Poučilo se Česko z tragédie? Co se změnilo dva roky od střelby na fakultě

Tři dny před Štědrým večerem v roce 2023 ve společnosti panovala sváteční atmosféra. Prahou jezdily vánočně osvětlené tramvaje, mnoho studentů i pracujících se již na svátky z hlavního města stahovalo na venkov, kde plánovali strávit několik dní v odpočinku.

Okolo třetí hodiny odpoledne však začaly telefony každého z nás zaplavovat těžko uvěřitelné zprávy: „Na pražské Filozofické fakultě se střílí.“ Nejhorší předtuchy začaly s každou další minutou nabírat na reálných obrysech – v budově se pohyboval po zuby ozbrojený student, který během několika desítek minut zavraždil 14 lidí a nakonec si sám vzal život.

Jak později odhalilo policejní pátrání, ještě před běsněním v budově na Palachově náměstí zastřelil vrah David K. svého otce v obci Hostouň a několik dní předtím spáchal i dvojnásobnou vraždu v Klánovickém lese na východě Prahy. Zde chladnokrevně zastřelil dvaatřicetiletého otce a jeho dvouměsíční dceru, kterou si muž vezl v kočárku.

Události několika dní, v nichž vrah ukončil život dohromady 17 lidí, otřásly vánočně laděnou společností. Zároveň také rozproudily debatu o tom, zda se tragédii dalo předejít. Například přísnější zbraňovou legislativou, lepším výcvikem policie nebo zvýšenou bezpečností ve školách. Seznam Zprávy přinášejí shrnutí toho, jaké systémové změny Česko přijalo dva roky od tragédie.

Potom, co se společnost otřepala z prvotního šoku, začala se její značná část divit, že v Česku lze získat zbrojní průkaz bez posudku od psychiatra. Stačí pouze potvrzení od praktického lékaře. Takzvané psychotesty, které musí například absolvovat každý instruktor autoškoly, vlastníci zbraní podstupovat nemusí.

Nemusel tak učinit ani David K. I přesto, že se před podáním žádosti o zbrojní průkaz léčil na psychiatrii a bral léky na předpis. Zda by ho psychotesty zastavily, není jisté – podle znalkyň z oboru psychiatrie a forenzní psychologie, které pro policii vypracovaly posudek vraha, totiž netrpěl žádnou zdravotní poruchou. Cestu k událostem na fakultě by mu ale určitě zkomplikovaly.

Část veřejnosti tak začala po povinných psychotestech krátce po tragédii volat. Úpravu legislativy dokonce podporoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ke kroku ale nakonec nedošlo.

Nápad totiž narazil na kapacity psychologů. Těch klinických, kteří mohou diagnostikovat duševní choroby a mohli by realizovat psychotesty, je v Česku dlouhodobě nedostatek – z posledních veřejně dostupných dat Ministerstva zdravotnictví je jich 1439.

Držitelů zbrojních průkazu na druhou stranu v posledních letech přibývá a v listopadu 2025 jich bylo 322 106. Pokud by se tedy měl prověřit každý z nich, mohlo by dojít k zahlcení systému. Experti navíc upozorňovali také na to, že na diagnózu duševního stavu žadatelů by nestačilo pouze jednoduché vyšetření.

Odpovědnost tak zůstala na praktických lékařích. Pouze pokud oni mají nějaké pochybnosti o mentálním stavu žadatele, pošlou ho na přezkum k psychiatrovi. Určitý pokrok a zpřísnění má ale přinést nový zbraňový zákon, který vejde v platnost začátkem roku 2026.

„V reakci na události na Filozofické fakultě bylo zajištěno, že poskytovatelé zdravotních služeb budou mít vždy k dispozici informaci, že jejich pacient je držitelem oprávnění nakládat se zbraněmi, nebo dokonce i že o takové oprávnění zatím pouze žádá,“ uvedlo k novému zákonu Ministerstvo vnitra na dotazy Seznam Zpráv.

Podle úřadu toho bude dosaženo propojením registru pacientů s Centrálním registrem zbraní. Nemělo by tak znovu dojít k situaci, která nastala u střelce Davida K. – jeho psychiatrička neměla informace o tom, že vlastní zbrojní průkaz, a praktická lékařka zase nevěděla, že se léčil na psychiatrii. Stát obě informace o vrahovi měl, orgány si je ale nepředaly.

Další změnou, kterou přináší nový zákon, je zkrácení platnosti lékařských posudků – krok, po němž dlouhodobě volala například lidskoprávní organizace Amnesty International. Nově budou posudky platit pouze pět let namísto deseti.

Největší změna v prodeji střeliva a zbraní přišla již krátce po tragédii. Řeč je o zavedení tzv. červené dlaždice. Pomocí ní podnikatelé v oblasti zbraní mají hlásit „podezřelý nákup“ ve svém obchodě.

„Od počátku roku 2025 je pak povinnost provést takové hlášení podnikatelům v oblasti zbraní a střeliva stanovena přímo zákonem,“ dodává Ministerstvo vnitra k nástroji. Právě od letošního roku hrozí prodejcům zbraní pokuta až 500 tisíc korun, pokud podezřelý nákup nenahlásí.

Jenže jaký nákup tuto definici splňuje? S tím si prodejci lámou hlavu už téměř dva roky. Jak již dříve popsaly Seznam Zprávy, mnoho podnikatelů v oblasti zbraní kritizovalo novou povinnost za vágnost a nejasnost definice „podezřelého nákupu“.

