šesti procenty, jedné z nejnižších hodnot od zavedení bodového systému.