Článek
Pravděpodobnost výpadku elektřiny v rozsahu, v jakém k němu došlo v červenci, je jedna ku třem milionům. Vyplývá to ze zprávy shrnující vyšetřování této události, kterou zpracovala společnost ČEPS.
V pátek 4. července 2025 se nedělo nic, co by narušovalo běžný stav. Bylo sice slunečno, což nahrávalo výrobě elektřiny v solárních elektrárnách, ale výpadek proudu z důvodu nadměrné výroby v obnovitelných zdrojích ČEPS vyloučil už v červenci. Za výpadek v Libereckém, Ústeckém a Středočeském kraji, na východě Čech a části Prahy totiž mohl poškozený drát.
Následoval pád vedení, výpadek bloku elektrárny Ledvice a přetížení další linky.
„Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ sdělil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Vše odstartoval pád porušeného fázového vodiče na vedení V411, které spojuje Vyškov a Hradec. Jde o jednoduché vedení, které má tři dráty a jeden z nich spadl a způsobil zkrat. Podle ČEPS pád zavinila chybně provedená oprava se skrytou vadou tahové spojky lana z prosince 2024.
Jak šel výpadek minutu po minutě
11:51:08 – Došlo k pádu fázového vodiče na vedení V411 propojujícím rozvodny Výškov a Hradec v Ústeckém kraji. Těsně po něm následoval výpadek výkonu 470 MW.
11:52:48 – Vypadl kotel šestého bloku uhelné elektrárny Ledvice.
11:59:44 – Dispečer vypíná přetížené vedení V208.
11:59:47 – Vzniká energetický ostrov.
12:19 – Dispečeři znovu zapnuli první rozvodnu v postižené oblasti – Týnec.
12:24 – Bylo uvedeno do provozu vedení V208. Dispečeři pak postupně uváděli další rozvodny pod napětí, a to podle předem stanovených pravidel – přednostně ty, které napájejí Prahu (rozvodny Chodov a Malešice).
14:09 – Všechny rozvodny 400 a 220 kV přenosové soustavy jsou opět pod napětím.
14:20 – Byla obnovena zhruba polovina spotřeby. Dispečeři museli obnovování na chvíli zastavit, a to kvůli opětovně hrozícímu přetížení vedení V208. Pro řešení této situace vydali pokyn k najetí paroplynové elektrárny Počerady, aby se zvýšila výroba přímo v postižené oblasti a snížilo se zatížení vedení.
15:18 – Došlo k přifázováni první plynové turbíny, takže mohlo připojování odběratelů pokračovat.
17:35 – Dispečink ČEPS dostal od distribučních společností zprávu, že dodávky elektřiny byly obnoveny pro všechny odběratele.
23:13 – Byly dokončeny opravy a opět zprovozněno vedení V411.
Chyba tak byla na straně firmy, která opravu zajišťovala, a ČEPS po ní bude požadovat úhradu pokuty. Provozovatel sítě zahájil s dodavatelem příslušné právní kroky pro uhrazení nákladů, které souvisely s poškozením vedení V411, jak bylo dáno ve smlouvě.
Případu se věnovala i Policie ČR, která věc odložila s tím, že „mohlo jít o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně, vlivem postupně se zvyšujícího tepelného působení na ocelovou duši vodiče a lano elektrického vedení“.
Tyto poruchy jsou přitom poměrně ojedinělé. Posledních 20 let eviduje ČEPS jen čtyři případy tohoto typu poruchy. Když dodavatelská firma technologii předávala, měla být provozuschopná. ČEPS si proto nechal udělat rozbor lana v laboratoři ČVUT.
Jak probíhal výpadek?
„Testy provedené v defektoskopické laboratoři ukázaly, že příčinou přerušení lana byla chybně provedená montáž tahové spojky. Šlo o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně. Montáž byla zrealizována dodavatelskou firmou ve dnech 1. až 3. prosince 2024. Jednalo se o zahraniční firmu s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výstavby, rekonstrukcí a oprav vedení,“ upřesnil ČEPS.
Vedení V411 sice nebylo v dané chvíli nijak nezvykle přetěžováno, ale zároveň už mělo být dávno posíleno. Již od roku 2016 jej má ČEPS na seznamu těch, která mají být zdvojena, takže místo trojice drátů jich bude šest. Stavba nového vedení by měla začít příští rok, dokončena má být v letech 2027 či 2028.
Následně došlo ke snížení výkonu a výpadku zdrojů v oblasti o výkonu 470 megawattů. „Šlo o snížení výkonu bloků šest a čtyři elektrárny Ledvice, bloků dvě a pět elektrárny Počerady v rámci otáčkové regulace (mechanismus, který udržuje konstantní rychlost otáčení turbogenerátoru a tím zajišťuje stabilní frekvenci elektrizační soustavy) a velkou skupinu obnovitelných zdrojů připojených do distribuční soustavy,“ popisuje mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
Před výpadkem vedení V411 nebylo podle zprávy ČEPS přetíženo žádné zařízení přenosové soustavy a bylo plněno kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy nedojde k přetížení jiného zařízení. Toto ve své zprávě Factual Report potvrdila také Evropská síť provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.
„Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, je namístě zmínit i řadu nepříznivých ekonomických okolností na trhu s elektřinou. Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů. Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu v celé Evropě. Proto je třeba pokračovat v investicích do posílení sítí a řídicích a predikčních systémů,“ popal Durčák.
Podle ČEPS měli dispečeři po výpadku vedení a některých zdrojů necelých sedm minut na to, aby připravili řešení situace, kterou Česko ještě nezažilo. Po získání všech relevantních informací měli jen několik desítek vteřin na samotnou reakci.
Ani ne dvě minuty po pádu páteřního vedení vypadl šestý blok hnědouhelné elektrárny Ledvice, kterou provozuje společnost ČEZ. Ze sítě tak „zmizelo“ několik set megawattů výkonu.
Údajně spolu však pád vedení a výpadek Ledvic nesouvisely. „Tyto události spolu nesouvisely. Pád vedení V411 a ztráta výkonu bloku šest elektrárny Ledvice patřily k událostem, které by samy o sobě neohrožovaly bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu,“ vysvětlil ČEPS. Ledvice jsou přitom nejnovější uhelnou elektrárnou v Česku, fungují od roku 2017 a místo toho, aby v takových situacích selhaly, by měly síť spíš podržet.
Rétoriky, že výpadek Ledvic a pád vedení byly souhrou náhod, se drží i ČEZ. „Pád vedení byl doprovázen sérií dalších událostí v soustavě, které detailně popisuje předběžná zpráva ENTSO-E. Závěrečná zpráva bude k dispozici v polovině roku 2026. Nemáme k tomu žádný další komentář,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Série událostí způsobila přetížení linky V208 mezi rozvodnami Milín a Čechy Střed ve Středočeském kraji, která vede i přes jihovýchodní část Prahy. Přetížení v tomto vedení dosahovalo až 150 procent maximálního dovoleného zatížení, což už je rizikové, a proto jej dispečeři odpojili.
Po vypnutí tohoto vedení nastaly výpadky dalších prvků a odpojení části soustavy od zbytku sítě, který již nebyl schopen provozu. Vznikl tak energetický ostrov.
„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení, či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětluje člen představenstva ČEPS Pavel Šolc, který je zodpovědný mimo jiné za oblast dispečerského řízení. „Jednalo se o zkušený tým, všichni dispečeři z daného týmu pracují na dispečinku ČEPS deset a více let,“ dodává.
Při velkém přehřátí mohou fázová lana ztratit pevnost a více se prověsit, v extrémním případě i prasknout. Prověšené vedení představuje riziko pro okolní stavby či vegetaci, protože by mohlo způsobit požár, někoho zranit nebo zabít. Vedení by také mohlo být nevratně poškozeno tak, že by jej nebylo možné dále využívat, a mohlo by dojít ke škodám ve výši několika miliard korun.
Výpadek proudu v Česku přišel zhruba dva měsíce poté, co kompletní blackout postihl Španělsko a Portugalsko. Tehdy zhasl celý Pyrenejský poloostrov, v tuzemsku však byly tři čtvrtiny soustavy v provozu. Bylo tedy možné obnovit dodávky podáním napětí z oblastí, které nebyly výpadkem postiženy.
„Plán obnovy byl neprodleně aktivován. K vyřešení situace pomohla také efektivní spolupráce s provozovateli dotčených distribučních soustav, zahraničních přenosových soustav a složkami integrovaného záchranného systému i dalšími relevantními subjekty,“ uvedl Durčák.
Dodávky elektřiny se podařilo obnovit již do dvou hodin pro území Prahy a do dalších tří hodin ve zbývajících oblastech.
„V pozdější fázi obnovy soustavy bylo důležitým krokem také připojení paroplynové elektrárny Počerady, což zvýšilo výkon v dané oblasti a zabránilo opětovnému přetížení linky V208,“ uvedl Durčák.
ČEPS v reakci na červencový výpadek přijal řadu opatření, která mají do budoucna zabránit jeho opakování. „Jedná se například o zpřísnění standardů spolehlivosti v oblasti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení nad rámec běžných termovizních kontrol,“ uvedla společnost.
Na některých opatřeních začal provozovatel páteřní sítě pracovat hned po výpadku, část z nich má být hotová do konce roku 2025, k většině z nich dojde v roce 2026 a půjde o složitější úpravy IT systémů či vývoj nových informačních a predikčních softwarů. Další větší úpravy, které vyžadují spolupráci s dodavateli, nastanou až v letech 2027–2029.
