Článek
Česká národní banka vstupuje do roku 2026 s inflací na cílové úrovni. Návrat inflace ke dvěma procentům ale nepovažuje její guvernér Aleš Michl za signál k uvolnění politiky, ale naopak spíš za potvrzení, že zvolený postup funguje.
„První normální rok po sérii všech těch krizí. Byl to dobrý rok. Každý měsíc v loňském roce byla inflace u cíle, tedy u dvou procent. Za to patří dík všem zaměstnancům České národní banky,“ hodnotil Aleš Michl uplynulý rok v pořadu Partie.
Proč ČNB nechce polevit
„Pro nás jsou tyto výsledky hlavně zprávou o tom, že musíme být i nadále přísní a držet přísnou měnovou politiku,“ uvedl guvernér v pořadu.
Smyslem této politiky je podle něj co nejdéle udržet kladné reálné úrokové sazby. „Přísná měnová politika znamená, aby v budoucnu co nejdéle trvalo období pozitivních, kladných reálných úrokových sazeb,“ vysvětluje. Jinými slovy, úroky musí zůstat nad inflací. „Když si odečtete inflaci, tak peníze mají dál vydělávat. Pokud inflaci čekáme kolem dvou procent, sazby by měly být někde nad touto úrovní,“ popisuje.
ČNB si proto podle guvernéra nechává otevřené všechny možnosti. „Budeme přísní, a to znamená, že se budeme snažit držet sazby nad inflací. Jak moc to bude, o tom se budeme teprve radit,“ řekl Aleš Michl. Sazby mohou mírně klesnout, zůstat stabilní, ale v případě nových inflačních tlaků i růst. „Pokud se objeví inflační rizika, nebudeme váhat a sazby zvýšíme,“ dodává.
Vyšší schodek, než se čekalo
Právě otázka, odkud by se případná inflační rizika mohla znovu objevit, podle guvernéra nesouvisí jen s vývojem cen nebo ekonomickým cyklem, ale i s tím, kolik peněz bude do ekonomiky proudit prostřednictvím dluhů. Michl v této souvislosti upozornil také na roli veřejných financí. „Inflace je o množství peněz v ekonomice, peníze se generují hlavně tak na dluhy, čili čím víc dluhů bude, tím víc inflačních rizik do budoucna,“ vysvětlil v pořadu Partie.
Za jedno z rizik proto považuje vývoj státního rozpočtu v příštích letech. „To největší inflační riziko je, pokud by se do čtyř let nepodařilo snížit deficit státního rozpočtu,“ upozorňuje.
Do tohoto rámce zapadá i aktuální vývoj hospodaření státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pořadu Partie Terezie Tománkové uvedla, že loňský schodek státního rozpočtu, původně plánovaný na 241 miliard korun, se překročí a bude vyšší než v roce 2024, kdy deficit dosáhl 271,4 miliardy korun.
Sumu nechtěla upřesnit. Chystá se ji oznámit na tiskové konferenci v úterý. Uvedla, že loni k 19. prosinci výdaje překročily příjmy o 275 miliard korun.
„To číslo bude oproti schválenému schodku tak rozdílné, dokonce i meziročně tak rozdílné… až uvidíte ta čísla, tak uvidíte, že se nebavíme o jednotkách miliard, které byly překročeny,“ řekla Schillerová.
