Je potřeba se připravit na jiné scénáře, než očekává končící vláda, říká Zahradil k Ukrajině

Ministerstvo zahraničních věcí čeká změna kurzu. Do jeho vedení totiž v nové vládě zřejmě usedne vyslanec strany Motoristé sobě. Jen ještě není jasné, který to bude. Kdo se nakonec stane novým šéfem diplomacie?

Hostem Ptám se já je poradce Motoristů a bývalý europoslanec Jan Zahradil.

Na Ministerstvo zahraničních věcí, které má připadnout Motoristům, by měl aktuálně jít jejich předseda Petr Macinka. Ten se dnes v poledne setkává na Hradě s prezidentem Petrem Pavlem v rámci dalšího kola pohovorů s nominanty na příští ministry.

Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie s hlavou státu probírat i výhrady týkající se poslance Motoristů Filipa Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministrovi zahraničí. Strana ho později jako údajné vstřícné gesto navrhla místo Petra Macinky na životní prostředí.

Prezident ovšem trvá na tom, že Turek není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Podle Motoristů je ale Filip Turek z právního hlediska bezúhonný, a zůstává tedy kandidátem strany do vlády.

Petr Pavel se setkává s kandidáty na ministry vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů od minulého pátku. S Filipem Turkem má hovořit v pondělí.

Jak Motoristé vyřeší jméno nového ministra? Jaká bude v příštích letech česká zahraniční politika? A v čem přesně se změní?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Je podle vás už definitivní, že se ministrem zahraničních věcí stane Petr Macinka? – Je to nominace Motoristů. Vypadá to, že pokud se něco nestane ještě během těch schůzek na Hradě, že to tak dopadne. A možná to dopadne dokonce tak, že Ministerstvo zahraničních věcí nebude jediné ministerstvo, které bude Petr Macinka řídit.

2:00 Kde vznikl nápad Motoristů prohodit původní nominace? Protože až do minulého týdne byl jasným nominantem na post ministra zahraničních věcí Filip Turek. – Nesedím ve vyjednávacím týmu, nejsem ani člen Motoristů. Radím jim, jak jste správně řekla, v zahraničněpolitických otázkách. Nicméně to beru tak, že je to ústupek panu prezidentovi, který opakovaně vyjadřoval velké pochybnosti nad angažmá Filipa Turka na Ministerstvu zahraničních věcí. Takže dospěli k názoru, že změní nominace. A protože zřejmě je pro ně důležité, aby Filip Turek jako výrazná tvář Motoristů opravdu zasedl ve vládě, aby tam za Motoristy seděli lidé, kteří mají politický mandát, tak to udělali takhle. Mně to nijak žíly netrhá. Myslím, že obě varianty jsou možné.

4:00 Jak pravděpodobné podle vás je, že se Filip Turek ministrem životního prostředí, tedy té náhradní verze, stane? Protože prezident Petr Pavel dnes ráno říkal na setkání s novináři, že z jeho pohledu je to málo pravděpodobné. – Nevidím do hlavy pana prezidenta, nevidím ani do hlavy jeho přátel po boku. Takže nevím přesně, kam se to bude v příštím týdnu ubírat. Uvidíme. Pokud by skutečně pan prezident zablokoval jakoukoliv nominaci Filipa Turka do jakékoliv vlády, tak by to asi vztahy mezi prezidentem a vládou na samém začátku nevylepšilo.

4:30 Jaké jsou varianty dalšího postupu Motoristů? Pokud by se tohle, co tedy asi zřejmě nastane, stalo? – Myslíte, kdyby pan prezident zablokoval Filipa? Tak máme tady situaci z roku 2018, kdy to byl pan prezident Zeman, který odmítl jmenovat jednoho navrženého ministra. Pan Hamáček potom jako ministr vnitra řídil asi tři měsíce Ministerstvo zahraničních věcí. Tak to je jedna možnost, že po určitou dobu by jeden ministr, zřejmě tedy Petr Macinka, asi řídil obě ministerstva. Byla by tam asi důležitá role náměstků.

