Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celá Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na pátek agentura AFP, která kopii plánu viděla.
Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Podle Financial Times (FT) je Ukrajina pod intenzivním tlakem Spojených států, aby jejich návrh na ukončení války s Ruskem přijala do 27. listopadu.
Návrh o 28 bodech podle AFP také stanoví, že ukrajinská armáda bude omezena na 600 tisíc vojáků. Severoatlantická aliance (NATO) se má podle plánu zavázat, že nerozmístí své jednotky na Ukrajině a že evropské stíhací letouny budou umístěny na základnách v Polsku.
Přečtěte si celý Trumpův mírový plán pro Ukrajinu:
Prezident Spojených států připravil plán o 28 bodech na ukončení války na Ukrajině. Jeho plné znění zveřejnil web Axios.
- Bude zaručena suverenita Ukrajiny.
- Mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou bude uzavřena komplexní dohoda o neútočení. Všechny nejasnosti za posledních 30 let budou považovány za vyřešené.
- Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a že NATO se nebude dál rozšiřovat.
- Mezi USA a NATO proběhne dialog zprostředkovaný USA. Jeho cílem bude vyřešit všechny bezpečnostní otázky a vytvořit podmínky pro deeskalaci, aby byla zajištěna globální bezpečnost a zvýšeny možnosti spolupráce a budoucího ekonomického rozvoje.
- Ukrajina dostane spolehlivé bezpečnostní záruky.
Návrh počítá i s „bezpečnostními zárukami“ pro Ukrajinu, jejich obsah však není v dokumentu blíže specifikován. Předpokládá také obnovu země, v níž se mají angažovat Spojené státy a má být financována až do výše 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) ze zmrazených ruských aktiv. Současně by se vytyčila cesta k opětovnému začlenění Ruska do globální ekonomiky, včetně budoucího zrušení sankcí. Rusko by se také vrátilo do skupiny známé dříve jako G8, píše AP.
Podle plánu by mimo jiné měla obnovit provoz Záporožská jaderná elektrárna pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) s tím, že 50 procent vyrobené elektrické energie by směřovalo na Ukrajinu a 50 procent do Ruska, napsala AFP.
Přijetí návrhu by znamenalo, že ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz Rusko v únoru 2022 napadlo sousední zemi, získá i území, které ruská vojska nedokázala dobýt na bojišti, podotýká AP. Podle návrhu by Moskva ovládla celý Donbas, přestože zhruba 14 procent tohoto území zůstává v rukou Ukrajiny. Postoupení území navíc zakazuje ukrajinská ústava a prezident Volodymyr Zelenskyj tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil.
Moskva dosud nebyla informována o tom, že je Ukrajina připravena zahájit o mírovém plánu jednání. S odvoláním na Kreml to v pátek uvedla ruská státní agentura RIA.
Bílý dům: Plán reflektuje realitu situace
O novém mírovém plánu podporovaném Washingtonem v posledních dvou dnech informovaly z nejmenovaných zdrojů tiskové agentury a média, jeho přesné parametry však zůstávaly nejasné. AFP například ve středu večer s odvoláním na vysoce postaveného činitele informovala o požadavku na snížení stavu ukrajinské armády až na 400 tisíc vojáků, tedy o více než polovinu.
Spojené státy o obsahu plánu, který podle médií vypracovali zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev, dosud oficiálně neinformovaly. Bílý dům už dříve uvedl, že Trump jej podporuje a že je dobrý pro obě strany. Ve čtvrtek večer pak Bílý dům podle agentury Reuters sdělil, že plán byl navržen tak, aby „reflektoval realitu situace“.
Plán byl vypracován také po jednání se šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem, jenž po několika úpravách údajně s většinou jeho bodů souhlasil, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného amerického činitele.
Sám Umerov tvrzení v pátečních ranních hodinách popřel. „Neposkytl jsem žádné hodnocení ani souhlas s jakýmikoli body. To nespadá do mé pravomoci a neodpovídá postupu,“ cituje Umerova web Ukrajinska pravda. Šéf bezpečnostní rady dle svých slov během pracovní cesty do USA vykonával čistě technické úkoly – organizoval schůzky a připravoval dialog mezi oběma zeměmi. Umerov zároveň zdůraznil, že ukrajinské úřady pečlivě zvažují návrhy partnerů v rámci neměnných principů.
Zelenskyj pod tlakem
Návrh mírového plánu ve čtvrtek obdržel Zelenskyj poté, co se v Kyjevě sešel s vysoce postavenými vojenskými činiteli Spojených států. Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války, oznámila kancelář prezidenta. Sám Zelenskyj pak řekl, že Ukrajina potřebuje mír, který bude respektovat její nezávislost, suverenitu a důstojnost, ale že nemá v úmyslu bránit diplomatickému úsilí.
„Úkolem číslo jedna pro každého je konstruktivní diplomatický proces s Amerikou a všemi našimi partnery. Je životně důležité mít stabilní podporu pro naši armádu a pro všechny naše plánované obranné operace a daleké údery,“ uvedl Zelenskyj.
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se tento harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně. Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
„Je to dohoda o vzácných nerostech 2.0,“ podotkl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel v narážce na dohodu, při jejímž vyjednávání ukrajinská strana rovněž byla pod tlakem Trumpovy administrativy a díky které Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Rustema Umerova k tvrzení, že měl souhlasit s většinou bodů mírového plánu.

















