Babiš hrál o čas. Střet zájmů mu bránil i v účasti na důležitém summitu

Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně říkal, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince. Svůj záměr avizoval už v listopadu, aniž by měl v tu chvíli jistotu, že bude oficiálně premiérem a jmenována bude i vláda.

Nyní už tuto jistotu má. Poté, co ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá holdingu Agrofert, aby tak vyřešil svůj střet zájmů, ho prezident Petr Pavel v úterý jmenuje do funkce.

Pro Babiše je případná účast na bruselském summitu zásadní. Důvod je jasný: symbolika i politický efekt. „Je to pro něj politicky velmi významné. Vždycky chtěl být tím, kdo je vidět s velkými státníky, kdo si třese rukou s francouzským prezidentem Macronem a dalšími lídry větších unijních zemí,“ řekl redakci výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek.

Účast má pro Babiše ale i osobní rovinu: půjde o návrat na pomyslný evropský dvůr. „Summit Evropské rady, kde se schází 27 lídrů bloku, nastavuje další směřování EU a řeší ta nejdůležitější dlouhodobá témata. To je zkrátka něco, kde chce být vidět. Svým způsobem je to pro něho uznání na nejvyšší mezinárodní úrovni, ukáže, že je zpět,“ dodal analytik.

Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i ostatní členy jeho kabinetu. Pavel ve čtvrtek ráno uvedl, že by k tomu mohlo dojít v následujícím týdnu po jmenování Babiše.

„Aby nový premiér odjel na summit, musí už sedět celá vláda ve Strakově akademii,“ vysvětluje Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost odcházejícího šéfa vlády Petra Fialy (ODS) a jeho pravá ruka na předešlých bruselských summitech.

Jednotlivý stát, tedy i Česko, totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční vlády. Samotné jmenování premiéra nestačí - bez ministrů totiž vláda fakticky neexistuje a jmenovaný premiér nemá plné exekutivní pravomoci. Na summitu se přitom přijímají závěry a závazky, které platí pro celý stát, a ty může nést jen kompletní kabinet, byť klidně v demisi.

Proto v roce 2021 do Bruselu odjel ještě Babiš jako premiér v demisi, zatímco nově jmenovaný premiér Fiala musel čekat, až vznikne celá jeho vláda. Stejné pravidlo platí i letos.

Fialovi před čtyřmi lety prosincový summit EU utekl doslova o vlásek. Někdejší prezident Miloš Zeman ho sice jmenoval premiérem 28. listopadu, ale kompletní vláda vznikla až 17. prosince. Na zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu 16. prosince, tak nakonec odjel právě ještě Andrej Babiš jako premiér v demisi.

O dny tak půjde i nyní a Babiš na summit pojede pouze tehdy, pokud jeho vláda vznikne včas. V opačném případě čeká Fialu jeho bruselská derniéra. S Pojarem po boku. Ten ale uvedl, že z pohledu země je vždy výhodnější, když na summit jede už nový premiér. „Přeci jen má už jiný mandát pro vyjednávání,“ poznamenal.

Že Babiš bere summit vážně, naznačuje i to, že už tento týden absolvoval v Praze společný oběd se všemi velvyslanci zemí EU při příležitosti končícího dánského předsednictví.

Podle informací z jeho okolí navíc šéf ANO znovu sází na Milenu Hrdinkovou, zkušenou odbornici na evropskou agendu, která by měla být jednou z klíčových postav jeho bruselského týmu. Agendu dobře zná, kontakty má, shodují se zdroje redakce.

Babiš ji proto chce jako svou hlavní odbornici pro EU, možná i jako opětovnou „šerpu“. Právě tato role je v Evropské radě klíčová. Premiér přijíždí na summit už s dojednanými liniemi. „Šerpové mezi sebou ladí red lines, kompromisy, stanoviska,“ popsal Pojar, který tuto roli vykonával po čtyři roky pro Petra Fialu.

Během roku se evropští lídři sjíždějí do Bruselu na několik summitů, přičemž ten prosincový má zvláštní prestiž a důležitost. „Je hutnější, uzavírá předsednictví a často i celý politický rok,“ připomíná Pojar. Letos tomu nebude jinak: řešit se bude financování Ukrajiny, využití zmražených ruských aktiv či otázky konkurenceschopnosti nebo migrace.

Právě finance pro Ukrajinu budou patrně největší třecí plochou summitu. Vzhledem k tomu, že Babiš několikrát zopakoval, že by se pomoc Ruskem napadené země měla financovat prostřednictvím Evropské unie, se ale nedá očekávat, že by právě on zablokoval společné řešení.

Další zásadní téma představuje víceletý finanční rámec EU. Babiš už léta staví svůj domácí politický obraz na představě obránce českých peněz. Bude se tak chtít ukázat jako ten, kdo „hlídá české miliardy“.

„Je to začátek debaty o tom, jaké budou poměry financí, kolik na co půjde peněz a jaké budou priority,“ uvedl analytik Martin Vokálek. České priority pak budou patrně směřovat k ochraně kohezních fondů a zemědělských dotací.

Ani v této debatě ale nelze očekávat výraznou českou rétoriku. „Nemyslím si, že Česko bude mít vyhraněnější pozici než jiné státy. Jsou tam země, které vedou tyto debaty mnohem razantněji,“ sdělil redakci diplomatický zdroj.

I přes to je summit pro Babiše příležitostí ukázat doma i venku, že stojí v centru dění. A zároveň první okamžik, kdy uvidí, jaké postoje k němu zaujmou ostatní státníci.

„Bude důležité, aby ho ostatní rovnou neházeli přes palubu a nestigmatizovali,“ říká Vokálek. Pokud se mu podaří reprezentovat zemi bez kontroverzí a zároveň se nezamknout v izolaci s Maďarskem či Slovenskem, může si vyjednat lepší pozici pro další měsíce.

V neposlední řadě by Babišova účast na elitní evropské schůzce mohla být i vzkazem směrem do Francie, kde ho Národní finanční prokuratura vyšetřuje kvůli nákupu vily v Mougins na jihu země. Úřad má podezření, že došlo k praní špinavých peněz a k daňovým únikům.

Babiš opakovaně označil informace o vyšetřování za nesmysl, transakce podle něj byla legální. Jeho návrat na unijní „Olymp“ by nicméně mohl vyslat francouzské prokuratuře jistý vzkaz, tedy ukázat jí, že je opět v klubu mocných, po boku francouzského prezidenta a dalších politických hráčů kontinentu.

Prokuratura nicméně před nedávném uvedla, že ani Babišovo jmenování do čela české vlády by nemělo být překážkou pro pokračování vyšetřování.