Článek
Kabinet Andreje Babiše neztrácí čas a snaží se postupovat rychle. A to natolik, že u některých zákonů volí formu, která koalici umožňuje vynechat připomínkovací kolečko. Během něj mají možnost se k zákonům vyjádřit jak zástupci odborné veřejnosti, tak úředníci, kteří sedí na jednotlivých resortech.
Jde například o stavební zákon nebo zákon o státní službě, které vládní představitelé předložili jako poslanecký návrh.
Sněmovna se oběma návrhy momentálně zabývá – projednávání stavebního zákona ve středu přerušila, ve čtvrtek pak přišel v rámci mimořádné schůze na řadu ten o státní službě, který prošel přes úvodní kolo projednávání.
„Místo promyšlené reformy poslanecký návrh“
Ačkoliv jsou poslanecké návrhy legitimním způsobem, jak legislativní změny předložit, odborníci upozorňují, že u podobně rozsáhlých změn iniciovaných vládou by měla být praxe jiná. „U velkých, komplexních věcí, které jsou z vůle vlády – což tyto dva zákony jsou –, je skutečně lepší jít cestou vládního návrhu,“ říká k tomu Šárka Homfray, druhá místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Už jen proto, že připomínkovací kolečko zajistí shodu mezi dotčenými aktéry a zákonodárci a umožní předejít možným chybám. To vše v důsledku vede k větší jistotě, že se zákony nebudou měnit pokaždé, kdy se změní vláda.
Protože se ale vláda rozhodla jít cestou poslaneckého návrhu, neoslovila například odbory, což Homfray kritizuje. „O obou návrzích jsme se dozvěděli až v okamžiku, kdy byly načteny,“ dodává.
Svaz se proti tomuto postupu vymezil. „V rámci stavebního zákona nereagoval nikdo, ani premiér, ani příslušní poslanci. V případě zákona o státních zaměstnancích jsme obdrželi dopis premiéra, který nám v zásadě – a teď tedy zjednodušeně – sděluje, že je návrh dobrý a všechno je v pohodě,“ říká Homfray s tím, že premiéra v této věci svaz žádá o schůzku.
Kritikou na plénu ostatně nešetřili ani opoziční poslanci. „Před námi je poslanecký návrh mimo standardní legislativní proces. Je to materiál o stovkách stran, který mění přes čtyřicet zákonů, aniž by prošel řádným připomínkovým řízením a odbornou oponenturou,“ řekla směrem k novele stavebního zákona například poslankyně za Piráty Gabriela Svárovská.
Dodala, že meziresortní připomínkové řízení podle ní nelze nahradit neformálními schůzkami. Kritikou nešetřil ani poslanec Michal Kučera (TOP 09), podle kterého spočívá problém stavebního zákona v tom, že „místo promyšlené reformy se opakovaně sahá po zkratkách“.
Hnutí ANO kritizovalo porušený slib, říká Vondráček
Koaliční poslanci si ale stojí za tím, že je postup legitimní. Byli to přitom oni, kdo minulou vládu tepal, když chtěla podobným způsobem prosadit korespondenční volbu.
„Korespondenční volba je poslanecký návrh, nikdo nás s ním neseznámil, nikdo to s námi nekomunikoval. Opravdu vnímám, že by komunikace mezi opozicí a koalicí měla být větší a vždycky by se nějak o návrzích měli dohodnout,“ vytýkala tehdy koalici poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Její stranická kolegyně Berenika Peštová zase tehdy Fialově vládě vyčítala, že podobný postup je „na prasáka“.
Dnes ale hnutí ANO za svým postupem stojí. „Základní rozdíl je v tom, že ta předchozí koalice měla vysloveně v programovém prohlášení vlády, že nebudou předkládat tyhle koaliční návrhy formou poslaneckých návrhů, takže neplnily svoje slova a to nám vadilo nejvíc,“ vysvětluje Radek Vondráček, v čem je podle něj situace jiná.
Dodává, že připomínkové řízení je vždy nejlepší cestou. „To já nerozporuji, ale my máme nějaké priority, ty jsme slíbili voličům a z časových důvodů proto volíme poslanecký návrh, který je naprosto legální formou,“ uzavírá.
Právě časové důvody zmínil i v případě stavebního zákona ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Zvolený postup odpovídá naléhavosti situace a snaze zabránit dalšímu zpomalení výstavby. Tradiční cesta by způsobila prodlení o měsíce, což si nemůžeme dovolit,“ popsal redakci.
Rychlejší to být nemusí, kontrují odbory
Homfray k tomu ale dodává, že poslanecký návrh nemusí v těchto dvou případech nutně znamenat rychlejší projednání. Odborná veřejnost i opozice totiž kritizují dopady poslaneckých návrhů, které jsou podle některých „spíchnuté horkou jehlou“.
Že by se například k stavebnímu zákonu měli dodatečně vyjádřit experti, si myslí veřejný ochránce práv. „S takovým postupem – obzvláště u předpisu se zásadními dopady do fungování společnosti i státu – nesouhlasím,“ uvedl.
Připustil sice, že stavební správa čelí problémům a oceňuje, že se nová vláda snaží o změny. Způsob provedení se mu nicméně nezdá. „Považuji za nevhodné, aby se natolik obsáhlá a závažná změna právní úpravy realizovala narychlo a bez patřičné odborné diskuze. Za této situace hrozí, že výsledek bude krajně nedomyšlený a vysoce problematický. Obávám se, že posun ve stavební praxi tato novela nepřinese,“ dodává.
Podle místopředsedkyně odborových svazů tak nakonec hrozí, že byť jde o poslanecké návrhy, čas vláda neušetří. „Na začátku to sice asi bylo rychlejší, jenže teď se jim tato metoda vrací,“ nastiňuje s tím, že vládu teď čeká rozhodnutí, jak nadále postupovat.
„Buď to budou tlačit rychle, ale za cenu – kterou nemohou ignorovat –, že budou mít oba předpisy aplikační problémy a hrozí, že i dost velké, nebo to budou chvíli ‚sušit‘ ve Sněmovně a připravovat nějaký komplexní pozměňovací návrh. A to si mohli odpustit, kdyby ty normy prošly standardním legislativním procesem,“ uzavírá Homfray.
