Venezuela po zadržení Madura hýbe trhy. Rostou ropné akcie i zbrojaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Víkendové zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vyvolává reakce na finančních trzích. Investoři začali rychle přehodnocovat, co politický otřes může znamenat pro budoucnost venezuelské ropy – a především pro americké ropné firmy, které by se v případě změny režimu mohly do země vrátit nebo tam výrazně rozšířit své aktivity.

Maduro byl podle americké strany zadržen při noční operaci amerických sil a speciálních jednotek, a převezen do Spojených států, kde má čelit obviněním souvisejícím s obchodem s drogami. V samotné Venezuele si klíčové mocenské pozice nadále udržuje stávající vedení kolem viceprezidentky Delcy Rodríguez, které se opírá o bezpečnostní aparát a další státní instituce.

Zatímco samotné ceny ropy v pondělí spíše klesaly, akcie amerických ropných společností ještě před otevřením burz v USA naopak výrazně posilovaly. Trhy zatím nereagují na scénář bezprostředního fyzického výpadku dodávek, ale především na možnost, že by se Venezuela v delším časovém horizontu mohla znovu otevřít zahraničním investorům a postupně zvýšit produkci.

„Investoři vnímají venezuelské dění jako potenciální změnu pravidel hry, například skrze sankce a přístup k projektům. To může v delším horizontu otevřít prostor pro nové investice a stabilnější produkční i smluvní podmínky,“ uvedl pro SZ Byznys analytik brokerské společnosti XTB Tomáš Cverna. Podle něj v současnosti dlouhodobá očekávání přebíjejí krátkodobý tlak spojený s nižší cenou ropy na burze.

Velkou pozornost přitáhly akcie společnosti Chevron, které vyskočily o více než deset procent. Chevron má ve Venezuele výjimečné postavení – jako jediný velký americký ropný koncern tam v minulých letech působil i navzdory sankcím, a to na základě speciálních licencí a prostřednictvím společných podniků s tamní státní ropnou společností PDVSA. Export venezuelské ropy do Spojených států byl v minulosti možný, v současnosti jej ale omezuje platné americké embargo.

Rostly ale i další energetické tituly. Nahoru zamířily akcie společností Exxon Mobil a ConocoPhillips, výrazné zisky zaznamenaly také americké rafinerie jako Valero Energy, Marathon Petroleum nebo Phillips 66.

„Chevron je největší z amerických společností, jejichž aktiva byla ve Venezuele v minulosti znárodněna. Cena jeho akcií nyní roste v očekávání, že právě tato firma bude mít významný podíl na případné obnově venezuelské ropné infrastruktury,“ vysvětlil pro SZ Byznys makléř investiční společnosti WOOD & Company Vladimír Vávra.

Podle analytiků jde především o sázku na politickou změnu a přenastavení sankčního režimu. Venezuela jakožto zakládající člen Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) disponuje zhruba 303 miliardami barelů prokázaných zásob ropy, což představuje téměř pětinu světových zásob a největší objem na světě.

Navzdory tomuto potenciálu se těžba v posledních letech dramaticky propadla kvůli mezinárodním sankcím, dlouhodobému nedostatku investic a chátrající infrastruktuře.

„Velké ropné firmy a těžaři pravděpodobně dostali silný nákupní impuls,“ uvedl pro Reuters analytik Jamie Cox ze společnosti Harris Financial Group. Podle něj trh reaguje na zvýšenou pravděpodobnost scénáře, který byl ještě nedávno považován za velmi málo reálný.

Krátkodobě investoři favorizují zejména americké rafinerie na pobřeží Mexického zálivu. Ty jsou technologicky uzpůsobené ke zpracování těžké a sirnaté ropy, typické pro Venezuelu. I omezený návrat venezuelských dodávek by jim mohl zlepšit dostupnost vstupů a provozní marže.

Analytici zároveň upozorňují, že obnova venezuelské těžby nebude rychlá ani jednoduchá. Země by potřebovala rozsáhlé investice, stabilní politické prostředí a jasná pravidla pro zahraniční firmy. Prezident USA Donald Trump podle agentury Reuters v této souvislosti uvedl, že se americké ropné společnosti do Venezuely vrátí a „utratí miliardy dolarů“ za obnovu tamního ropného průmyslu.

Rozsah potřebných investic ale může být výrazně vyšší. Britský deník The Guardian upozorňuje, že obnova venezuelského ropného průmyslu by kvůli rozsahu zanedbané infrastruktury mohla v delším horizontu vyžadovat investice v řádu desítek miliard dolarů, v krajních odhadech až kolem 100 miliard dolarů.

„Americké firmy se nevrátí, dokud nebudou mít jistotu, že za svou produkci skutečně dostanou zaplaceno,“ řekl pro Reuters analytik Mark Christian z poradenské společnosti CHRIS Well Consulting.

Podle Reuters tak současný růst ropných akcií neodráží okamžitou změnu reality, ale spíše přecenění rizika a budoucí příležitosti. Investoři do cen akcií promítli vyšší pravděpodobnost, že se Venezuela v budoucnu znovu zapojí do globálního ropného trhu – i když cesta k tomu může být dlouhá a politicky složitá.

Události ve Venezuele se promítly i mimo energetický sektor. Zvýšené geopolitické napětí poslalo v pondělí výrazně nahoru také akcie evropských obranných firem, když investoři začali znovu spekulovat o možném růstu výdajů na bezpečnost a obranu. Největší pohyby zaznamenali velcí zbrojaři na starém kontinentu – německý Rheinmetall dopoledne posiloval o více než sedm procent, ještě výraznější růst vykazoval Hensoldt.

Akcie švédského výrobce letounů Gripen Saab rostly zhruba o 6,5 procenta a italský výrobce letadel Leonardo přidával bezmála šest procent. Podle agentury Bloomberg šel prudký růst ruku v ruce i s výrazně vyššími objemy obchodování – například u Rheinmetallu a Leonarda překročil objem obchodů více než trojnásobek dvacetidenního průměru pro tuto denní dobu.

Napětí kolem vývoje ve Venezuele se promítá i mimo akciové trhy. V pondělí posilovaly také ceny zlata a stříbra, kam část investorů směřovala peníze v době zvýšené nejistoty. Zlato během dopoledních hodin rostlo zhruba o dvě procenta na 4425 dolarů za trojskou unci a stříbro přibližně o pět procent na 76 dolarů.

Výrazně reagoval také trh s venezuelskými dluhopisy. Ceny státních dluhopisů Venezuely i dluhopisů státní ropné společnosti PDVSA v pondělí prudce vzrostly, zatímco požadované výnosy klesaly, protože investoři vnímají víkendové události jako zvýšení šance na politickou změnu a následná jednání o restrukturalizaci dluhu.

Země je v platební neschopnosti už od roku 2017 a její dluhopisy se dlouhodobě obchodují hluboko pod nominální hodnotou. Jakýkoli náznak změny režimu proto pro věřitele znamená naději, že by se část peněz mohla v budoucnu alespoň částečně vrátit.