5:00 Druhá možnost, a to teď skutečně fantazíruji, je, že Motoristé odmítnou do vlády úplně vstoupit, že ji budou třeba jenom podporovat nebo tolerovat. Třetí možnost, kterou bych také ještě úplně nevyloučil, je, že v nějakém horizontu se třeba ministerstva prohodí, že se změní koaliční smlouva a že třeba Ministerstvo zahraničních věcí připadne někomu jinému. Teď mi nejpravděpodobnější připadá, pokud nastane ta situace, první varianta. To znamená jeden člověk, nominant Motoristů, v tomto případě Petr Macinka, by řídil obě ministerstva dočasně. Hledalo by se nějaké řešení. Možná že čas by tu atmosféru trochu uhladil nebo zklidnil, že třeba za měsíc, za dva nebo za tři by to vypadalo trochu jinak.

6:00 Budou Motoristé jednoznačně trvat na tom, že tam Filipa Turka stůj co stůj chtějí? – Myslím, že nemohou ustoupit z toho, že jedna z jejich nejvýraznějších tváří, čestný prezident, člověk, který přinesl desítky tisíc hlasů, bude úplně odstaven, postaven mimo hru. Před deseti dny si asi nikdo taky nepředstavoval, že najednou dojde k takové křížové změně těch nominací. Takže nechme to vývoji. Čas je v tomto případě vždy mocný lékař, ono se to nějak utřepe.

6:30 Prezident už mluvil o tom, že počítá s tím, že by ta situace mohla skončit kompetenční žalobou. Budou to případně Motoristé po Andreji Babišovi chtít? – Zatím jsem nic takového nezachytil, ale ve vzduchu to víří, samozřejmě.

8:00 Jaký bude Petr Macinka ministr? – Petra Macinku znám podstatně déle než Filipa Turka. Petra Macinku znám léta, je to blízký spolupracovník Václava Klause ještě z doby, kdy byl Václav Klaus prezidentem. Tam nasával nepochybně určité praktické zkušenosti, takže mohu říct, že po technické, organizační stránce s dobrým týmem náměstků by to ministerstvo zvládl. A politicky asi jeho názory nejsou nijak tajemné. Je to eurorealista nebo euroskeptik. Navíc máme mantinely toho, co bude vláda nebo ministr zahraničí dělat, dané programovým prohlášením. Takže předpokládám, že se ho určitě bude držet.

10:00 Není trochu problém jeho vulgární komunikace na sítích, zkrotí ty emoce? Nebo to bude psát jako ministr dál a budeme číst vulgarity na jeho sociálních sítích? – To nám ukáže čas. – Vy z toho nejste nervózní? – Nejsem. Myslím, že je zapotřebí ty věci vždycky oddělovat. Když se podíváte na historii evropské politiky a podíváte se na různé vlády evropských zemí a zjistíte, kdo tam třeba zasedl na nějaký důležitý post, tak potom zjistíte, že ti lidé mají za sebou různou, docela bouřlivou minulost.

12:00 A jak vnímáte video, ve kterém Petra Macinka vyzýval ke spálení vlajky EU? – Zase je to výrok, který patří do koloritu sociálních sítí. A nemyslím si, že je to diskvalifikační výrok.

16:00 Jaká bude zahraniční politika pod vedením Motoristů? – Je asi zapotřebí přestat trochu s moralizováním nebo se zdůrazňováním hodnotové stránky politiky a spíš se trochu obrátit směrem k pragmatické zahraniční politice. Když se podíváte na rozpočet Ministerstva zahraničních věcí, tak zjistíte, že ekonomická diplomacie je tam bita, že v kapitole ekonomické diplomacie jsou finanční prostředky minimální. Naopak za pana Lipavského šlo hodně na PR, na komunikaci. Na to je zapotřebí se podívat, na nějaké finanční toky.

