Článek
Je to podobné, jako když Toyota nebo Volvo zničehonic stojí, i když na taková auta bylo doposud stoprocentní spolehnutí. Bezchybně doposud fungovala i zdejší rozvodná síť a lidé kolem ní. A najednou je to jiné, říká o výpadku podnikatel v energetice Jan Palaščák ze skupiny Amper.
V první reakci jste dnes psal, že slovo blackout vám přijde přehnané. Pořád to platí?
Je to otázka interpretace. Zas tak malá věc to dnes nebyla. Jen jsem tím chtěl říct, že bychom neměli panikařit a podléhat nejrůznějším nesmyslným spekulacím, které se zákonitě hned vyrojily. Blackout má různé stupně a k té úplně nejvážnější situaci, kdy je bez proudu delší dobu větší území a kdy je síť potřeba startovat takzvaně ze tmy, nedošlo.
K čemu tedy došlo?
K poruše vedení na páteřní – tedy té úplně nejdůležitější – lince, která navíc v tomto úseku měla fungovat zdvojeně. Prvotní problém v území mezi Prahou a hranicemi s Německem měl dozvuky až v rozvodně u Olomouce. To je už docela rozsáhlá událost, což bylo vidět i na tom, jaké měla důsledky.
Jak rozsáhlá? Kdyby v energetice bylo něco jako Richterova škála, kde bychom byli, od jedné do deseti?
Někde kolem pětky.
Není to málo?
Podle ČEPS vypadlo osm z 44 rozvoden, takže mohlo to být i horší. Kdyby bylo extrémnější počasí nebo kdyby dispečeři situaci nezvládli, což půjde spolehlivě hodnotit až s odstupem, ale nejspíš to nebyl tento případ, mohla taková porucha nadělat daleko větší paseku.
Platí, že událost tohoto typu je pro Česko překvapení?
Určitě. Je to něco, co jsme nečekali. Výpadek v důsledku mimořádných příčin, jako by byly extrémní bouřky nebo přebytky z fotovoltaických elektráren, by vlastně zas tak překvapivý nebyl. Nám teď ale mechanickým způsobem spadlo hlavní vedení. Z toho, co víme, se prostě utrhlo a a spadlo. S takovou věcí jsme nepočítali.
Proč spadlo?
To se zatím neví, nebo přinejmenším se to nikde nekomunikuje. Věci jako kybernetický útok jsou podle NÚKIB vyloučené, počasí bylo dnes už víceméně normální, v solární výrobě se nedělo nic mimořádného. Teoreticky je možné, že mohlo jít o důsledek několikadenních veder a že pro materiál představovaly už moc velkou zátěž. Pokud příslušný prvek už byl v horší kondici, mohly ho vysoké teploty posunout za únosnou hranu. Ale to je jen spekulace.
Co si z této události odnést za lekci? Nejde prostě o konvenční poruchu, jaká se jednou za čas stane? Jako když člověk píchne kolo u auta?
Pokud by šlo o konvenční poruchu, tak to mi na tom přesně přijde překvapivé. Protože to se v Česku nestává. Máme robustní síť, dispečersky dobře řízenou. Pokud by ji nabourala nějaká banalita, tak je to pokyn k větší obezřetnosti, že si teď musíme dávat větší pozor na všechno. Nevíme o tom, že by se stalo něco zvláštního, a přesto nám vypadne nejdůležitější vedení, jaké máme. To mě znepokojuje.
Jak moc?
Asi jako kdyby mi najednou přestalo jet auto, na které dosud byl spoleh. Jako kdyby najednou odešlo Volvo nebo Toyota. To jsou auta, kde jsme zvyklí, že všechno funguje, ledaže do nich něco špatně nalejeme nebo způsobíme nehodu. Jenže my teď o žádném takovém zavinění zatím nevíme. Porucha tohoto by se prostě stávat neměla.
Existuje nějaká souvislost s výpadky ve Španělsku nebo v Itálii?
Ve Španělsku patrně bylo i nějaké zavinění v důsledku přebytků solární energie a dispečerského nezvládnutí. V Itálii šlo tento týden spíš jen o menší lokální výpadky. Ale ano – je teprve začátek léta a my už máme v Evropě za sebou několikátou epizodu tohoto typu. Do toho ve Francii a Švýcarsku dochází k vypínání jaderných elektráren, což už tu v letních vedrech bylo kvůli horšímu chlazení z říční vody.
Nechci strašit, ale už to vypadá jako znepokojivá série. Rozhodně bychom teď v Evropě měli být v režimu větší obezřetnosti. Už jen proto, že takový dramatický začátek léta může nahrávat někomu, kdo to s námi nemyslí geopoliticky dobře.
Lze opravdu vyloučit to, o čem se teď mluví asi nejhlasitěji, tedy rozkolísání sítě novotami, jako jsou solární elektrárny?
To můžeme myslím vyloučit už docela s jistotou. Tato data u nás sledujeme a nic mimořádného se nedělo. Přes dopoledne fotovoltaiky vyráběly jen o málo více, než se čekalo. Naopak kolem poledne došlo v důsledku oblačnosti na Moravě k poklesu dodávek, ale nešlo o žádné velké hodnoty, které by vedly k rozkolísání přenosové soustavy. Navíc propad byl na Moravě a my víme o spadlém kabelu v úplně jiné části republiky. Tam opravdu souvislost není. Určitě ji ale mnozí budou hledat, to je česká realita.
Byli jsme někdy dál než na pětce z deseti?
Myslím, že ne. Byly tu podobné situace, ale nic vážnějšího ne.
Jde-li o historicky největší výpadek, co nás nyní čeká? Co to podle vás způsobí?
Jak už jsem naznačoval, tak určitě ideologickou debatu o solárech, byť nebude ničím racionálním podložená. Důležité jsou podle mě ale jiné věci. Do sítí mají jít stovky miliard, hodně i do oblasti, kde se teď něco pokazilo. Tyto investice budou potřeba, ale jde o hodně peněz a důležité věci, takže je určitě na místě se na tyto výdaje důkladně podívat.
S tím souvisí to, co už jsme zmínili předtím. A sice že tu teď máme něco jako konvenční poruchu, na jakou jsme zatím nebyli zvyklí. Spadl most, i když jsme si mysleli, že u nás mosty nepadají. Za mě by bylo vlastně lepší, kdybychom se dočkali třeba i nějakého bizarního vysvětlení, typu že kolem vedení někdo létal s dronem. Pokud nic takového nepřijde, musíme zdejší síť začít asi brát s větší obezřetností.
