Článek
Jak to bývá u technologických boomů běžné, tak i mánie okolo umělé inteligence vytvořila nové dolarové miliardáře. V minulém roce přinesla AI jmění podnikatelům, kteří budují potřebnou infrastrukturu nebo vytvářejíí modely či aplikace, které se rychle stávají součástí každodenního života. Loni díky tomu vzniklo více než padesát nových miliardářů, uvádí magazín Forbes.
Důvodem je obří zájem investorů o tyto společnosti. „Šíleně vzrostla valuace firem, start-upům se daří,“ popisuje náladu na trhu partner investiční skupiny Depo Ventures Petr Šíma.
Raketový růst hodnoty firem
Investiční kola do start-upů a privátních firem zaměřených na AI totiž ženou hodnotu těchto společností neustále nahoru. Během investičních kol získávají investoři podíl ve firmě výměnou za peníze, které do společnosti vloží.
Hodnoty firem Anthropic, Safe Superintelligence, OpenAI, Anysphere a dalších kvůli obrovskému zájmu investorů vylétly na rekordní úrovně. Zakladatelé a klíčoví lidé s vlastnickým podílem v těchto firmách tak nyní mají – alespoň na papíře – obrovský majetek.
K vysokým oceněním AI firem přispívá i to, že náklady na výstavbu datových center a nejvýkonnější čipy jsou značné. „Je to drahé, ale potenciálně se na tom dá hodně vydělat. Firmy mají proto vysoká ocenění,“ dodává Šíma.
K velkému majetku se přitom dostali během pouhých pár let. Konkrétně švédská společnost Lovable, která umožňuje programovat s pomocí umělé inteligence, během pouhých dvou let dosáhla na ocenění ve výši 6,6 miliardy dolarů, které dosáhla během prosincového investičního kola. „Je to nejrychleji rostoucí start-up v historii,“ upozorňuje Šíma. Ze spoluzakladatelů firmy Antona Osiky a Fabiana Hediny se díky tomu stali miliardáři.
Podobně úspěšná je rovněž podnikatelka Mira Muratiová z líhně OpenAI, která celý boom okolo AI svým modelem ChatGPT rozpoutala. Muratiová společně s bývalými kolegy Barretem Zophem a Johnem Schulmanem opustili OpenAI v září 2024, aby založili společnost Thinking Machines Lab. Do loňského července realizovala prvotní investici ve výši dvou miliard dolarů, což ohodnocuje firmu na dvanáct miliard dolarů. Jde o největší prvotní investici do start-upu v historii. Do listopadu se však podle agentury Bloomberg vyhouplo ocenění na nejméně padesát miliard dolarů.
Oproti minulosti je rychlost růstu bohatství lidí z AI neuvěřitelná, protože aktuálně nejbohatšímu muži planety Elonu Muskovi trvalo dostat se mezi miliardáře dekádu.
Další odpadlík z OpenAI Ilya Sutskever to dokázal za jeden rok, když založil společnost Safe Superintelligence. Během dubnového investičního kola v minulém roce investoři firmu ocenili na 32 miliard dolarů. Společnost založil Sutskever o rok dříve. Firma loni dokonce dostala od technologického kolosu Meta nabídku na převzetí, kterou odmítla.
Na začátku loňského roku se pak miliardáři stalo všech sedm zakladatelů společnosti Anthropic, která vyvíjí model Claude. Společnost získala investici ve výši 3,5 miliardy dolarů, což ji ocenilo na 61,5 miliardy dolarů. V září se pak během investičního kola ocenění vyšplhalo na 183 miliard dolarů.
Masivní ocenění nebyla loni žádnou raritou. Investoři ostatně do firem spojených s AI investovali přes 200 miliard dolarů.
Do miliardářského klubu se díky tomu dostali rovněž byznysmeni, kteří stojí za společnostmi Perplexity, Mercor, Figure AI nebo například Harvey, ale rovněž čínský podnikatel Liang Wen-feng, který založil start-up DeepSeek.
„AI je hlavně nástroj. Jen pár firem dělá velké jazykové modely, ale i další start-upy mohou díky tomu růst rychleji,“ doplňuje Šíma. Například Perplexity využívá umělou inteligenci k vyhledávání a Harvey je start-up zaměřený na využití AI v právním softwaru.
Kdo přežije splasknutí bubliny?
Partner společnosti Sapphire Ventures Jai Das přirovnal v listu The New York Times nové miliardáře k železničním baronům kolem roku 1890, kteří rovněž rychle využili tehdejší technologie.
„V 19. století vzniklo několik panik na finančních trzích, které byly způsobeny krachy železničních společností. Podobně jako v případě umělé inteligence, ekonomika prostě neospravedlňovala výstavbu několika transkontinentálních železnic, zejména když železnice poté soutěžily v přepravních sazbách pod úrovní provozních nákladů,“ prohlásil v této souvislosti Harris Kupperman, manažer hedgeového fondu Praetorian Capital.
I Das varuje, že bohatství technologických miliardářů může být pomíjivé, pokud start-upy nesplní své sliby. „Otázkou je, které z těchto společností přežijí,“ uvedl pro The New York Times a pokračoval: „A kteří z těchto zakladatelů se nakonec stanou skutečnými miliardáři, a ne jen miliardáři na papíře.“
I během technologické bubliny ale podle Šímy vznikly firmy, které jsou nyní největšími na světě. „Spousta investorů přijde o peníze, když bublina v AI splaskne, jakože splaskne. Kdo však bude mít ty správné firmy, tak hodně vydělá,“ říká Šíma.
