První detaily operace: dlouhá příprava, přestřelka a rychlý úder na Madura

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Den po oznámení zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou známy bližší detaily o průběhu samotné operace. Část z nich veřejně popsal prezident Donald Trump a lidé z jeho vlády už na sobotní tiskové konferenci, později je doplnila další dílčí zjištění amerických médií.

Zatím všechno napovídá tomu, že z vojenského hlediska byla akce dobře připravená a bezchybná.

Sběr informací přímo ve Venezuele měl začít už v srpnu, od kdy malý tým operující v přímé blízkosti Madurových rezidencí bedlivě sledoval a analyzoval diktátorův pohyb a denní rutinu. Tým podle šéfa Sboru náčelníků štábů generála Dana Caineho postupně dokázal zjistit, „kde se Maduro pohyboval, kde žil, kam cestoval, co jedl, co psal a jaké měl domácí mazlíčky“.

Agentům měly s výzvědnou prací pomáhat drony, které denní rytmy života diktátora sledovaly nepozorovaně z výšky.

CNN k tomu dodala, že zveřejněním informace o měsíce dlouhém sledování Madura Trumpova administrativa v podstatě přiznala, že o změně režimu ve Venezuele uvažovala ještě v době, kdy navenek tvrdila, že tlak na Madura je motivovaný čistě bojem proti obchodu s drogami.

Zdroje agentury Reuters a dalších médií potvrdily, že na operaci se podílel i člověk přímo z venezuelské vlády, který byl diktátorovi blízký a upřesňoval Američanům informace o jeho pohybu.

Jestli je tento člověk nadále ve Venezuele, se neví.

Až do posledních týdnů podle zdrojů CNN v Bílém domě přetrvávala naděje, že venezuelský prezident se vlády v zemi vzdá pod tlakem sám. Trump mu podle zdroje při listopadovém telefonátu měl dát „v podstatě ultimátum“ a říct mu, že odstoupit a odejít ze země by bylo „v jeho nejlepším zájmu“.

Že Washington takový vzkaz vyslal, naznačil veřejně na tiskovce i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle kterého Maduro dostal „několik velmi, velmi, velmi velkorysých nabídek, ale zvolil si zachovat se jako divoch a zahrávat si“.

Rozhodnutí dál nečekat a přejít k intervenci přišlo podle CNN asi v polovině prosince, od kdy se čekalo na vhodné podmínky.

Operace byla podle zdrojů deníku The New York Times původně plánovaná na vánoční svátky, což bylo považováno za ideální, protože řada vysokých vládních úředníků i část vojenského personálu měla volno. Maduro ale podle NYT pendloval mezi šesti až osmi různými lokacemi a Američanům se ne vždy podařilo včas zjistit, ve které z nich zrovna přespí.

Kromě toho operaci také pozdrželo nepříznivé počasí a podle CNN i americké údery v Nigérii.

Příznivé podmínky nastaly v pátek. Trump měl akci schválit nedlouho před 11. hodinou večerní místního času. Bezprostředně poté se daly do pohybu vojenské letouny. Caine na tiskovce oznámil, že na operaci se jich mělo podílet celkem 150 a startovaly z 20 různých základen.

Nejdřív byly podle generála provedeny vzdušné útoky zejména na radarové stanice a protivzdušnou obranu, jejichž cílem bylo vyčistit cestu pro helikoptéry s komandem. Součástí přípravy měl být i kybernetický útok, v jehož důsledku v části Caracasu vypadl proud, což mělo stejně jako vyřazení radarů pomoct nepozorovanému přeletu helikoptér.

Helikoptéry s elitním týmem složeným z příslušníků sil Delta Force se cestou podle Caineho dostaly i pod palbu. Jedna z nich měla být i zasažena, ale nebyla poškozena dost na to, aby nemohla pokračovat v misi. Americké stroje podle Caineho odpověděly „drtivou silou“.

Vrtulníky na obloze zachytilo i několik videí zveřejněných místními na sociálních sítích. Deník Washington Post mezi nimi identifikoval těžký transportní vrtulník MH-47 a modifikovanou verzi černého jestřába MH-60.

Bílý dům tvrdí, že při akci nezemřel žádný americký voják, přičemž zraněných bylo podle NYT půl tuctu. Zatím přitom není jasné, jestli ke zranění došlo čistě při zásahu helikoptéry nebo i na zemi.

Helikoptéry měly přistát u Madurovy rezidence ve dvě ráno místního času (tzn. asi čtyři hodiny poté, co Trump vydal finální rozkaz k zahájení akce). Dovnitř domu se komando mělo dostat po odpálení vstupních dveří a Maduro měl být podle zdroje NYT chycen do tří minut od vstupu vojáků do budovy.

Zásah přitom dopředu trénovalo v uměle vybudované replice budovy. I kvůli tomu se měla operace zdržet, protože se čekalo, až Maduro bude přespávat ve „správném“ domě, kde ho budou mít vojáci díky přípravě největší šanci rychle najít.

Trump na tiskovce líčil, že celou akci sledoval živě přes kameru. Maduro se podle něj v poslední chvíli snažil utéct do úkrytu za těžké dveře, ale „nestihl je zavřít“.

Že mají diktátora v držení, měli vojáci nahlásit pět minut po vstupu do budovy a ve 4:29 místního času už měl být Maduro i s manželkou na palubě výsadkové lodi USS Iwo Jima vzdálené asi 160 kilometrů od pobřeží Venezuely. Odtud měl být Maduro dopraven na základnu Guantánamo, odkud pár následně odletěl na vojenské letiště v New Yorku.

Ve Venezuele si americká operace podle vysoce postaveného tamního zdroje NYT vyžádala nejméně 40 mrtvých včetně vojáků i civilistů.