Hlavní obsah

Podílové fondy letos rostly. Průměrný investor vydělal přes pět procent

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Češi letos na investicích do podílových fondů vydělali. Průměrný investor má za 11 měsíců zisk přes pět procent, dařilo se hlavně zlatu a akciím. Do fondů přitekly miliardy korun.

Článek

Průměrný český investor do podílových fondů za jedenáct měsíců letošního roku vydělal v českých korunách 5,43 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora CII750 společnosti Swiss Life Select, jehož data má redakce SZ Byznys k dispozici. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.

„Trhy těžily z kombinace příznivého makroekonomického prostředí, zejména z očekávání snižování úrokových sazeb, postupně mírnící se inflace a celkového uklidnění na globálních trzích,“ uvedla pro SZ Byznys Petra Hrdličková, investiční analytička Swiss Life Select.

Pozitivní náladu podle ní podporovaly také stabilní firemní výsledky, zejména u velkých technologických společností, které dále posilovaly důvěru investorů, že ekonomika dokáže odolávat krátkodobým výkyvům.

U řady fondů se však negativně projevilo oslabení amerického dolaru. Při přepočtu dolarových investic do českých korun totiž slabší kurz americké měny snižoval výsledné zhodnocení fondů denominovaných v dolarech.

„Listopad se navíc nesl ve znamení zvýšené nervozity na trzích. Výkonnost fondů v indexu českého investora tak dosáhla v listopadu záporné hodnoty –0,79 procenta, především kvůli rostoucím obavám investorů, že tempo investic do technologického sektoru je příliš rychlé a globální poptávka by mohla v následujících měsících zpomalit,“ vysvětluje dále analytička.

Dominovalo zlato

Z pohledu jednotlivých fondů letos jednoznačně dominovaly strategie zaměřené na zlato a těžební společnosti, které výrazně profitovaly z růstu ceny zlata, geopolitických nejistot a zvýšené poptávky po bezpečných aktivech.

Nejvýnosnější fond Franklin Gold and Precious Metals zhodnotil od začátku roku o 144 procent, následovaný dalšími fondy zaměřenými na těžbu zlata a drahé kovy. Naopak nejslabší výkonnost vykázaly fondy orientované na Turecko a Indii, kde investoři čelili kombinaci oslabení lokálních měn, zvýšené volatility a specifických politických i ekonomických rizik.

Top 10 fondů podle Swiss Life Select

Název fonduVýnos v CZK
Franklin Gold and Precious Metals A (acc) EUR-H1144,13 %
Schroder ISF Global Gold A Acc USD126,66 %
CPR Invest - Global Gold Mines A EUR Acc111,16 %
BGF World Gold A2 USD105,31 %
Fond zlatý R62,22 %
GS Central Europe EQ-P Cap CZK39,50 %
Generali Emerging Europe Fund A CZK38,56 %
BNPP Clean Energy Solutions Clsc USD Cap37,75 %
UNIQA Akciový fond opf36,00 %
Conseq Invest Akcie Nové Evropy B35,35 %

Zdroj: Swiss Life Select, data ke konci listopadu

„Turecký akciový fond od společnosti HSBC tak k 30. listopadu odepsal –25,3 procenta, některé další indické akciové fondy pak rovněž zaznamenaly dvouciferné poklesy. Celkově se tak ukazuje, že letošní výkonnost byla silně ovlivněna sektorovými a geografickými faktory. Zatímco zlato patřilo k vítězům roku, některé rozvíjející se trhy procházely náročnějším obdobím,“ dodává Hrdličková.

Nejméně výkonné fondy podle Swiss Life Select

Název fonduVýnos v CZK
HSBC GIF Turkey Equity AC-25,3 %
Allianz Europe Equity Growth AT (H2-USD)-19,1 %
abrdn SICAV I - Indian Equity A Acc USD-19,0 %
Franklin India Fund Class A (acc) USD-16,8 %
JPM India A Acc USD-16,2 %

Zdroj: Swiss Life Select, data ke konci listopadu

Majetek ve fondech rostl

Růst hodnoty fondů se promítl i do objemu peněz, které v nich mají Češi uložené. Za letošní tři čtvrtletí vzrostl majetek v podílových fondech o 156 miliard korun na celkových 1,35 bilionu korun. Během samotného třetího čtvrtletí objem majetku narostl o zhruba 60 miliard korun, tedy o 4,65 procenta.

Největší nárůst majetku zaznamenaly smíšené a akciové fondy, a to o 21 miliard korun. Následovaly dluhopisové a nemovitostní fondy s nárůstem o téměř devět miliard a fondy peněžního trhu, které investují zejména do krátkodobých a velmi konzervativních nástrojů, jako jsou státní pokladniční poukázky či termínované vklady, jejichž majetek vzrostl o přibližně 700 milionů korun.

Naopak strukturované fondy, jejichž výnos je zpravidla navázán na předem danou investiční strategii či vývoj konkrétního aktiva, zaznamenaly ve sledovaném období pokles o 437 milionů korun.

Majetek v podílových fondech

Typ fonduCelkem k 30. 9. 2025Celkem k 30. 6. 2025Čtvrtletní změna
Fondy peněžního trhu22,321,70,7 (+3,03 %)
Fondy dluhopisové481,5472,98,6 (+1,83 %)
Fondy akciové320,7299,621,1 (+7,05 %)
Fondy smíšené380,6359,321,3 (+5,93 %)
Fondy strukturované18,719,2−0,4 (-2,28 %)
Fondy nemovitostní123,4114,88,5 (+7,42 %)
Celkem fondy (celý trh)1 347,301 287,5059,8 (+4,65 %)

Zdroj: Asociace pro kapitálový trh

Poznámka: Údaje jsou v miliardách korun

Výkonnost podílových fondů ale dlouhodobě sledují i další hráči na trhu. Podle Partners indexu podílových fondů si za prvních 11 měsíců roku vedly nejlépe akciové fondy, které zhodnotily v průměru 8,8 procenta.

Smíšené fondy, jež kombinují investice do akcií i dluhopisů a obvykle cílí na vyváženější poměr výnosu a rizika, přidaly 6,3 procenta a dluhopisové fondy 2,1 procenta. V samotném listopadu se přitom všechny tři hlavní kategorie držely zhruba na nule.

„Listopad přinesl na finanční trhy náznak dlouho očekávané korekce akcií, růstu tržních úrokových sazeb a posílení koruny,“ uvedl ekonom Partners Martin Mašát.

Partners zároveň uvádí, že průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v Česku se v listopadu pohybovala kolem nuly, zatímco za posledních 12 měsíců dosáhla 6,8 procenta.

Skupině speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí na konkrétní regiony či sektory, v listopadu výnosy mírně klesly o 0,1 procenta, meziročně jsou ale výše o 21,1 procenta – výrazně jí pomohla výkonnost středoevropských akcií.

Výnosy dlouhodobých českých státních dluhopisů se blíží k pěti procentům, upozorňují Partners. Mašát zároveň připomíná, že Česká národní banka v poslední době upozorňuje na rizika, která mohou znovu tlačit inflaci nahoru, jako jsou rychlý růst mezd, vysoká inflace ve službách či pokračující zdražování nemovitostí.

„V nejbližší době proto nemůžeme očekávat žádné uvolnění měnové politiky, ale spíše stabilitu sazeb na 3,5 procenta,“ dodal.

Související témata:

Doporučované