Článek
Bez domova, rodinné podpory a se závislostí na hazardu. Jindřich po rozvodu s manželkou propadl do těžkých depresí. Skončil na ulici a potýkal se z řadou problémů. Svůj život se rozhodl změnit po osmi letech, kdy si vyhledal léčebnu. Skrze Českou asociaci Streetwork následně získal pozici tréninkového prodejce v Restart shopu.
Na tomto integračním místě úspěšně absolvoval devět měsíců a odešel na volný trh práce. Tam ho ale čekal první pád.
Začal pracovat jako security pracovník ve firmě, která podle něj prala černé peníze. Zároveň mu také skončil roční pobyt v azylovém domě a musel si vyhledat jiné zázemí. „V novém azylovém domě jsem měl silný pocit, že mě vůbec neberou jako lidskou bytost, ale jako číslo. Připadal jsem si jak v koncentráku,“ popisuje své zkušenosti Jindřich. Jeho spolubydlící pili, a tak i on propadl alkoholu. „Už to nebylo proto, že mám rád chuť piva. Chtěl jsem být co nejdříve v bezvědomí,“ dodává Jindřich.
Díky nepřerušenému kontaktu s adiktologickou službou i integračním místem v Restart shopu se začal znovu léčit. A tentokrát úspěšně. Později absolvoval kurz v sociálních službách a začal přímo pod Českou asociací Streetwork, která tréninková místa zajišťuje, působit jako jejich pracovník. Už čtyři roky se nenapil a alkoholu a ačkoli nyní bojuje s nevyléčitelnou artritidou, pomáhá lidem, kteří se dostali do podobné životní situace jako on. „Člověk si musí přestat lhát. Musí si přiznat, že si to pohnojil sám a že ho z toho nikdo nevyhrabe,“ dodává.
Tréninkovou pracovní příležitost poskytují obtížně zaměstnatelným lidem s problematickou minulostí určité firmy již druhým rokem po celém Česku. Tato integrační pracovní místa (IPM) jim pomáhají získat trvalé zaměstnaní. Největšími překážkami u lidí bývají dluhy, boj se závislostí nebo zdravotní potíže.
Tréninkové zaměstnání chtěli v Praze zastavit
Integrační pracovní místa momentálně fungují ve 28 lokalitách po Česku. Do projektu se zatím zapojilo 93 firem, které poskytly místa 199 lidem. I přes pozitivní ohlasy ale v Praze ještě nedávno hrozilo, že Úřad práce tato místa zruší a přesune je do jiných míst po republice. „Integrační místa v Praze fungují dobře, protože tu mají lidé nejvíce příležitostí k zaměstnání a prostupu na volný trh práce. Hlavně je zde dostatek zaměstnavatelů, kteří jsou schopni a ochotni IPM v Praze realizovat,“ říká Martina Zikmundová, ředitelka České asociace Streetwork.
V hlavním městě se podobně jako Jindřichovi díky programu podařilo podpořit i další lidi, kteří se potýkali s náročnou životní situací. Jednou z nich je i Eva, která dlouho bojovala s drogovou závislostí. Osamostatnila se až díky pracovní pozici v sociálním podniku Café Therapy v centru Prahy, kde po necelém třičtvrtě roce začala vypomáhat s přípravami pečení. Příležitost v podniku ji před rokem zajistila organizace Sananim, která působí v oblasti drogových závislostí.
„Evě se podařilo vyřešit svojí rodinnou a sociální dluhovou problematiku, která je právě v integračním sociálním podniku možná i nad rámec zaměstnaneckého poměru. Eva dostala zpět do péče své dítě, které chodí do školy,“ popisuje příběh ženy Samuel Bachman, provozovatel podniku Café Therapy.
Právě díky úspěšným zkušenostem s klienty se Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nakonec rozhodlo pokračovat s integračními aktivitami i v hlavním městě. „V posledních týdnech probíhala v rámci MPSV a Úřadu práce České republiky řada expertních jednání k vyhodnocení dopadů pilotního ověřování nového nástroje. Dle dosavadních zjištění IPM naplňuje své funkce i v Praze,“ vysvětluje rozhodnutí pokračovat v projektu vedoucí tiskového oddělení ministerstva Kateřina Procházková.
Zaměstnavatelé lidem nabízí i sociální podporu
Zaměstnanci do zapojených firem dochází pravidelně na integrační aktivity, které se jim přizpůsobují dle jejich situace. „Aktivity jsou variabilní, nejedná se o hromadné akce všech zaměstnanců. V integračních aktivitách se lidé zaučují, sestavuje se pro ně plán podpory. Pokud má zaměstnanec problémy v oblasti duševního zdraví, tak se mu hledá třeba praktický lékař, zubař nebo i psycholog,“ vysvětluje Zikmundová.
V rámci integračních pracovních míst zaměstnavatel předloží zaměstnanci smlouvu na 12 měsíců, přičemž minimální úvazek je 16 hodin týdně. Často ale jde i o plné úvazky. Firmy na mzdu dostávají od Úřadu práce příspěvěk 50 procent, nejvýše však 26 tisíc korun. Dalších 4 700 korun poskytují na zajištění potřebné podpory, jako je zaučování, poradenství nebo psychosociální pomoc. V loňském roce se na příspěvcích vyplatilo téměř 27 milionů korun z Evropského sociálního fondu.
Projekt tréninkových zaměstnání je nyní v pilotní fázi. Pokud se osvědčí, ministerstvo ho plánuje trvale zahrnout v systému nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. „Hlavním mottem nástroje je ‚dát práci nestačí‘. Cílem není jen zajistit znevýhodněným osobám příjem ze zaměstnání, ale rovněž podpořit vytvoření takové pracovní příležitosti, při které bude konkrétní osobě možné nadále poskytovat a zajišťovat další nezbytnou podporu, včetně kvalitního poradenství. Je nezpochybnitelné, že teprve pokud se vyřeší primární problémy podporované osoby, teprve tehdy je možné ji dlouhodobě stabilizovat na otevřeném trhu práce,“ uzavírá Procházková.
