Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zlákala ji nabídka investice v době inflačních strašáků. Tak začal případ šestašedesátileté seniorky ze Svitav, která podvodníkům poslala přes 1,8 milionu korun. Na Jarmilu Kováčovou na podzim roku 2020 vyskočila internetová reklama. „Inflace vám žere úspory, my vám je zhodnotíme. Nenaleťte internetovým podvodníkům. My vám dáme osobního poradce, který vám poradí s investováním,“ vzpomíná na podvodnou nabídku Kováčová, která se stala obětí kyperské společnosti eXcentral.
Podvodná firma nelegálně nabízí investice na internetové platformě. Přístup lidem zařídí bez smlouvy pouze s podmínkou, že uvedou údaje k bankovnímu účtu. „Ze začátku tam byly mírné zisky a pak mi začaly chodit e-maily, abych doplnila finanční prostředky, že jsou mé obchody v ohrožení. A už jsem byla v pasti,“ říká Kováčová, která ze začátku do podvodné firmy vložila 250 eur (6 tisíc korun). Postupně na účet připsala více než 1,8 milionu korun.
Později Kováčové začali telefonovat osobní poradci z firmy, kteří ji naváděli k vložení dalších finančních prostředků. „Vždycky jsem slyšela jen nějaký smích a hluk, jako by volali z nočního klubu. To se mi už nezdálo. Ptala jsem se jich, jestli nevolají náhodou z Marsu. Odpověděli, že se jen těší z toho, když vyjde obchod,“ dodává Kováčová, že si v tu chvíli řekla, že jí to za to nestojí a nebude dále pokračovat. „Jako by mi četli myšlenky, začali mi posílat maily, ať doplním finanční prostředky, takže já už ani neměla možnost to ukončit.“
Policie jí údajně nepomohla
V červnu 2021 oslovila Kováčovou Kateřina Svedinková. Další podvodnice, která si hrála na investiční poradkyni. Opakovaně klientce volala s informacemi, že málo vydělává a že se odteď o její finance bude starat. Radila jí, aby investovala do měnových párů indexu ropa. Poté, co podvodníci Kováčové poněkolikáté vyluxovali kompletně účet, obrátila se na svou banku a Krajské ředitelství policie (KŘP) Pardubického kraje, kam případ spadl.
Podle Kováčové ale policie odmítla situaci řešit. Podnět tak podala také na kyperskou policii, odkud firma eXcentral pochází. Ta jí potvrdila, že se jedná o podvod, podporu jí ale neposkytla. A to z důvodu, že není občankou Kypru.
Redakce se obrátila na KŘP Pardubického kraje, odbor však odmítl kvůli ochraně osobních údajů informace poskytnout. „Pokud vám informace poskytla osoba zúčastněná na případu, obraťte se na ni, případně ona na vyšetřovatele v rámci trestního řízení,“ říká tisková mluvčí KŘP Markéta Janovská.
Jak postupovat, pokud se stanete obětí investičního podvodu
Pokud někdo zjistí, že naletěl na investiční podvod, Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) doporučuje:
- Neprodleně kontaktovat policii (např. místně příslušné krajské ředitelství, nebo v případě závažného podvodu se obrátit přímo na NCOZ).
- Uchovat veškerou komunikaci, nabídky, smlouvy, převodní doklady, výpisy z účtů - tyto věci jsou důležité pro dokázání trestného činu.
- Čím dříve poškozený oznámí podezření, tím lépe. Včasné oznámení může zabránit tomu, aby prostředky byly dále převáděné, rozptýlené nebo vybrané.
- Poskytnout co nejvíc informací o nabídce, o osobách, se kterými se komunikovalo, či o účtech, na které šly platby.