„Může to být nevhodný žert, může to být i výhrůžka, ale to všechno by mělo být podrobně zpracováno. Nevíme, co je podezřelý nákup. Prodejce má odborné zkoušky i kvalifikaci, ale není psychiatr ani psycholog,“ argumentoval například předseda Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Jan Skalický.

Podle policie se podezřelé jednání vyznačuje například tím, že je zájemce o zbraň či střelivo agresivní, chová se neobvykle nebo očividně vystresovaně.

To je ale podle prodejců moc obecné, a proto nákupy nahlašují jen zřídka. Jak uvedla policie na dotazy redakce, centrální statistiku nahlášených nákupů si orgány nevedou, jelikož podněty směřují na jednotlivá krajská oddělení. Prostřednictvím útvarů Policejního prezidia podle mluvčího orgánu Ondřeje Moravčíka dorazily od ledna pouze „vyšší jednotky“ oznámení.

Velmi diskutovanou záležitostí byla i snaha o zákaz tlumičů, kterou vedli hlavně pozůstalí po obětech sloučení ve spolku Spojeni nadějí. Právě tlumiče používal na svých zbraních vrah ve všech třech případech – v Klánovicích, v Hostouni i na fakultě.

Pozůstalí argumentovali tím, že v lese i v budově školy pomohly tlumiče útočníkovi maskovat jeho polohu. Přeživší událostí na FF UK totiž vypovídali, že kvůli tlumičům výstřely nepoznali. Jeden ze studentů například na policii uvedl, že když vrah střílel, znělo to, jako když „padá porcelán“.

Zákaz tlumičů měl znovu podporu i ministra vnitra Rakušana. Krok ale narazil ve Sněmovně, kde pro něj ruku nezvedl dostatečný počet poslanců. Ti argumentovali například ochranou sluchu u sportovních střelců nebo o roli, kterou tlumiče zastávají na střelnicích, kde minimalizují hluk v okolí.

Další důležitou otázkou při situacích, jako byla ta na pražské fakultě, je včasná a rychlá reakce ze strany policie. Z vyšetření Úřadu vnitřní kontroly a GIBS sice vyplynulo, že policisté při zásahu postupovali správně a udělali „maximum možného“, určité body však inspekce policistům vytknula.

Například to, že špatně komunikovali s vedením fakulty. Policisté totiž oznámili vedení školy, že hledají studenta se „sebevražednými úmysly“. Přitom v tu dobu už panovalo podezření, že David K. zabil svého otce v domě rodiny a vraždit by tak mohl i dál.

Jaké poznatky si tedy policie ze zásahu vzala? „Po Filozofické fakultě jsme aktualizovali metodiku práce při zákroku proti aktivnímu útočníkovi, rozšířili institut velitele policie do všech krajských ředitelství a současně jsme modernizovali nebo započali s modernizací vybavení prvosledových hlídek,“ uvedl na dotaz mluvčí Ondřej Moravčík.

Zmínění „velitelé policie“ mají na starost právě mimořádné události – to můžou být nahlášené výbušniny, hromadné nehody či právě situace s aktivním střelcem. Tito důstojníci pak přebírají velení přímo na místě, koordinují ostatní hlídky a zásah s dalšími složkami. V tomto institutu už podle Moravčíka zbývá proškolit pouze 50 policistů.

Od začátku letošního roku došlo také k posílení pravomocí policie, co se týče „potenciálních“ aktivních střelců. Policie má totiž oprávnění zajistit zbraně osobě, o níž se dozví, že představuje vážné nebezpečí pro bezpečnost – například z příspěvků na sociálních sítích. Tento institut od začátku roku policisté podle mluvčího Moravčíka zatím nevyužili.

Součástí prevence před podobnými útoky je i posílení bezpečnosti přímo na školách, které společně například s obchodními domy nebo divadly patří mezi takzvané měkké cíle.

Jak ve vyjádření pro redakci uvedlo ministerstvo školství, stát se v této oblasti zaměřuje hlavně na „metodickou a informační podporu“. Například v rámci školení personálu či přímo studentů. Konkrétní kroky pro posílení bezpečnosti institucí pak úřady nechávají na jednotlivých školách.

Experti práci ministerstva do jisté míry chválí. „Určitě velmi kvitujeme Minimální standard bezpečnosti v regionálním školství, který připravilo MŠMT společně s Ministerstvem vnitra, policií a hasiči,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký. Zmíněnou metodickou příručku obdržely školy v prosinci roku 2024. Tento standard vznikl právě v reakci na střelbu na FF UK.

Sladký však dodává, že by stát v oblasti bezpečnosti škol mohl dělat víc: „To, co v Česku schází, je systematičnost a nastavení jasných pravidel. Chybí například jasné zákony, kdo bezpečnost ve školách může nastavovat. V tomto ohledu je dál třeba Slovensko, které v květnu 2025 spustilo akreditovaný vzdělávací program, kde školí experty, kteří v budoucnu budou nastavovat standardy bezpečnosti ve školách.“

Podle experta a autora bezpečnostní aplikace Maják Romana Brunika určitý pokrok v oblasti od tragédie nastal: „Osobně si myslím, že rok 2024 se trošku prováhal a spíše se přemýšlelo, kterou cestou se vydat. Letos se ale zařadilo na vyšší rychlostní stupeň – ministerstvo vypsalo různé granty a dotace a motivovalo školy, aby bezpečnost zvyšovaly. A k tomu určitě došlo.“

„Říkat, že jsme se v tomto ohledu nepoučili, by bylo nefér,“ uzavírá Brunik.