Článek
Předvánoční dárek si zajistila americká nezisková organizace Národní bezpečností archiv, když díky soudnímu rozhodnutí získala dosud utajené přepisy schůzek amerického exprezidenta George W. Bushe s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Přepisy následně nadstranický subjekt zveřejnil na svém webu.
Jde o sérii tří setkání z let 2001, 2005 a 2008. Putin na schůzkách například odhalil, za jaké podmínky by byl schopen začít uvažovat o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, zmínil i zájem Ruska o vstup do struktur této mezinárodní organizace. V roce 2008 pak státníci společně řešili americkou základnu, která měla stát v České republice.
Sovětská dobrá vůle
První dokument se týká schůzky Putina a Bushe na Slovinsku z 16. června roku 2001. Ruský prezident zde hovořil o rozpadu Sovětského svazu a následném rozdávání území. Narazil tak i na téma Ukrajiny.
„Lidé v Rusku se cítí zrazeni rozsáhlými změnami, které jim přináší více svobody než si jsou schopni užít. A to neplatí pouze pro chudé, ale také pro elity,“ začal téma Putin. „Co se doopravdy stalo? Sovětská dobrá vůle změnila svět, dobrovolně. A Rusové rozdali tisíce kilometrů čtverečních území, dobrovolně. Nevídané. Ukrajina, část Ruska po století – rozdána. Kazachstán – rozdán. Kavkaz – rozdán,“ pokračoval.
„Rusko patří na Západ, ten není naším nepřítelem. Ruské zájmy souzní s těmi západními. A vy bystě měli být jako Západ: vláda práva, podnikání, svoboda médií. A nějaké dobré rozhodnutí jste také učinili,“ sdělil na schůzce v roce 2001 Bush.
Putin na to reagoval vlídně: „Já vím. Nikdy jsem vás nepovažoval za hrozbu. Ani v době studené války.“ Zmínil ale také, co Rusko tížilo. „Cítíme se vynechaní z NATO. Když toho Rusko není součástí, je jasné, že se bude cítit opomenutí,“ objasnil Putin. Dodal, že Sovětský svaz se snažil dostat do Severoatlantické aliance už v roce 1954, byl však odmítnut.
Ruská hlava státu se tehdy domnívala, že všechny podmínky, kvůli kterým organizace vstup Sovětského svazu odmítla, už Rusko roku 2001 splňovalo. „Možná by Rusko mohlo být spojencem,“ dodal Putin.
Horší než za Stalina
Oba prezidenti se sešli také o čtyři roky později 16. září, tentokrát v Oválné pracovně Bílého domu, v mnohem větším počtu, například i se svými ministry. Stěžejním tématem byl íránský jaderný program, který obě strany považovaly za problematický. „Íránské atomovky Izraelce doopravdy děsí. Diplomacie musí fungovat. To je důležité mít na paměti. Jestli Šaron (Ariel Šaron, tehdejší premiér Izraele, pozn. red.) ucítí potřebu zasáhnout Írán, rozpoutá se peklo,“ obávala se americká hlava státu.
Putin tehdy hovořil o tom, že uran, který na výrobu jaderných zbraní využívají, pochází z Pákistánu. „Z toho jsem nervózní,“ poznamenal ruský prezident. Jeho americký protějšek na to reagoval obdobně.
Stejně jako na Pákistán v jejich rozhovoru došlo i na Severní Koreu. „Je mi líto lidí v Severní Koreji. Umírají tam hlady. Je to ubohé, ubohé a extrémně smutné. Jsou izolovaní,“ sdělil Bush. Na jeho slova následně zareagoval ruský prezident: „Při zpáteční cestě ze Severní Koreje mi dokonce i bodyguardi řekli, že už sem nikdy nechtějí znovu.“
Putin měl však pro tamní obyvatele, kteří režimu věří, pochopení. „Byl jsem členem komunistické strany. Věřil jsem v myšlenky komunismu, byl jsem připraven pro ně zemřít (…). A Severokorejci žijí v mnohem větším odloučení, než jsme žili my. Jsou více izolovaní než Sovětský svaz za Stalina,“ vysvětloval ruský prezident svému protějšku. Oba státníci se následně shodli, že jediným řešením je sblížením severní části Korejského poloostrova s tou jižní.
Ukrajina jako uměle vytvořená země
Poslední přepis, který Národní bezpečnostní archiv získal, se týkal schůzky z 6. dubna 2008 v ruském Soči. Na té hned ze začátku ruská hlava státu mluvila mimo jiné o České republice a tehdy zamýšleném umístění radaru NATO v Brdech.
„Uvědomujeme si, že nejdůležitější je zajistit transparentnost monitorování oblastí v České republice a v Polsku. Je pro nás velmi důležité, abychom viděli, co se na tom území děje každý den, každý moment. To stejné jsem řekl Čechům a Polákům. Nejde o zásah do jejich suverenity. Je přirozené, abychom věděli, co se děje, a jestli je to namířeno proti nám. Je to takhle jednoduché,“ komentoval tehdejší plány USA Vladimir Putin.
Prezident Bush vyjádřil pochopení pro Putinovy obavy, jeho ruský protějšek však dále pokračoval. „Odpálené raketě z ponorky v severní Evropě by trvalo pouhých šest minut, než by doletěla do Moskvy,“ dodala ruská hlava státu. V takovém případě by Rusko podle Putina v rámci minut reagovalo odpálením celého svého jaderného arzenálu. Bush Putina ujišťoval, že ho do takové situace rozhodně stavět nechce.
Základny byly podle Bushe, kterému tehdy zbýval rok a půl v prezidentském úřadu, důležité, protože by nutily jeho nástupce spolupracovat s Ruskem. Zejména se pak chtěl vyvarovat situace, kdy některý z jeho nástupců razil názor, že Spojené státy nepotřebují mít vztahy s Ruskem.
K Ukrajině se stočila konverzace i tentokrát. „Na Ukrajině žije sedmnáct milionů Rusů, což tvoří třetinu populace. Je to velmi komplexní stát. Tohle není země vybudovaná přirozeně. Je to uměle vytvořená země z dob Sovětského svazu,“ mínil ruský prezident. Zároveň podle něj na členství v Severoatlantické alianci nahlíží většina tamní populace negativně. „Země by se mohla jednoduše rozdělit. Vždycky jsem říkal, že je zde určitá prozápadní část a pak proruská část,“ řekl Putin.
„Jsme proti vstupu Ukrajiny do NATO. Tak či tak bychom měli počkat, až bude většina obyvatel pro. Pak je nechme přistoupit, nikoliv však naopak,“ dodal šéf Kremlu s tím, že 70 procent populace Ukrajiny v roce 2008 bylo proti vstupu do Severoatlantické aliance.
Z přepisu lze usoudit, že schůze proběhla v mnohem vyhrocenější a útočnější atmosféře než dvě předchozí. Přesto Bush vyjádřil obavu, že tak dobré vztahy mezi Ruskem a USA, jako razil on s Putinem, po jeho odchodu z Oválné pracovny skončí.