17:00 A potom priority, když si přečtete vládní prohlášení, tak jsou jasné. A pro první měsíce vlády jich je několik: obnova středoevropské spolupráce, to už jsme teď pozorovali na parlamentní úrovni. Nastartování nebo restartování vztahů se Spojenými státy, které v tuto chvíli podle mě jsou spíš na nule. A potom ekonomická diplomacie, nějaká koordinace s Úřadem vlády ve věci Evropské unie. A je tam taková zajímavá věta, na kterou se mě už spoustu lidí ptalo: dobré nebo alespoň standardní vztahy se všemi klíčovými mocnostmi. Tak na to vždycky odpovídám, že dokud tady je ozbrojený konflikt na Ukrajině, tak to se samozřejmě nevztahuje na Rusko.

20:00 Jaký byl vůbec ministr zahraničí Jan Lipavský? Vy ho hodně kritizujete. – On se hodně vyžíval v twitterové diplomacii. To bylo deset tweetů za den. Takových hodně moralistních výkřiků: Stojíme za Ukrajinou. – Trump je schopen jich postovat za den mnohem víc. – Lipavský hodně přetížil podle mě tu zahraniční politiku tím tématem Ukrajiny, čímž neříkám, že od toho máme ustupovat nebo že Česká republika má odstoupit od podpory Ukrajiny, ale je zapotřebí se připravit na nějaký scénář B. Na to, co třeba nastane, pokud se Spojené státy s Ruskem dohodnou na nějakém řešení. Jak my se k tomu v Evropě postavíme? Jestli budeme ti hardlineři, kteří spolu, řekněme, s Pobaltím budou říkat: Ne, ne, ne, takhle to nesmí být, my s tím nesouhlasíme. Anebo jestli půjdeme na nějakou variantu nějakého kompromisu s některými jinými evropskými zeměmi. A to mám pocit, že třeba pan Lipavský si tuto možnost vůbec nepřipouštěl a neotvíral si nějaké alternativní řešení, nějaký alternativní scénář.

23:00 Vy máte tedy pocit, že jste dostali mandát od veřejnosti, abychom šli spíše třeba slovenskou a maďarskou cestou? – Neříkám, že přímo slovenskou a maďarskou cestou. Ale abychom nepřetížili českou zahraniční politiku Ukrajinou. A abychom se připravili na to, že může dojít k nějakému řešení, které nebude tak úplně v souladu s tím, co si třeba představovala odcházející vláda. Která pořád říká, že Ukrajina musí získat všechno okupované území zpět, že jedinou cestou k míru je definitivní porážka Ruska. Ty slogany bych tady mohl jmenovat jeden za druhým. A ono to vypadá, že to tak úplně nebude. Že pokud dojde k nějaké mírové dohodě, tak Ukrajina nezíská kontrolu zpět nad všemi okupovanými územími, že tam bude nějaká dočasná, možná i právně nekodifikovaná varianta.

23:30 Vždy vzpomínám příklad severního Kypru, kdy Kypr jako ostrov má určitou část, která není pod kontrolou kyperské vlády. A na tyto scénáře je zapotřebí se připravit. A můj převládající pocit je, že dosavadní vláda a ministr Lipavský se na ně nepřipravovali.

25:00 Kdo je náš největší nepřítel? Kdo je největším ohrožením bezpečnosti Česka? – V tuhle chvíli to vypadá, že nevyzpytatelné Rusko. Je zapotřebí dobře studovat, co vlastně mají za lubem. Ale nejsem tak úplně přesvědčen o narativu, a to je taky věc k diskuzi, že cílem Ruska je znovu ovládnout všechny své satelity střední a východní Evropy. Nebo že Rusko, pokud nebude zastaveno na Ukrajině, provede vojenskou invazi do střední Evropy. – Neříkají to ale sami ruští představitelé? – Nemyslím, že to říkají. To neznamená, že to tak nemůže být. Ale myslím, že je zapotřebí spíše studovat, jak se k tomu postaví evropské státy.

27:00 Jaká by měla být česká politika vůči Ukrajině, muniční iniciativě? – Teď vám řeknu svůj osobní názor. Myslím, že muniční iniciativa by mohla a měla nějakým způsobem pokračovat do doby, a to je důležité, než se najde nějaké smluvní řešení. Protože my nevíme, jestli součástí smlouvy mezi Spojenými státy, Ruskem a eventuálně Evropskou unií nebude třeba také podmínka zastavení dodávek zbraní bojujícím stranám.