Ztracené investice si vybojovala zpět
Přesto se podvedené seniorce povedlo získat část investovaných peněz zpět. A to z důvodu, že firma eXcentral porušila povinnosti, když Kováčovou zařadila mezi profesionální investory. Pomohl jí kyperský ombudsman, který Kováčové poslal takzvaný bianco papír. Jedná se o potvrzení, které musela rodačka Svitav závazně podepsat a souhlasit s verdiktem, že jí firma pošle zpět 65 tisíc eur (1,5 milionu korun). Ovšem s podmínkou, že už po firmě nebude nic vymáhat a že se s nimi nebude soudit.
V současnosti se Kováčová stále domáhá vrácení zbylých pěti tisíc eur (více než 120 tisíc korun). V říjnu 2025 podala na společnost eXcentral již druhé trestní oznámení s novými skutečnostmi. Policie však její případ opět zamítla. Kováčová se tak obrátila na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) se stížností na jednání KŘP Pardubického kraje na územním odboru Svitav. GIBS i NCOZ případ začátkem prosince uzavřely s oznámením, že nejsou příslušné k projednání věci.
Redakce má od oběti podvodu k dispozici dokumenty týkající se trestního oznámení na podvodnou firmu, bianco papír i vyrozumění od KŘP Pardubického kraje, GIBS a NCOZ.
eXcentral zaplatila pokutu za porušení pravidel
O investičních podvodech na svém webu informuje řada institucí. NCOZ připravila pro Policii ČR preventivní kampaň Nebuď labuť. Česká národní banka (ČNB) pravidelně aktualizuje seznam subjektů, které mají oprávnění poskytovat finanční služby v ČR. Podvodná firma eXcentral, která má původ na Kypru, ale pod regulované subjekty v Česku nespadá. Obchodník je tedy oprávněn poskytovat investiční služby v Česku pouze přeshraničně.
„Při přeshraničním poskytování služeb není ČNB oprávněna vykonávat dohled nad obchodníkem, k výkonu dohledu nad jeho činností i v České republice je oprávněn výlučně orgán dohledu domovského členského státu, jímž je CySEC,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí a dodává, že ČNB za škody klientů neručí.
CySEC je kyperská komise pro cenné papíry, jejíž úkolem je udělovat a odebírat licence a provádět kontroly. Komise firmu eXcentral za porušení pravidel v minulosti již sankcionovala, a to ve výši 290 tisíc eur (přes 7 milionů korun). Důvodem bylo, že obchodníci plně nedodržovali licenci pro investiční služby a klientům poskytovali nepřesné informace. Vychází to z rozhodnutí CySEC, které kyperský regulační orgán zveřejnil v roce 2022.
„Lidé by měli být opatrní zejména u produktů, které slibují neobvykle vysoké zhodnocení investice a nejsou regulované. Například neveřejné alternativní fondy, svěřenské fondy mimo dohled regulátora (ČNB),“ doporučuje Jaroslav Ibehej, mluvčí NCOZ. A dodává, že mezi časté podvody také patří, když podvodník využívá agresivní marketing nebo přesvědčovací techniky typu „omezený počet míst“ či „garantované výnosy“.
Finančních podvodů přibývá
Podvodníci lákají nejčastěji na podvodné investice nebo výhodné zhodnocení financí. A podvodných případů rok od roku přibývá. Podle firmy Gen Digital (dříve Avast) oproti loňskému roku stoupl měsíční průměr zablokovaných útoků finančních podvodů v Česku o 57 %. Z více jak osmdesáti procent pochází většina finančních podvodů z webů. Podle tiskového mluvčího Pavla Klimeše z Gen Digital pak podvodníci využívají k propagaci podvodů také sociální sítě nebo instant messengery (aplikace pro okamžité zasílání zpráv).
„Riziko, že se stanete terčem finančního podvodu, se od dubna do června 2025 globálně zvýšilo trojnásobně, v Česku to bylo o 226 %. Mnoho z těchto podvodů vedlo od škodlivých reklam a falešných stránek na Facebooku,“ uvedli v červenci letošního roku na svém webu výzkumníci společnosti Gen Digital.
