Článek
Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě půl miliardy dolarů byly zmrazeny v rámci západních sankcí. S odkazem na své zdroje to v úterý napsal britský list Financial Times (FT). Podle něj se tak ukazuje, jak je platforma stále vůči Rusku finančně exponována, i když se její spoluzakladatel Pavel Durov snažil vazby na svou vlast přerušit.
Společnost v posledních letech zahájila sérii emisí dluhopisů, včetně emise v hodnotě 1,7 miliardy dolarů loni v květnu, aby mohla odkoupit stávající dluh. Podle lidí obeznámených s jednáními Telegramu s investory firma odkoupila většinu dluhopisů splatných v roce 2026. Společnost však podle zdrojů FT uvedla, že kvůli západním sankcím byly v ruském centrálním depozitáři cenných papírů zmrazeny nesplacené dluhopisy za 500 milionů dolarů.
Tato zjištění zdůrazňují, do jaké míry Telegram zůstává vystaven ruskému kapitálu, přičemž sankce mu komplikují splácení dluhů a možnosti jejich odkupu. Evropská unie, Spojené státy a Velká Británie zavedly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 restrikce vůči ruskému centrálnímu depozitáři cenných papírů, takže tam zůstala zmrazená aktiva. Takový krok potenciálně ovlivňuje jakoukoli západní organizaci s ruskými držiteli dluhopisů.
Zmrazení aktiv je ale obzvlášť znepokojivé pro spoluzakladatele platformy Pavla Durova, který se v posledních letech snaží distancovat od svého rodného Ruska. Za konspirační teorie pak označuje spekulace, že je zavázán Kremlu. Telegram se ke zprávě FT o zmrazených dluhopisech odmítl vyjádřit.
Durov právě zkoumá možnou primární veřejnou nabídku (IPO) akcií své společnosti. Tyto plány ale zatím byly odloženy, protože Durov čelí soudnímu řízení ve Francii. Durov spoluzaložil v roce 2006 platformu VKontakte (VK), která se záhy stala v Rusku nejpopulárnější sociální sítí. Za to se Durovovi začalo přezdívat ruský Mark Zuckerberg, podle Američana, který stál u zrodu celosvětově populární sociální sítě Facebook.
Miliardář Durov uvedl, že Rusko v roce 2014 opustil, protože odmítl sdílet data určitých ukrajinských uživatelů sítě VK s ruskou bezpečnostní agenturou. Tvrdí také, že pod nátlakem prodal svůj podíl v síti VK subjektům napojeným na Kreml. Přibližně ve stejnou dobu založil platformu Telegram a později skupinu přemístil do Dubaje s argumentem, že se zaváže ke svobodě projevu a že bude odolávat vládnímu vměšování.
Firma držitelům dluhopisů sdělila, že zmrazený dluh uhradí v době splatnosti. Platební agent a depozitář dluhopisů pak rozhodnou, zda je možné platbu provést i ruským držitelům.
Na rozdíl od větších amerických konkurentů, jako je Zuckerbergova společnost Meta Platforms či společnost X miliardáře Elona Muska, má Telegram méně než 100 zaměstnanců na plný úvazek. Teprve nedávno začala firma generovat značné příjmy od miliardy svých uživatelů prostřednictvím reklamy a předplatného.
K loňskému 30. červnu měla platforma Telegram podle dříve nezveřejněných pololetních zpráv 910 milionů dolarů (18,8 miliardy korun) v kolonce peníze a peněžní ekvivalenty. To byl nárůst proti částce 142 milionů dolarů o rok dříve.
Durov má občanství Francie a Spojených arabských emirátů. V roce 2024 byl zadržen v Paříži, kde ho úřady začaly vyšetřovat se zdůvodněním, že platforma Telegram dostatečně nebojuje proti závadnému obsahu. To se podle úřadů týkalo i trestných činů v souvislosti se zneužíváním dětí. Durov jakékoliv provinění v této věci odmítl.
Loni Durov obvinil francouzskou zpravodajskou službu, že se ho přes prostředníka snažila přesvědčit k cenzuře některých hlasů před parlamentními volbami v Moldavsku. Tvrdí, že snahou Francouzů bylo, aby podpořil moldavskou proevropskou vládu. O totéž se podle Durova předtím pokoušel i šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE, když ho vyzýval, aby před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku umlčoval hlasy konzervativní části tamní politické scény.
Neauditované finanční výkazy podle FT ukazují, že aplikace pro zasílání zpráv nadále vykazuje růst tržeb, navzdory pokračující hrozbě kvůli soudnímu řízení ve Francii. Z výkazů vyplývá, že Telegram v první polovině loňského roku zvýšil tržby meziročně o více než 65 procent na 870 milionů dolarů (18 miliard korun). Téměř třetina příjmů Telegramu – asi 300 milionů dolarů – pocházela z tzv. smluv o exkluzivitě. Povahu těchto dohod nebylo možné zjistit, ale podle dřívějších zpráv z FT se tyto dohody týkaly toncoinu, což je kryptoměna, která je s aplikací Telegram úzce spjata.
