Plány ANO k důchodům jsou popřením matematiky, říká ekonom

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun.

To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.

Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS).

Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Národní rozpočtová rada měla k rozpočtu připomínky, ale nebyly tak zásadní, že byste psali, že se ten rozpočet celý musí přepracovat, že je nepoužitelný. Tak jak vnímáte avizované rozhodnutí Poslanecké sněmovny, že vrátí vládě rozpočet k přepracování? – My jsme řekli, že ten návrh odporuje logice zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A to zejména v tom, že překračuje výdajové limity, které byly schváleny na základě toho, jak je na příští rok nastaveno takzvané strukturální saldo rozpočtu. Z tohoto pohledu jsme to kritizovali.

1:30 A co říkáme na to, že rozpočet bude pravděpodobně vrácen? Zkrátka to bude nějaké politické rozhodnutí. A pak dosluhující vláda, pokud ho bude ještě skutečně přepracovávat, má šanci naše připomínky plně zapracovat ve smyslu zkrátit přebytečné výdaje tak, aby se rozpočet vešel do těch výdajových limitů.

2:00 Vy jste kritizovali to, že to, s čím počítal rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, nebylo kryto státním rozpočtem. Pak třeba kreativní přehazování miliard, peníze schované za obranné výdaje, které podle vás takové nebyly. Ale Alena Schillerová coby budoucí šéfka státní kasy má připomínky úplně jiné. Tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 95 miliard korun a že nejpozději v září nebude na důchody. Je to pravda? Nevšimli jste si tak zásadní věci? – Určitě jsme to nepřehlédli, samozřejmě. Čili vůči tomuto tvrzení mi nezbývá než se ohradit. Když přijde návrh rozpočtu, tak my se přesně díváme hlavně na ta velká čísla, to znamená typicky na důchody, jestli to opravdu sedí. Protože my si děláme svoje odhady a projekce. Evalujeme to, co přichází v návrhu rozpočtu. A v návrhu na příští rok jsou podle nás výdaje na důchody spočítány správně. Na rozdíl třeba od loňského roku.

3:00 Takže je to lež, že nebude v září na důchody, podle toho stávajícího rozpočtu? – Podle nás to sedí. Nebudu hodnotit, jestli někdo účelově lže, nebo nelže, nebo jenom vytáhl nějakou tabulku. – Když jsem poslouchala bývalého premiéra a bývalého šéfa České národní banky Jiřího Rusnoka, tak říkal, že toto jsou velmi nebezpečné výroky. Protože důchody jsou mandatorní výdaje a bude na ně vždy. I kdyby nebylo na cokoliv jiného. – Přesně tak. Samozřejmě mandatorní výdaje vychází z platné legislativy. A u důchodů je to ještě tím silnější. Když někdo řekne, že stát nebude mít po třetí čtvrtině příštího roku na důchody, tak tím straší zejména právě tu skupinu, které se výplaty důchodů týkají. To si někdo zahrává s ohněm, když vypouští takové věci. A samozřejmě to není pravda. Stát si v úplně nejhorším případě prostě půjčí víc peněz.

6:00 Ptali jste se hnutí ANO, kde na to přišli? Kde vzali tu svoji tabulku? Protože oni současně hovoří o tom, že se státní úředníci báli končící vlády Petra Fialy, že museli předkládat falešné údaje. A teď na základě toho, že jim hnutí ANO nabízí, že už se bát nemusí a mohou konečně mluvit pravdu, dostal ANO tuto tabulku. – Původ té takzvané kouzelné tabulky je opravdu záhadný. Jen abych ve zkrácené verzi řekl, jak vlastně probíhá sestavování rozpočtu technicky: Rozpočet se sestavuje, připravuje v několika takzvaných bězích. Na začátku jsou nějaké schválené výdajové limity a pak přijdou jednotlivé resorty s nějakými návrhy na to, jaké by chtěly mít výdaje. A teď se to musí sladit s těmi výdajovými limity. Čili nutně tam musí docházet k nějaké prioritizaci. A dokážu si představit situaci, že každý resort si ty výdaje takzvaně nadstřelí, aby s tím pak bylo možné nějak pracovat. A my vlastně vůbec nevíme, z kterého toho takzvaného běhu ta tabulka pochází.

7:00 Jestliže někdo ví, odkud ta tabulka pochází, respektive z jakého časového okamžiku, tak nechť to řekne. Pak se rozptýlí nějaké pochybnosti o tom, kde se ta čísla vlastně vzala.

9:00 A jaký máte pocit z toho, že má efekt vaše obrana, to, co říkáte jako Národní rozpočtová rada? Protože pokud jste to poslancům vysvětlili, ale oni říkají pořád to stejné, jde o marný boj. – Z mého pohledu je to čistá politika. My to čteme tak, že v tuhle chvíli tam de facto ani úplně nejde o podstatu rozpočtu, ale spíš o to, kdo nakonec vyjde v očích voličů z toho souboje jako vítěz a kdo jako poražený. A to už je opravdu něco, co nedokážeme ovlivnit.

