Článek
Úrokové sazby v Česku budou pravděpodobně spíš růst než klesat. Očekávat jejich zvýšení již v příštím roce by ale mohlo být předčasné, uvedl člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Tvůrci měnové politiky podle Bloombergu čelí nejasnému výhledu inflace ve chvíli, kdy se nová vláda chystá prosadit opatření, která mohou spotřebitelské ceny posunout oběma směry. Zatímco představitelé centrální banky naznačili, že příští týden ponechají základní sazbu na 3,5 %, peněžní trhy již ukazují pozice naznačující zpřísnění měnové politiky už v příštím roce.
Když se zvyšují sazby centrální banky, má to zásadní dopad na ekonomiku. Sice se snižuje inflace, ale úvěry zdražují, zpomaluje se poptávka po úvěrech (hypotéky, firemní investice), spotřeba a investice. To samozřejmě nehraje do karet vládě, která chce naopak ekonomiku „nakopnout“.
Centrální bankéři nyní upozorňují na inflaci ve službách, ceny nemovitostí a rizika rozpočtového schodku jako na důvody pro udržování toho, co nazývají mírně restriktivním nastavením měnové politiky. Zároveň však musejí zvažovat dopady globální nejistoty na dominantní exportní odvětví oproti ekonomickému oživení, které je taženo rostoucími reálnými příjmy domácností.
„Pokud jde o pravděpodobnost dalšího kroku, vidím zvýšení sazeb jako pravděpodobnější než jejich snížení, ale zatím nedokážu předpovědět, kdy by k tomu mohlo dojít,“ řekl Kubíček v rozhovoru.
Sázky na zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu v horizontu jednoho roku, které se objevily v derivátových cenách minulý týden, podle něj ovšem vypadaly trochu předčasně.
Zatímco někteří analytici, včetně Goldman Sachs, naznačili, že by příští rok mohlo přijít další snižování sazeb, Kubíček takovou možnost v rozhovoru pro Bloomberg zlehčoval.
„Nechci vylučovat možnost dalšího poklesu sazeb, ale to by vyžadovalo silný impuls ze zahraničí. Z domácí ekonomiky takový impuls nevidím,“ uvedl.
Investoři po zveřejnění nižší než očekávané předběžné listopadové inflace zmírnili své sázky na zpřísnění měnové politiky. Avšak růst globálních výnosů ve středu opět vytáhl vzhůru české forwardové sazby.
Vláda pod drobnohledem
Podle analytika PwC Dominika Kohuta by případné zvýšení sazeb peníze v ekonomice zdražilo.
„Úvěry, hypotéky i firemní financování budou dražší, což omezí investice a spotřebu a potenciálně zpomalí ekonomickou aktivitu. Vyšší sazby obvykle tlumí inflaci, ale dopad na trh je restriktivní. Akciové trhy reagují opatrně, ceny dluhopisů klesají, koruna může posílit díky atraktivnějším výnosům,“ myslí si.
„Podobně i mírné snížení sazeb by zlevnilo financování a působilo jako pozitivní stimul pro české hospodářství. Opět ale nelze od potenciálního mírného snížení očekávat ekonomický boom ale jen malé pošťouchnutí. Všeobecně je třeba zdůraznit, že mírné změny, například o čtvrt procentního bodu, mají spíše symbolický než zásadní efekt,“ dodává.
Podle Šimona Schloffa, hlavního investiční analytika společnosti Swiss Life Select, se ČNB nachází ve fázi, kdy je třeba postupovat spíše opatrně. „Za Swiss Life Select očekáváme na nejbližším zasedání spíše stabilitu úrokových sazeb a jako racionální se nám jeví, aby ČNB zaujala vyčkávací postoj,“ uvedl pro redakci.
„Z pohledu domácí ekonomiky zatím nevidíme potřebu stimulačních opatření, tedy uvolňování měnové politiky. Současně ale před prosincovým zasedáním nepozorujeme ani dostatek impulzů pro zpřísnění. Poslední inflační čísla ukazují meziroční inflaci velmi blízko cíli centrální banky, což podporuje scénář stability,“ dodává. Celkový pohled podle něj navíc potvrzuje i vývoj tržních sazeb, zejména pětiletých peněz, která v posledním měsíci postupně roste. To podle něj naznačuje, že finanční trhy začínají více zohledňovat možnost vyšších sazeb v budoucnu, případně alespoň delší období jejich stability.
ČNB podle něj tedy pravděpodobně nyní bude pečlivě sledovat postup nové vlády, její fiskální politiku a celkovou rozpočtovou odpovědnost, která může ovlivnit střednědobý výhled sazeb.
„Zároveň vidíme solidní dynamiku růstu mezd, která může představovat proinflační riziko a je důvodem, proč většina investičních domů – včetně nás – očekává stabilitu sazeb v prosinci a na dalších zasedáních spíše jejich setrvání na současné úrovni, případně ve střednědobém horizontu jemný posun směrem nahoru,“ doplňuje.
Trh s nemovitostmi zůstává jedním z rizik
Růst českých spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2,1 %, avšak zpomalení bylo z velké části způsobeno nestabilními cenami potravin, které Kubíček při měnověpolitických úvahách „diskontuje“, protože za relevantnější považuje jádrovou inflaci, uvádí Bloomberg.
Zatímco silnější koruna pomáhá tlumit ceny zboží, inflace ve službách zůstává zvýšená a odráží pokračující růst cen nemovitostí. Centrální banka očekává zpomalení růstu cen bydlení, nicméně podle Kubíčka zůstává právě trh s nemovitostmi jedním z rizik.
Inflaci ve službách podporuje také změna spotřebitelského chování, i když by se její tempo mělo v dlouhodobějším horizontu zpomalit, protože sektor služeb absorbuje stále více pracovníků z průmyslu – proces, který by měl zmírnit tlak na růst mezd, dodal.
Po nečekaně vysokém růstu mezd ve druhém čtvrtletí byl jejich vývoj ve třetím čtvrtletí více v souladu s prognózou a příští rok by měl dále zpomalit, uvedl centrální bankéř.
Nastupující kabinet vedený Andrejem Babišem dosud neschválil svůj rozpočet, ani plánovaná opatření ke snížení účtů za energie. Potenciální pokles regulované složky ceny elektřiny by měl podle Bloombergu jednorázový dezinflační efekt, přičemž nižší velkoobchodní ceny by mohly snížit náklady firem.
Ačkoli by takové administrativní zásahy pravděpodobně znamenaly vyšší vládní zadlužení, zároveň by mohly posunout očekávanou trajektorii úrokových sazeb směrem dolů.
„Podle mého názoru bychom kvůli tomuto jednorázovému efektu neměli sazby snižovat. Může se stát, že celková inflace klesne pod dvě procenta. Ale byla by to v zásadě stejná odchylka od cíle, jako když je inflace mírně nad dvěma procenty,“ řekl Kubíček Bloombergu.
