Článek
Stačil pád jednoho (byť silného) drátu a miliony odběrných míst se ocitly bez elektřiny. V pátek na několik hodin zažili Češi výpadek proudu, který nepamatovali. Chyba se stala na páteřní elektrizační soustavě, kterou provozuje společnost ČEPS.
Pád jednoho vodiče odpojil od elektřiny část Prahy, Středočeský, Královéhradecký, Liberecký a Ústecký kraj. ČEPS nyní s odstupem čtyř dnů vysvětluje, proč k tak rozsáhlému výpadku došlo. Co zatím víme?
Co výpadek způsobilo?
Rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny předcházel kaskádový efekt nejméně čtyř technických poruch v přenosové soustavě. První výpadek nastal krátce před polednem ve vedení V411, které propojuje rozvodny Vyškov a Hradec v Ústeckém kraji.
„Výpadek byl způsoben pádem jednoho ze tří vodičů vedení, příčiny se zjišťují. Pád vodiče na zem způsobil zkrat a odpojení daného vedení od přenosové soustavy,“ vysvětluje ČEPS.
Poté následovaly výpadek šestého bloku tepelné elektrárny Ledvice v Ústeckém kraji, přetížení vedení V208 mezi rozvodnami Milín a Čechy Střed ve Středočeském kraji a odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov v Pardubickém kraji.
Kde všude výpadek nastal?
Bez napětí zůstalo devět rozvoden přenosové soustavy – Výškov a Chotějovice v Ústeckém kraji, Opočínek v Pardubickém kraji, Bezděčín v Libereckém kraji, Týnec a Čechy Střed ve Středočeském kraji, Neznášov v Královéhradeckém kraji a Malešice a Chodov na území Prahy. Spotřeba byla omezena o 2700 MW, výroba o zhruba 1500 MW.
ČEPS analyzoval dopady výpadků jednotlivých vedení podle tzv. kritéria N-1, které stanovuje, že výpadek jednoho prvku přenosové soustavy nemá ohrozit její bezpečný provoz. „Pokud by nedošlo k výpadku dalších prvků v soustavě prakticky ve stejný okamžik, pak by výpadek vedení neznamenal vybočení z povolených mezí provozu soustavy,“ uvedl ČEPS.
Jak rychle byly dodávky obnoveny?
„Dispečink ČEPS okamžitě zahájil kroky vedoucí k zamezení šíření poruchy a neprodlené obnově dodávek elektřiny. Výsledkem přijatých opatření bylo zastavení šíření poruchy do zbývajících rozvoden přenosové soustavy, což by mohlo vést k výpadkům dodávek na dalším území ČR,“ uvedl ČEPS.
Dodávky elektřiny na straně přenosové soustavy byly obnoveny za dvě hodiny pro území Prahy, ve zbývající postižené části republiky došlo k obnovení dodávek do distribuční sítě v řádu tří hodin. Následně probíhaly práce na obnovení dodávek elektřiny ze strany provozovatelů distribuce, kteří zajišťují dodávky elektřiny koncovým spotřebitelům včetně domácností.
Proč ČEPS vyhlásil nouzový stav až zpětně?
Jelikož šlo o mimořádnou situaci, zasedal po jejím vzniku krizový štáb společnosti, který následně rozhodl o vyhlášení stavu nouze podle Energetického zákona. Může tak učinit, když je ohroženo zásobování elektrickou energií, ať již z důvodů nedostatku elektřiny nebo problémů s přenosem elektrické energie.
„Stav nouze umožňuje ČEPS napřímo řídit energetické zdroje, povolovat jejich najetí, či je odstavovat. Jsou také pozastaveny tržní činnosti. Přednost dostává řízení podle technických kritérií, a nikoliv podle smluvních vztahů mezi účastníky trhu (výrobci, obchodníci, velcí spotřebitelé a provozovatelé distribučních soustav),“ popisuje ČEPS. Stav nouze trval od 12:00 do půlnoci.
Jaký je stav české přenosové soustavy?
„Česká přenosová soustava je velice robustní a patří k jedné z nejlepších v Evropě. Tvoří ji 45 rozvoden s 82 transformátory a trasy vedení velmi vysokého a zvláště vysokého napětí o celkové délce přibližně 6000 kilometrů. Do rozvoje a modernizace přenosové soustavy ČEPS ročně investuje přibližně 10 miliard Kč, investice směřují zejména na posílení přenosové kapacity vedení a modernizaci sítě,“ popisuje ČEPS.
Co byl za problém s vedením V411?
Vedení V411 z roku 1961 plánuje ČEPS posílit už dlouho. Povolení EIA k němu získal už v roce 2016, projekt byl však naplánován až na roky 2025 a 2026.
„V případě tohoto vedení se nejedná o modernizaci, ale o výstavbu zcela nového zdvojeného vedení, kterou ČEPS začala v roce 2016 připravovat, a to včetně plného povolovacího procesu se všemi jeho fázemi, jako jsou například EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plánování apod. Tento proces běžně trvá 10 až 12 let,“ popisuje ČEPS.
Vedení V411 není jediné, které chce ČEPS upravit. „ČEPS těchto investičních akcí plánuje a realizuje celou řadu a musí je koordinovat tak, aby nedostupnost modernizovaných vedení neohrozila bezpečný a spolehlivý proces přenosové soustavy. Koordinace musí proběhnout rovněž s provozovateli přenosových soustav sousedních států. Předpokládaný začátek modernizace vedení V411 je tak v roce 2026,“ dodal provozovatel sítě.
Jak bude nyní ČEPS postupovat?
ČEPS nyní spolu s distributory sbírá data a vyhodnocuje je. Výsledek šetření se očekává až v řádu týdnů. „Šetření události se budou účastnit i další experti, například k posouzení daného vodiče, a rovněž odborníci z ENTSO-E. Jako mimořádné okamžité opatření bude provedena speciální kontrola termovizí u vybraných vedení,“ popisuje ČEPS.
Měly na výpadek vliv fotovoltaické elektrárny?
Fotovoltaické elektrárny neměly podle ČEPS přímý vliv na páteční výpadek. „Prvotní příčina byla ryze technického původu, pád vodiče na zem u vedení V411. Všechny elektrárny, které vyráběly v postižené oblasti před i po výpadku V411, plnily pozitivní roli, protože snižovaly množství elektřiny, které bylo nutné dodat po vedeních přenosové soustavy. Celková bilance ČR po překonání prvního výkyvu těsně po vzniku poruchy byla po celou dobu vyrovnaná,“ vysvětluje ČEPS.
Je pravdivé tvrzení, že za výpadky stojí přetoky z Německa?
Analýzy, které se v rámci ČEPS i provozovatelů přenosových soustav sousedních zemí provádějí každý večer pro bezpečný provoz soustavy následující den, uváděly dle ČEPS pouze běžné stavy a přetoky z Německa, které nejsou ničím výjimečné a odpovídají tranzitní poloze ČR.
„Tyto analýzy jsou v průběhu dne upřesňovány vnitrodenními predikcemi a tato upřesnění byla s drobnými odchylkami v souladu s denní predikcí. Reálné toky neměly žádný významný dopad, neboť přenosová soustava je schopná zvládat i mnohem vyšší tranzitní toky,“ vysvětluje ČEPS.
Podle něj se informace o plánovaných přetocích nedají brát jako varování. Jde o data, která si provozovatelé soustav běžně vyměňují. Podle ČEPS tak není pravda, že by obdržel varování o přetocích, na které nereagoval.
