Článek
Na přelomu roku se finanční trhy tradičně zaplaví výhledy a prognózami. Tentokrát jsme se rozhodli jít proti proudu. Neptali jsme se portfolio manažerů, stratégů, makléřů ani soukromých investorů, co podle nich bude hlavním tématem roku 2026.
Zadání bylo jednoduché: v několika větách nastínit událost, která není jejich základním scénářem, ale je realistická a v případě, že se naplní, převrátí současný klid, a trochu i euforii kolem umělé inteligence, vzhůru nohama.
Výsledkem je mozaika potenciálních otřesů – od kolapsu dluhopisových trhů přes „kvantovou“ paniku až po geopolitické šoky a daňové revoluce. Společně ukazují, jak křehké jsou dnešní jistoty, když se na ně podíváme z opačné strany.
Bezpečnost a geopolitika: válka, Q-Day a technologická křehkost
Martin Pohl, portfolio manažer Generali Investments:
Za kritické riziko pro rok 2026 považuji možnost zhroucení Ukrajiny či dokonce vojenské konfrontace dalších evropských zemí s Ruskem. Tento scénář by byl spojen s novou uprchlickou vlnou a vystavil by další země existenciálnímu riziku. Výsledný šok by tvrdě zasáhl finanční trhy, které si na konflikt v podstatě zvykly a nyní doufají v mírové řešení.
Nová situace by investory donutila revidovat náhled na bezpečnost svých investic zejména ve východní Evropě. Historická zkušenost ukazuje, že by většina mezinárodních a podstatná část domácích investorů vzala nohy na ramena.
Současná situace na regionálních trzích k tomu nabízí dobrou příležitost. Hodnota akciových trhů je na historických maximech a regionální měny mají za sebou výrazné posílení. Prodej ziskových investic a stáhnutí se do bezpečí proto bylo rozumným rozhodnutím.
Neil Wilson, investiční stratég Saxo Bank:
V roce 2026 může nastat takzvaný „Q-Day“ – okamžik, kdy kvantový počítač prolomí běžné šifrování. Stačí náznak takového průlomu a důvěra v digitální svět se otřese v základech. Trhy zareagují okamžitě. Nejtvrdší zásah dostanou kryptoměny – staré bitcoinové peněženky se ukážou jako zranitelné, burzy zastaví výběry a cena bitcoinu se zhroutí.
Strach se přelije do bank, lidé začnou vybírat hotovost a masivně nakupovat fyzické zlato, jehož cena může vystřelit až k 10 tisícům dolarů za unci. Vítězi chaosu se stanou kyberbezpečnostní firmy, správci digitálních identit a tradiční banky s hotovostní sítí.
Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management:
Svět je čím dál více propojený a závislý na bezchybném fungování informačních a elektronických toků. Klíčovou roli hrají i podmořské kabely – a jak jsme viděli nedávno, ani ty nejsou nedotknutelné ani imunní vůči agresivním operacím nepřátelských zemí. Jedna věc je samotná datová infrastruktura, druhou stabilita služeb, které na ní běží.
Už nyní vidíme výpadky prakticky každý týden. Na Den díkůvzdání nefungovala burza CME v Chicagu, jednou nenačteme Facebook, další den si nepustíme Spotify. S rostoucími investicemi do datových center roste na intenzitě i debata nad zabezpečením veškerého tohoto mechanismu.
Pod tlakem pandemie jsme si uvědomili, že jsme schopni, byť ne úplně s radostí, žít upoutáni doma v karanténách. Žili jsme bez divadel, koncertů a restaurací. Jsme však vůbec schopni žít, byť i třeba několik dní, bez Netflixu, Spotify a služeb od Alphabetu (Gmail, YouTube) či rodiny aplikací od Mety (Instagram, WhatsApp a Facebook)? Nebylo by to pro lidstvo horší? Není tohle ta největší hrozba současnosti?
AI, čipy a komodity: horská dráha na trzích
Jaroslav Šura, soukromý akciový investor:
Nvidia, dnes nejhodnotnější firma světa a symbol celé AI éry, může být v roce 2026 sesazena jedním z velkých technologických gigantů – nejpravděpodobněji Alphabetem. Ještě nedávno byl přitom považován za firmu s „polomrtvým“ byznysem. Alphabet i Amazon však mezitím vyvinuly vlastní specializované čipy, které začínají konkurovat těm od Nvidie, a to nejen cenou.
Další otřes může přijít z oblasti generativní AI. OpenAI podle tohoto scénáře zkrachuje a převezme ji některý z velkých technologických hráčů. A to za částku, která ani nepřesáhne jejich roční investice do infrastruktury. Celý obrázek doplní silnější dolar, který kvůli geopolitickému napětí může posílit o více než 20 procent, protože investoři budou hledat bezpečné útočiště.
Ondřej Hartman, soukromý investor:
Cena ropy prorazí pod klíčovou hranici 60 dolarů za barel, dostane se pod silný prodejní tlak a bude atakovat hodnoty pod 50 dolarů, kde byla naposledy během covidu. Akcie navázané na umělou inteligenci zažijí masivní propad svých hodnot a strhnou s sebou i další technologické tituly a společnosti z oblasti čipového sektoru.
Cena stříbra bude atakovat psychologickou hladinu 100 dolarů za unci a pak zažije dramatický pokles zpět pod hladinu 50 dolarů s možností poklesu až ke 30 dolarům.
