Nejvíc se vyplatila sázka na burzu v Ghaně, dařilo se i pražskému trhu

Kdo chtěl loni vydělat největší balík, musel zapomenout na americké akcie a namířit si to do Afriky. Zhodnocení je přepočítáno do korun, což sráží dolů americké burzy, protože americký dolar prudce oslabil vůči české měně. Za jeden dolar se na mezibankovním trhu zkraje roku platilo okolo 24,5 koruny, když nyní je to 20,7 koruny. Sázka na americké tituly tak podle indexu S&P 500 přinesla zhruba dvouprocentní ztrátu a technologické tituly vynesly jen 1,5 procenta v korunách.

„Markantní oslabení dolaru výkonnost amerických akcií v korunách prakticky vynulovalo,“ upozorňuje investiční stratég skupiny Conseq Michal Stupavský s tím, že prudké oslabení amerického dolaru patřilo k hlavním ekonomickým tématům letošního roku.

Naopak solidních výsledků dosáhl investor, který věřil akciím obchodovaným na pražské burze. Výnos včetně dividend přesáhl 59 procent. Pro českého investora je tak pražská burza čtvrtým nejvýkonnějším trhem na světě. Důvodem růstu je podle portfolio manažera J&T investiční společnosti Marka Ševčíka razantní růst cen akcií bankovního sektoru i energetické skupiny ČEZ.

Největší burzovní titul ČEZ rostl kvůli spekulacím na vykoupení drobných akcionářů ze strany státu. Cenu přitom naznačil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), když uvedl, že výkup třiceti procent akcií ČEZ by stálo zhruba 250 miliard korun. Cena za akcii by se tak pohybovala okolo 1550 korun.

Prudký růst zažily rovněž akcie Moneta Money Bank. „V případě Monety jde z velké části o spekulaci na převzetí některým z hlavních hráčů – přestože se bance velmi dobře daří, je její současná valuace již přílišná,“ dodává portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Růst bank a ČEZ ale není jediný důvod, že pražská burza zažila výjimečný rok. „Firmy na pražské burze těží z toho, že jich je málo. Dochází tak k situaci, kdy hodně peněz nahání málo akcií a výsledkem je strmý růst cen,“ dodává Pfeiler.

Obecně se dařilo burzám ve střední a jihovýchodní Evropě. Do první desítky světových kapitálových trhů z pohledu českého investora se kromě pražské burzy dostaly trhy v Bukurešti, Lublani a ve Varšavě. Bukurešť dokonce o fous překonala pražský trh.

„Investoři hodnotí pozitivně Evropu jako celek – zbrojení a rychlejší ekonomický růst a skutečnost, že země z regionu střední a východní Evropy se angažují především v obchodě s Evropskou unií, nikoliv s USA, takže je tak významně nezasáhnou cla,“ komentuje vývoj Pfeiler.

Ani střední Evropa a Balkán ale nestačily na zmíněné africké burzy. Ghanské a zambijské akcie těží z toho, že obě země ustály platební neschopnost, a naopak získaly lepší rating.

I v příštím roce by měly přitom ghanské akcie silně růst, když analytici Laurus Africa Securities očekávají roční výnos ve výši nejméně třiceti procent. Zambii pak pomohl růst cen mědi, která v pondělí dosáhla nového rekordu, když jedna tuna stála okolo dvanácti tisíc dolarů (téměř 250 tisíc korun).

Naopak se nedařilo libanonským akciím, ale překvapivě ani dánské burze. „Na vině je propad akcií nejdůležitější a největší obchodované společnosti Novo Nordisk,“ komentuje Pfeiler. Dánského výrobce léků proti obezitě a cukrovce totiž drtí americký rival Eli Lilly a také kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Ohledně vývoje na příští rok se názory odborníků liší. Stupavský věří trhům v Evropě, Japonsku a rozvíjejícím se trhům. Naopak Pfeiler sází na USA. „Pokud bych odhlédl od měnového zajištění, nadále věříme americkým akciovým trhům, ale doporučujeme se soustředit na vybrané akciové tituly,“ doplňuje Ševčík s tím, že atraktivní jsou rovněž britské akcie. Věří rovněž titulům na athénské burze.

V příštím roce bude ovšem podle odborníků nutné pečlivě vybírat zejména v technologických titulech, které zažily svižný růst. „V příštím roce bude důležitější aktivní správa. Akcie jsou na rekordech a investor tak musí lépe selektovat,“ doporučuje Pfeiler s tím, že na zajímavých násobcích zisku se obchoduje výrobce čipů Nvidia.

„Jinak bych se zaměřil na akcie kvalitních velkých zavedených firem, které generují slušnou návratnost vlastního kapitálu, současně mají kontinuální a stabilní růst zisků a nízkou úroveň zadlužení. Příklady mohou být Microsoft, CVS Health, AstraZeneca, Louis Vuitton Moët Hennessy nebo Lockheed Martin,“ radí Pfeiler.

Podle Ševčíka jsou zajímavé firmy v energetice, zdravotnictví, realitním sektoru i technologiích. „Kdybychom měli uvést konkrétní firmy, pak jsou to z realitního sektoru britská Vistry, americké UnitedHealth Group a Bristol-Meyers ve zdravotnictví, evropské Končar a Cenergy v energetice a z technologického sektoru Amazon, Dell a Marvell Technology.“

Za nejperspektivnější naopak Stupavský považuje společnosti z ropného a plynárenského sektoru, banky a pojišťovny a rovněž výrobce elektřiny.