Článek
Členové AfD mají nálepku extremistů a výslovně třeba nesmí na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Podobně se chová i soukromý podnikatelský sektor, který je vůči nim zdrženlivý. Podle svazu rodinných firem je ale s Alternativou pro Německo nutné začít konečně mluvit. Už proto, aby podnikatelé znali ekonomické plány strany, která je stále silnější.
Průzkum agentury INSA tento týden uvedl, že počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent. V květnu přitom tajná služba označila uskupení za prokazatelně pravicově extremistické.
Svaz rodinných firem tak podle deníku Handelsblatt upustil od dosavadní zásady – podle které demokratické kruhy s AfD zásadně nespolupracují a de facto ji mají bojkotovat. S celostátními preferencemi na úrovni 25 % a s rostoucím vlivem v regionech je to ale pro byznysmeny pořád složitější.
Obzvlášť to platí pro členy zmíněného svazu, který sdružuje firmy v rodinném vlastnictví. Tedy převážně menší podniky, které jsou často úzce spjaté s místem svého působení. Předsedkyně jejich sdružení Marie-Christine Ostermannová soudí, že bojkotování AfD – spojené s termínem „protipožární zeď“ – už prostě nedává smysl.
„Strany předchozí i současné vlády nedokážou řešit problémy až příliš mnoha lidí, a dokonce je prohlubují,“ řekla Ostermannová deníku Handelsblatt s tím, že spousta voličů si do AfD projektuje naděje na zlepšení. Rozptýlit je prý může jedině otevřená debata s politiky, ve které se ukáže, jestli se za frázemi AfD skrývá i nějaký obsah.
Ostermannová za svůj postoj nyní sklízí kritiku hned z několika stran. Vlivní poslanci Zelených Konstantin von Notz a Andreas Audretsch jsou přesvědčení, že šéfka svazu má vlastní politické ambice a sdružení zneužívá k prosazování své agendy. Odmítavý postoj zaujala i řada jiných byznysových hráčů.
Drogerie Rossmann obratem vystoupila ze svazu
Německý svaz rodinných podniků kvůli přístupu k AfD řeší první nepříjemnosti. Sdružení na protest opustilo i několik členů - v čele se sítí drogerií Rossmann. A třeba i společnost Vorwerk, která stojí za kuchyňským robotem Thermomix, se od sdružení hodlá distancovat.
Svaz si taky čas od času pronajímal prostory v berlínské pobočce Deutsche Bank, kde hostil vlivné členy a politiky. V momentě, kdy se na seznamu budoucích hostů objevil zástupce AfD, prý ale banka nájemní smlouvu vypověděla.
Se zjištěním přišel deník Handelsblatt, kterému to ale nikdo oficiálně nepotvrdil. Přední německé koncerny ale vůči AfD bývají obecně důraznější než menší firmy. Jedním z důvodů může být i jejich menší závislost na regionální politice, ve které se pomalu přepisuje mapa Německa.
AfD totiž čelí hned v několika spolkových zemích podezření, že je napojená na krajní pravici. A to hlavně na území bývalé NDR, kde má zároveň i nejsilnější podporu. Hned dva východní regiony čekají příští rok volby a strana tam v preferencích atakuje hranici čtyřiceti procent.
Svůj postoj vůči Alternativě pro Německo tak přehodnocují i jiní. Brzkou změnu už avizoval vlivný svaz středně velkých podniků BVMW. „Nedá se říct, že by strategie s protipožární zdí byla zrovna úspěšná,“ řekl serveru The Pioneer výkonný ředitel sdružení Christoph Alhaus.
Manažeři německých středních podniků se prý v názorech ohledně AfD rozchází a svaz na to musí reagovat. V některých regionálních pobočkách ostatně s lidmi z Alternativy pro Německo alespoň ojediněle jedná.
Názor na AfD se může odvíjet i od velikosti firmy
Představitelé největších byznysových sdružení i koncernů jsou zatím pevní. Alternativu pro Německo kritizují nejen kvůli rozdílnému pohledu na fungování demokracie, ale i její ekonomické agendě.
Naplnění volebního programu AfD by prý bylo „katastrofou pro německé hospodářství“ – jak to před časem okomentoval šéf německého svazu průmyslu Peter Leibinger.
V první řadě tím narážel na volání po odchodu z Evropské unie, kterým by se Německo odstřihlo od společného trhu. Vedle drtivých dopadů na export se k tomu přidávají i otázky, jakou měnou by pak Němci chtěli platit, a kde by hledali nové obchodní partnery.
Svou roli v odmítavém postoji vůči AfD hrají i historické konotace a německá snaha o poučení se z minulosti. Někdejšímu vzestupu nacismu ostatně napomohla právě i podpora ze strany vlivných podnikatelů a průmyslníků.
Na druhé straně jsou ale jednoduchá fakta: členové AfD sedí na zastupitelstvech, na radnicích, a v německém parlamentu už tvoří druhou největší sílu. Alternativa pro Německo tím získává stále větší vliv třeba na územní rozvoj anebo na rozdělování obecních zakázek.
A při pohledu na předvolební průzkumy se nedá vycházet z toho, že by měl její vliv v dohledné době polevit. Pravdou může být spíš opak.