12:00 Na jaký schodek se máme příští rok připravit? – Návrh programového prohlášení nové vlády se stal veřejně dostupným, takže jsme si na základě toho dělali odhad, kdyby se ze dne na den stoprocentně realizoval ten program, o kolik by se zhruba navýšily výdaje, a tím pádem i schodek státního rozpočtu. A jsme někde na sumě 80 až 100 miliard korun ročně. Pokud se dnes bavíme, že schodek na příští rok by měl být 286 miliard, včetně výjimkových výdajů, tak se v podstatě můžeme přiblížit až k sumě 400 miliard korun.

13:00 A samozřejmě pokud máme brát vážně i ty proklamace, které jsme do určité doby chápali jako předvolební, ale zatím to vypadá, že se od nich neustoupilo, to znamená zejména demontáž opatření v penzijním systému, tak se veřejné finance budou zase posouvat směrem k neudržitelnosti.

14:00 Když jsem se tady ve studiu dlouho před volbami bavila s Alešem Juchelkou, který se možná stane příštím ministrem práce a sociálních věcí a který tyhle změny prosazuje, o tom, kde na to příští vláda vezme, tak říkal, že jednak vyšším hospodářským růstem a pak vyšší porodností, která to zachrání. Vy jste ale psal ve svém komentáři, že to je naprosto nereálné. – To vlastně znamená popření matematiky. Protože my jsme si dělali samozřejmě v naší zprávě o dlouhodobé udržitelnosti nějaké alternativní scénáře. Pracovali jsme tam i s tím, že by se najednou mávnutím kouzelného proutku zvýšila plodnost z aktuálních 1,37 dítěte na téměř 2,5, což byl vrchol v sedmdesátých letech. Což je vlastně jeden z parametrů, který ovlivňuje porodnost. A samozřejmě nám z toho vychází, že to nijak zvlášť nepomůže. Pomůže to maximálně trošku na tom dlouhém konci, to znamená za 50 let. Ale v krátkodobém až střednědobém horizontu to udržitelnost veřejných financí ještě zhorší.

14:30 Protože pokud vyvoláte nějakou další vlnu porodnosti, tak to znamená, že budete potřebovat zvýšené výdaje na kapacity školek, škol, případně vám vzrostou zdravotnické výdaje nad úroveň toho základního scénáře a tak dále.

16:00 A ještě poznámka, co se týká spoléhání se na ekonomický růst. Samozřejmě my už v těch scénářích s ekonomickým růstem počítáme čili to by muselo dojít k nějakému neočekávanému zněkolikanásobení tempa hospodářského růstu. Což zase není pravděpodobné. Protože my už nejsme ta low-income economy, která obecně má tendenci růst rychleji. Ale my už se blížíme k rozvinutým ekonomikám a jejich charakteristikou je, že naopak rostou pomalu nebo pomaleji než ty, co vycházejí z nízkých úrovní.

16:30 Takže tohle je zaprvé popření matematiky, co se týče spoléhání na vyšší plodnost, a tedy porodnost. A zadruhé by to bylo zcela v rozporu nejen s ekonomickou teorií, ale hlavně s praxí, kterou vidíme několik desítek let, možná už i století nazpátek.

21:00 Co budete už příští rok na tom příštím rozpočtu z vašeho pohledu nejvíc sledovat? – Očekával bych, že budou naplňovány předvolební sliby, které jsme slýchali od různých subjektů, zejména na výdajové straně. V podstatě se těším na to, až se schodek vyřeší tím, že škrtneme dotace těm takzvaným politickým neziskovkám. Pak se těším, až zrušíme inkluzi, stopneme Green Deal, případně podporu Ukrajiny. Tak předpokládám, že až se všechno tohle zrealizuje, což jsem pochopil z předvolebních slibů, tak rozpočet skončí v přebytku. Samozřejmě si dělám trošku legraci – Cítím v tom trošku hořký humor, pane Musile. – Ale předvolební sliby se mají plnit nejen o Vánocích. – Tak aby se ale nezačalo plněním předvolebních slibů, jako je demontáž změn v důchodovém systému. – Toho se samozřejmě obávám mnohem více.

23:00 Pokud náhodou nevyjdou ty sliby, které jste teď zmínil, tedy že by se ušetřily desítky nebo stovky miliard tím, že škrtneme inkluzi, Green Deal a podobné věci, máme počítat se zvyšováním daní? Bude to něco, co bude nevyhnutelné? Nebo to není nevyhnutelné? – Pokud si voliči přejí rozsah služeb, které dostávají od státu, potažmo veřejného sektoru v takovém rozměru, jaký je, tak to jinak nepůjde. To je matematika a jiná možnost není. – Takže někomu nějaké daně budou muset vzrůst. – Ano, je jenom otázka kdy.