Babiš v Bruselu. Jeden z nejtvrdších summitů a ladění not s Ficem a Orbánem

Od naší zvláštní zpravodajky z Bruselu

Staronový šéf českého kabinetu přiletěl do Bruselu přesně po čtyřech letech, tehdy se s unijními špičkami po prohraných sněmovních volbách loučil. Na stole byly vysoké ceny energií, doznívající covidová pandemie a u ukrajinské hranice rostl počet ruských jednotek. Babiš nečekal, že válka je doslova na spadnutí. „Neumím si představit, že by Rusko vojensky vstoupilo na Ukrajinu,“ uvedl v prosinci 2021.

Čtyři roky na to, opět v Bruselu, se český premiér s ostatními evropskými lídry pokoušel najít dostatek peněz pro Ukrajinu bránící se už bezmála čtyři roky ruské agresi.

Právě debata o těchto financích zaměstnala špičky EU na více než patnáct hodin. A napětí se dalo krájet. K lídrům promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na morálku. Zároveň slíbil, že pokud válka v blízké budoucnosti neskončí diplomatickou cestou a Rusko bude pokračovat v boji, Ukrajina finanční prostředky z Evropy použije převážně na zbraně. „A velká část z toho bude vynaložena na evropské zbraně, což znamená, že tyto peníze podpoří váš průmysl,“ prohlásil.

Už před zahájením summitu ale bylo patrné, že shoda se bude hledat těžce. Rozkol byl i mezi státy Visegrádské čtyřky, po jejíž renesanci Babiš tolik touží. Osamocené Polsko prosazující využití ruských zmrazených aktiv stálo proti maďarsko-slovenské alianci, které sekundoval právě český premiér. Ten si nakonec ladil finální noty na separátní schůzce s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem.

V pozdních nočních hodinách se nakonec šéfové států a vlád sedmadvacítky dohodli na tom, že poskytnou Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard na roky 2026 a 2027, kterou si obstarají na kapitálových trzích a budou za ni ručit unijní rozpočtovou rezervou.

Ze společného dluhu bude ale vyjmuto právě středoevropské trio - Maďarsko, Česko a Slovensko. Jinými slovy, za půjčku, kterou by měla finálně splatit Ukrajina, nebude Praha, Bratislava ani Budapešť ručit.

Babiš nicméně jasně deklaroval, že pozice Česka se od té maďarsko-slovenské zásadně liší. „Nemáme stejnou pozici jako Slovensko a Maďarsko. Podporujeme Ukrajinu. Podpořili jsme závěry summitu. Jen s výjimkou, že nechceme ručit za úvěry. Slovensko a Maďarsko odmítly jakoukoliv podporu,“ uvedl po skončení jednání.

Na stole přitom ležely původně dva plány, které vytvořily doslova evropské schizma. Jedna skupina států volala právě po půjčce EU na kapitálových trzích s využitím unijního rozpočtu jako záruky, druhá prosazovala takzvanou reparační půjčku krytou zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, se ale obávala právních rizik a požadovala záruky, že případné náklady ponesou všechny členské státy. Pro Česko by to mohlo znamenat závazek ve výši zhruba 89 miliard korun. A to Babiš odmítl.

Na summit proto vyrazil s příklonem k první variantě. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ zdůraznil před odletem od Bruselu šéf kabinetu.

To zopakoval i po skončení summitu. „Jasně jsme řekli, že nebudeme za tyhle věci ručit a myslím si, že je to správné,“ podotkl.

Český zástupce přijel do centra dění těsně po jmenování nové vlády, vytváření národní pozice tak probíhalo doslova na poslední chvíli.

Každopádně Babiš vsadil na osvědčený tým z dob své předešlé vlády. Pravou „evropskou rukou“ by po celou dobu byla Milena Hrdinková, která se opět stala jeho „šerpou“. „Evropě rozumí, připravovala i české předsednictví,“ řekl redakci diplomatický zdroj.

Právě Hrdinková měla na summitu zásadní úlohu, celé čtvrteční odpoledne a večer vedla s poradci ostatních lídrů citlivá jednání.

Kromě Hrdinkové se Babiš opírá i o v Bruselu sídlící Stálé zastoupení při EU, v  jeho čele stojí diplomat a někdejší náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Nedávno se na Stálé zastoupení přesunul i Štěpán Černý, který je velvyslaneckou „dvojkou“. Právě Černý, expert na evropské záležitosti, pracoval pod Babišem už za dob jeho předešlého kabinetu, více než dekádu strávil na Úřadu vlády, kde vedl Sekci pro evropské záležitosti. S Babišem a hlavně Hrdinkovou umí spolupracovat, vědí, že se mohou opřít o jeho odborné znalosti.

Z Prahy s Babišem a Hrdinkovou přiletěl na schůzku lídrů i někdejší velvyslanec v Estonsku a expert na evropskou politiku David Král.

Kromě Ukrajiny na summitu odstartovala debata o víceletém finančním rámci EU na roky 2028 až 2034. Evropská komise navrhuje výrazné navýšení sedmiletého rozpočtu na dva biliony eur, zatímco v současném období činí 1,2 bilionu.

Rozpočtový návrh počítá i s reformou Společné zemědělské politiky bloku, což vyvolává kritiku zemědělců po celém kontinentu. V den konání summitu se proto sjeli do Bruselu k mohutným protestům. Kromě rozpočtu jim není po chuti ani chystaná obchodní dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur. Nechyběla ani zhruba stopadesátka českých zemědělců, kteří si navíc nepřejí, aby se Andrej Babiš podílel na rozhodování o dotacích. „Nepokládám za možné, aby Andrej Babiš jednal o nastavení dotací na období 2028 až 2034. Toto jednání Evropské rady by později mohlo být zneplatněno,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek s odkazem na Babišův střet zájmů kvůli firmě Agrofert.

Každopádně hodiny jednání i protesty Babiše nezaskočily. Na těžké summity je zvyklý, celonoční jednání lídrů si „užil“ zejména v roce 2020, kdy se řešil rozpočet, pobrexitové uspořádání a v neposlední řadě covid.

„Na evropském výsluní se Babiš rád vyhřívá, dlouhá jednání ho neodrazují. Naopak,“ sdělil redakci bruselský zdroj. O tom, že se český premiér rád obklopuje významnými lídry, svědčí i jeho příspěvky na sociálních sítích. Ve čtvrtek například zveřejnil fotografii, kde ho drží za rameno francouzský prezident Emmanuel Macron. „Po čtyřech letech zpět na Evropské radě,“ uvedl. Na jiné fotce se zase ukazuje, že u stolu sedí vedle italské premiérky Giorgie Meloniové.