Putinův režim se zalekl osmnáctileté zpěvačky. A spustil zatýkací kolotoč

Osmnáctiletá zpěvačka Diana Loginovová vystupovala v ulicích Petrohradu mimo jiné s písněmi exilových umělců, kteří kritizují Putinův režim a jeho válku proti Ukrajině. V posledních týdnech byla několikrát za sebou zatčena a uvězněna a sociálními sítěmi se mezi ruskou mládeží poté začala šířit vlna solidarity.

Ještě v polovině října její jméno znal jen málokdo, teď se stává symbolem odporu ruské mladé generace proti putinovskému režimu - a to přestože o takovou pozici původně možná ani nestála. Zpěvačka a studentka hry na klavír Diana Loginovová vystupující pod pseudonymem Naoko začala se svojí skupinou Stoptajm vystupovat v petrohradských ulicích už během jara. Do jejího repertoáru patřily mainstreamové hity, ale také skladby od interpretů, které současné Rusko označuje jako „zahraniční agenty“.

Příkladem je píseň Družstvo Labutí jezero od ruského exilového rappera Noize MC (Ivan Alexejev). Ta byla v Rusku dokonce letos v květnu označená za „extremistickou“ a je tak trestné s ní veřejně vystupovat.

Text totiž jednak odkazuje na balet Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, který televize vysílala během pokusu o puč v roce 1991 a stal se symbolem státní převratu. A zároveň zmiňuje družstvo Ozero (Jezero), tedy uzavřenou komunitu chat vytvořenou nejbližšími spolupracovníky Vladimira Putina v 90. letech. „A to jsou lidé, kteří řídí Putinovo Rusko dodnes,“ popisuje v podcastu 5:59 rusista Jan Machonin.

Mladí lidé v Petrohradu společně s Dianou Loginovovou a její kapelou zpívají píseň Družstvo Labutí jezero:

Právě díky vystoupením s typově podobnými písněmi si skupina v čele s Dianou Loginovovou získala značnou oblibu. Záznamy z jejich koncertů v ulicích, tzv. streetů, se podle Machonina až „lavinovitě“ šířily mezi mladými na sociálních sítích a někteří je dokonce začali napodobovat.

Vystoupení s hity prodchnutými protirežimní tematikou ale hudebníkům procházelo jen několik měsíců, přesněji do poloviny října. Pak Dianu Loginovovou společně se členy její kapely úřady zatkly a soudy opakovaně poslaly na 13 dnů do vězení.

Nejdřív skončila za mřížemi za organizaci nepovoleného shromáždění. Poté dostala trest podle paragrafu o „diskreditaci armády“ - tedy opět 13 dní vězení a pokutu 50 tisíc rublů. Zpěvačka nicméně odmítá, že by chtěla svolávat shromáždění. Prohlásila, že vystoupením nechtěla diskreditovat režim, šlo jí prý o hudbu a o umění coby jediný jazyk, kterým se dnes dá v Rusku otevřeně mluvit.

„Dnešní systém, který určitým způsobem cenzuruje svobodnou kulturu, využívá toho, že je krátkodobě možné uvěznit lidi za přestupky,“ říká Machonin k postupu ruských úřadů. Loginovová se tak spolu s kapelou dostala do „zatýkacího kolotoče“.

„Je to taková situace, kdy se oddaluje její propuštění na svobodu. A režim - respektive tady prokuratura, která to ale stejně dělá na nějaký pokyn shora - vlastně přemýšlí, co s ní a s těmi dalšími dělat dál,“ říká rusista.

Režim má totiž na výběr ze dvou možností - obě jsou pro něj ale svým způsobem rizikové. Zaprvé může mladé hudebníky odsoudit za propagaci extremismu nebo něčeho podobného a poslat je do vězení na několik let. Tím ale hazarduje s náladami ve společnosti a s tím, že vzbudí nevoli v řadách mladých Rusů. A nebo je propustí. V takovém případě nicméně riskuje, že se Diana Loginovová nenechá zastrašit a vznikne třeba i protestní hnutí.

V neděli večer média - například server The Moscow Times - přinesla zprávy, podle kterých byla Loginovová a také kytarista Stoptajmu Alexandr Orlov po více než měsíci z vazby propuštěni. Podle nejmenovaných zdrojů stanice Echo Moskvy vzápětí zpěvačka opustila Rusko.

Rusista Jan Machonin v podcastu 5:59 upozorňuje také na reakce ruských analytiků a komentátorů. Podle některých dlouhá nerozhodnost úřadů u skupiny Stoptajm ukázala, že případ Putinův režim znervóznil. Obával se reakce mladé generace, která záležitost sledovala a část se dokonce rozhodla Dianu Loginovovou a její skupinu podpořit.

Objevila se videa, na kterých další pouliční umělci hrají zakázané písně. Někteří z nich - stejně jako mladá zpěvačka - skončili ve vězení. Několik desítek lidí se pak například postavilo do fronty u úřadu ruského prezidenta k podání žádosti na podporu členů Stoptajmu. A ve prospěch hudebníků se ozvala třeba bývalá kandidátka na prezidentku Jekatěrina Duncovová.

Případ Diany Loginovové tak podle Jana Machonina ukazuje, že ruská svobodomyslná kultura je pod povrchem stále přítomná. A to přesto, že po začátku plnohodnotné agrese na Ukrajině v roce 2022 značná část těchto umělců z Ruska odešla. Rusista připomíná, že nejrůznější kulturní instituce jako galerie nebo knižní veletrhy dostali do rukou lidé, kteří svobodnou kulturu nepodporují.

„Nějakou dobu se zdálo, že svobodomyslná kultura je mimo rozlišovací schopnosti režimu. Ale v poslední době se zjevně dostává pod tlak, trochu se to mění. Hraje v tom roli, že se zaktivizoval systém udávání, který vede k perzekucím,“ popisuje expert. Dnes je prý naprosto běžné, že „profesionální udavači“ v programech kulturních událostí vytipují „podezřelé“ osoby, veřejně na ně upozorní a pořadatel je následně z akce vyškrtne.

„Kultura je zaháněná hlouběji do podzemí, ale v každém případě existuje a žije. Myslím si, že případ Diany Loginovové je toho skvělým příkladem,“ dodává Machonin.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co víme o postojích mladých lidí v současném Rusku a o tom, jak nahlížejí na režim Vladimira Putina. A uslyšíte také, že zpívání na ulici jako forma protestu má v Rusku dlouhou tradici už z dob Sovětského svazu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.