Předchozí vláda překročila schodek o 50 miliard. Velký skok přišel v prosinci

Oproti plánům předchozí vlády vzrostl schodek rozpočtu v roce 2025 o 49,7 miliardy korun na 290,7 miliardy. Překonal tak deficit z roku 2024, který byl 271 miliard korun. Meziroční zhoršení je o více než 19 miliard korun.

Uvedla to ministryně Babišovy vlády Alena Schillerová na tiskové konferenci. Zdůvodnila, že je to dáno „kombinací slabého plánu investic a velmi špatným čerpáním prostředků z Evropské unie“.

Česko získalo z Evropské unie 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

Příjmy rozpočtu loni dosáhly 2,081 bilionu korun, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za obnovitelné zdroje stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 koruny méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Na vyjádření ministryně Schillerové reagoval předchozí šéf státní kasy Zbyněk Stanjura. Podle něj je reálný deficit loňského rozpočtu 250 miliard korun. Dalších 40 miliard jsou příjmy z EU, které přijdou až letos a zlepší tak letošní hospodaření státu, řekl Stanjura serveru Echo24. Dalšími důvody pro zvýšení schodku nad plánovanou hodnotu jsou podle něj vyšší investice a dodatečné obranné výdaje, které zajistily splnění zákonného požadavku ve výši dvou procent HDP.

Na obranu Česko loni dalo 171,7 miliardy korun, podle Schillerové tak splnilo zákonnou povinnost dát za tímto účelem dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Ministerstvo financí také zveřejnilo předběžné údaje o výši státního dluhu, který vzrostl z 3,365 bilionu korun na 3,678 bilionu korun. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337 519 korun. Míra zadlužení tím vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu na 43,2 procenta HDP.

Na konci září činil státní dluh 3,518 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 152,7 miliardy korun. Ministerstvo loni předpokládalo, že by ke konci roku měl dluh vzrůst na 3,614 bilionu korun.

Kromě tehdejší opozice loni hospodaření Fialovy vlády kritizovaly i některé instituce. Na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025 upozornily loni Nejvyšší kontrolní úřad a také Národní rozpočtová rada.

Rozpočet na rok 2026 má být sestaven se schodkem okolo 300 miliard korun. Vláda ANO dává najevo, že rychlé snižování deficitu nepatří mezi její hlavní priority. Premiér Andrej Babiš spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou počítá s navýšením výdajů na sociální oblast, zdravotnictví a energetiku, a to i za cenu dalšího zadlužení. Cílem je udržet deficit těsně pod hranicí tří procent HDP. Hnutí ANO to vysvětluje nutností reagovat na stav veřejných financí po předchozí vládě.

Schillerová dnes uvedla, že závazek na dluh pod 3 procenta HDP splní. „Česká republika v následujících čtyřech letech navzdory prorůstové politice hranici tří procent HDP nepřekročí. Zůstaneme zemí se zdravými financemi,“ slíbila na závěr konference.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.