Dluh a stát: když trhy donutí politiky zatáhnout za brzdu
Hoang Long Le, makléř WOOD & Company:
Zatímco trhy věří v hladké přistání ekonomiky, největší šok roku 2026 může přijít z místa, kam se běžně nikdo nedívá – z technického zákulisí trhu s americkými státními dluhopisy. Hedgeové fondy na Kajmanských ostrovech tam drží obří sázku v hodnotě 1,4 bilionu dolarů. Vydělává jen nepatrně, a proto je postavená na extrémní páce. Malé pohyby cen tak mohou způsobit obrovské ztráty.
Celý obchod přitom stojí na krátkodobém financování, jehož cena se už delší dobu chová nestabilně. Pokud by se trh zadrhl, třeba kvůli utažení politiky v Japonsku, fondy by musely masivně prodávat americké dluhopisy.
Největší šok by ale mohl přijít až poté. Fed by kvůli stabilizaci trhu musel zasáhnout, třeba i znárodněním části repo trhu a návratem ke kvantitativnímu uvolňování. Boj s inflací by šel stranou a rok 2026 by definovala nová éra finanční represe.
Tomáš Vlk, hlavní analytik Patria Finance:
Trh donutí Trumpa šetřit. Americká vláda hospodaří už roky s obrovskými deficity a nebojí se dát rozpočtu zabrat ještě víc: velký krásný rozpočtový zákon, celní dividenda voličům… Přitom Fed už americké dluhopisy nekupuje, Čína postupně prodává a možná se od nich začne odvracet i Japonsko. Kupci se najdou vždy, ale nebudou požadovat příliš vysoký výnos?
A co když ekonomika zaváhá a deficit vyskočí ještě výš? Nebo se zájem stočí k dluhopisům velkého techu? Tento scénář je pro nás alternativní, ale nikoli nereálný. Byl by velký šok vidět, jak dluhopisový trh donutí americkou vládu napravovat rozpočet tím, že jí výrazně zdraží financování. Na druhou stranu, nikdo jiný to za ni asi neudělá.
Mikuláš Splítek, portfolio manažer Erste Asset Management ČR:
Pro mne by bylo šokující, kdyby země OECD zastavily strukturální zadlužování (dluh vůči HDP vzrostl během 30 let z 50 procent na 110 procent). Musely by si totiž uvědomit, že z toho benefitují hlavně korporace a majitelé kapitálu, čímž se zvyšuje majetková nerovnost ve společnosti, a tím i její nestabilita.
Z mého pohledu jediným proveditelným způsobem, jak zadlužování zastavit a nerovnost zpomalit, je daň z majetku. Umožňujeme-li totiž exponenciální růst aktiv (složené úročení na finančním či nemovitostním trhu), je nutné exponenciálně i danit, jinak se nůžky dále rozevírají. Kdyby tedy politici zavedli majetkovou daň, omezili tím zadlužování a nerovnost a sekundárně vyvolali velké přesuny mezi jednotlivými třídami aktiv, to by se děly věci.
Peníze 2.0: dolar, krypto a stablecoiny
Leoš Jirman, partner investiční společnosti EMUN:
Mezi neočekávané scénáře roku 2026 patří prudké posílení amerického dolaru. Trhy v tuto chvíli předpokládají pokračující uvolňování měnové politiky Fedu a slabší dolar. Může však nastat situace, kdy americká ekonomika opět zrychlí, zatímco Evropa a Čína budou dál zpomalovat, což by zvýšilo úrokový diferenciál ve prospěch USA.
Vliv by mohlo mít i posílení hlasu republikánských fiskálních konzervativců, které by trhy vnímaly jako signál větší rozpočtové disciplíny a vyšší důvěry v dolar. K tomu by se mohlo přidat zvýšení geopolitické nejistoty, například eskalace napětí kolem Tchaj-wanu, což tradičně vede k přesunu kapitálu do bezpečných měn. Dolar by tak mohl rychle posílit a z největšího poraženého roku 2025 by se stal vítězem roku 2026.
Silnější dolar odčerpává likviditu z globálních trhů a působí jako zpřísnění finančních podmínek, podobně jako zvýšení úrokových sazeb. Trhy by pak musely přecenit široké spektrum aktiv i to, jak vysoký výnos budou investoři požadovat za podstupování rizika.
Štěpán Hájek, investiční stratég v J&T Investiční společnosti:
Stablecoiny mohou proniknout do běžného života rychleji, než dnes kdokoli – včetně bank – očekává. Obchodníci je začnou testovat jako levnější, rychlejší a technicky jednoduchou alternativu ke kartovým platbám. Transakce se vypořádají okamžitě a s nižšími poplatky, což může zlepšit marže a zrychlit obrátku pracovního kapitálu.
Pro banky je ale tento trend méně příjemný. Pokud by se část plateb a vkladů přesunula do stablecoinů, vznikl by první tichý, ale trvalý odtok likvidity z tradičního bankovního systému.
V investiční rovině z toho nejvíc těží infrastruktura kolem stablecoinů – například společnosti jako Circle, fintechy nabízející jednoduché integrace a specializované banky pro úschovu kryptoměn. Naopak některé evropské banky či platební procesory mohou pocítit tlak na marže. Mastercard a Visa zůstanou silné, ale růst v některých segmentech může zpomalit.
Nejde o krypto revoluci, spíš o praktickou evoluci plateb. Rok 2026 ji může definitivně odstartovat.
